Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Námitky proti částem zákona jsou podle soudce zpravodaje Jana Filipa nedůvodné, legislativa je dostatečně obecná a kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) limituje tisíce dalších veřejných činitelů. Babiš zdůraznil, že zákon respektuje, považuje ho ale za absurdní.
Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. „Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence,“ stojí v nálezu.
Zaznívá v něm také, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu.
Podle soudu je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů. Soud také konstatoval, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Babiše a podobně jako jeho limituje také tisíce dalších veřejných funkcionářů.
„Dokud problém neexistuje, není co řešit. V okamžiku, kdy se objeví, je potřeba ho začít řešit,“ zdůvodňuje bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, proč se zákon o střetu zájmů měnil po Babišově vstupu do politiky. Připomíná, že podobně měnila zákony Itálie kvůli Silviu Berlusconimu.
Nic se nemění, je přesvědčen premiér
Premiér trvá na tom, že zákonodárci novelu přijali jako „lex Babiš“, aby ho donutili odejít z politiky. „Já ho samozřejmě respektuji a postupoval jsem podle něj, ale považuji to za absurdní,“ komentuje zákon. „Pokud někdo spatřuje logiku v tom, že podnikatelé nemohou jít do politiky, a takovou rétoriku vlastně přijali i někteří v Bruselu, tak co na to říct. Já myslím, že občané si na to udělají nějaký svůj názor,“ dodal.
„Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ napsal na Twitter mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Pro ČT řekl, že žádný zákon nevyřeší střet zájmů, protože jde především o morální a osobní integritu.
Rozhodnutí soudu respektuje také Agrofert a pro firmu se nálezem nic nemění, sdělil mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Zdůraznil, že Babiš vyhověl zákonu už v roce 2017 a z aktuální situace pro holding neplyne žádná nová povinnost.
Úterní oznámení soudců komentují kromě prezidenta a premiéra také další politici. Roman Kubíček z hnutí ANO, jeden z poslanců, kteří podpořili napadení novely zákona o střetu zájmů u Ústavního soudu, podle svých slov plně respektuje rozhodnutí soudců. „Nepředpokládám, že bychom podnikali další kroky,“ avizuje.
Předseda ČSSD Jan Hamáček se nedomnívá, že by rozhodnutí soudu mělo vliv na fungování vládní koalice. Je přesvědčen o tom, že otázku možného střetu zájmů českého premiéra vyřeší Soudní dvůr EU. „Ten jediný může autoritativně říci, zda má pravdu česká státní správa, nebo Evropská komise. Současně je to asi nejrychlejší cesta, jak mít nějaké pravomocné rozhodnutí,“ míní.
Považuje za pozitivní, že soud předpis zachoval. „Podíleli se na něm i poslanci ČSSD. Musí být mez mezi politikou a byznysem. Narušit tuto mez stanovenou zákonem by bylo principiálně špatně a byl by to špatný signál veřejnosti,“ doplňuje Hamáček.
„Jsme spokojeni. Ústavní soud potvrdil, že novela, jejíž autorem byl hlavně Jan Chvojka, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a zákon obstojí,“ řekl v ČT Ondřej Veselý, místopředseda ČSSD. Rozhodnutí soudců ale podle něj neřeší základní otázku, jestli přesun firem do svěřenského fondu je adekvátním řešením. Věří, že tento spor rozhodne Evropský soudní dvůr jako nejvyšší soudní autorita.
Sám Chvojka má za to, že po verdiktu soudu už nikdo nemůže tvrdit, že zákon byl účelově namířen proti jedné konkrétní osobě. „O ústavnosti svých návrhů jsem nikdy nepochyboval. Byl jsem si jistý, že jsou připraveny s respektem k ústavnímu pořádku, a že jsou tudíž neprůstřelné,“ tvrdí.
„Respektujeme toto rozhodnutí, jsme rádi, že Ústavní soud konečně po třech letech rozhodl,“ říká předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Babiš podle něj splnil podmínky zákona, i když byl přijat speciálně proti němu s cílem dostat ho z politiky. „Dle našeho názoru by neměly být přijímány zákony proti jednomu člověku,“ dodává.
Opozice výsledek čekala
Podle šéfa občanských demokratů Fialy se znovu ukázalo, že soud postupuje nezávisle a nestranně na politické moci. „Že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, musí být zřejmé i jeho největším podporovatelům. Jediným prostředkem, jak ho tohoto střetu zájmů zbavit, je porazit ho ve volbách a odstavit ho od rozhodování,“ uvedl.
Jan Hrnčíř (SPD) chápe důvody prezidenta i poslanců k ústavní žalobě. „Měnit pravidla hry uprostřed mandátu se jevilo jako nepříliš konformní s ústavním pořádkem,“ soudí poslanec. Rozhodnutí soudu respektuje, byť délku řízení považuje za nepřiměřeně dlouhou.
„Ukázalo se, že to není žádný lex Babiš, ale obecný zákon pro každého,“ konstatuje bývalý předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Podobně se k verdiktu soudu staví i současný šéf KDU-ČSL Marian Jurečka: „Politik by si měl vybrat, zda chce podnikat, či dělat vysoce postavenou funkci. Věřím, že i EU dojde k brzkému závěru,“ napsal na Twitter. V ČT také řekl, že nejsou pochyby o tom, že zákon nepopírá ústavní práva občanů kandidovat ve volbách, jak někdy tvrdí premiér.
