Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) je v podezření ze střetu zájmů. Ministerstvo vydalo před lety dokument, na jehož základě získal Tomanův otec pozemky za stovky milionů korun. Parcely pak prodal státu i Praze. V rozhodné době, kdy pozemky nabyla firma Tomana staršího, byl Toman mladší náměstkem na ministerstvu zemědělství. O kauze natáčeli Reportéři ČT.
Firma Xaverov, kterou z osmdesáti procent vlastní otec ministra zemědělství Miroslav Toman starší, v uplynulých dvaceti letech získala za podivných okolností řadu lukrativních pozemků v Praze. Na některých stojí dopravní stavby, hlavní město je potřebovalo, a proto je v mnoha případech zakoupilo.
Jeden z nich leží na východě Prahy a je obklopen hlučnou silnicí. Město za něj zaplatilo 54 milionů korun. „Ve mně to trošku vyvolalo úsměv na tváři. Ta cena nemůže být ani poloviční, nemůže být ani třetinová. Těžko se to určuje. (…) položím otázku: najděte mi člověka, který by si chtěl koupit