Místopředseda KSČM, která Babišovu vládu toleruje, Stanislav Grospič je rád, že podle Ústavního soudu má veřejný zájem vyšší prioritu než zájem osobní. „Zásadní je, že tento zákon zůstává v platnosti. Je třeba, aby orgány, kterým to přísluší, důsledně dbaly na dodržování tohoto zákona,“ tvrdí.
Podle šéfa STAN Víta Rakušana chtěl prezident pomoci svému spojenci Babišovi. „Jasně se ukázalo, že míchat politiku a byznys není dobré, obzvlášť ve chvílích, kdy mohu své podnikání díky politice ovlivnit. Přesně to Andrej Babiš mohl dělat a dělá,“ řekl Rakušan.
„Nejtrapnější na tom je, že to vůbec bylo nutné psát do zákona. Až do příchodu Andreje Babiše respektovali všichni členové vlády nepsaný princip, že nemohou sami rozhodovat o dotacích a zakázkách pro sebe. Premiérovi je ale tahle samozřejmá zásada cizí,“ reagoval na nález Ústavního soudu Miroslav Kalousek (TOP 09).
Senátor a majitel loterijní společnosti Synot Ivo Valenta (za Soukromníky) nepokládá za správné omezování vlastnického práva, tvrdí ale, že by bylo trestuhodné, aby vrcholní politici participovali na státních „kšeftech“ a přihazovali peníze sami sobě. „Je naprosto v pořádku, že se firmy vlastněné členy vládního kabinetu nesmí ucházet o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky,“ prohlásil. Právě Valenta sám čelil podezření, že kvůli vlastnictví médií porušuje zákon o střetu zájmů, senátní imunitní výbor ale loni disciplinární řízení zastavil.
Rozhodnutí soudu považuje za správné politolog Milan Znoj z Karlovy Univerzity. „Je to rozhodnutí důležité, protože ukazuje, že problém střetu zájmů, toho, že významní oligarchové mohou mít vliv na rozhodování a exekutivu, že mohou pomocí médií ovlivňovat politickou soutěž, je problém pro demokracii a je třeba zákonů, aby se takovému střetu zájmů zabránilo,“ komentoval.
Lidé si musí vybrat mezi politikou a podnikáním, kritizoval zákon Zeman
Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. „Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová,“ stálo v prezidentském návrhu. Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si podle zákona musí vybírat mezi politikou, nebo podnikáním.
O měsíc později napadla zákon skupina jedenačtyřiceti poslanců hnutí ANO s třemi zákonodárci hnutí Úsvit. Legislativa podle nich nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy poslaneckého návrhu jde o „legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku“.
Soud se oběma návrhy zabýval ve spojeném řízení. Soudci už o návrhu opakovaně diskutovali za zavřenými dveřmi, teprve v polovině února ale našli potřebnou shodu na výroku i odůvodnění. Délku řízení opakovaně kritizoval prezident.
Podle Wagnerové ale lhůta pro rozhodování nepřiměřená není. Poukazuje na jiné případy z minulosti, kdy soudci rozhodovali i déle, navíc v méně složitých věcech.
Spor o zákon o střetu zájmů považuje za střet dvou silných mocí: moci státu a moci majetkové. „Jsme konfrontováni se situací, kdy do politiky a vlády přicházejí oligarchové s obrovskými majetky, jejichž sílu ještě ani neumíme úplně přesně odhadnout. V každém případě to není zdravé a je potřeba zamezit tomu, aby síla majetku ovlivnila výkon státní agendy,“ je přesvědčena Wagnerová.
Podle politologa Michala Pinka z Masarykovy univerzity se možnost vstoupit do politiky podnikatelům neubírá. „Mohou jít do politiky, ale v tu chvíli se musí jasně rozhodnout, že ukončí své obchodní a podnikatelské aktivity a začnou se věnovat své politické funkci. Je to něco podobného, jako je jasně stanoveno, že nemůžete být v jednu chvíli soudce a poslanec, senátor a člen dolní komory parlamentu,“ vysvětluje Pink.
Miloš Gregor, politolog z brněnské Masarykovy univerzity, se nedomnívá, že by rozhodnutí soudců mělo velký dopad na tuzemskou politiku. „Jak Andrej Babiš, tak jeho političtí konkurenti a voliči se se zákonem naučili žít. Zatímco příznivci opozičních politiků jsou přesvědčeni, že Babiš je ve střetu zájmů, tak příznivci Babiše toto nevnímají jako relevantní argument, nebo jsou přesvědčeni, že ve střetu zájmů není,“ shrnul Gregor pro ČT ještě před rozhodnutím soudců.
Novelu upravoval Senát a vetoval prezident
Zákon, někdy přezdívaný „lex Babiš“, zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Novelu v době schvalování podpořily někdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL, ruku pro návrh zvedla i většina opozičních poslanců. „Ministři mají ve vládě hájit veřejný zájem, nemají podnikat, získávat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky,“ uvedl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Sněmovně zákon vrátil nejprve Senát se změnami, dolní komora parlamentu ho poté podpořila v senátní verzi. V prosinci 2016 předlohu vetoval prezident Zeman, poslanci jeho veto přehlasovali v lednu 2020, ruku pro zpřísnění zákona zvedlo 129 zákonodárců.
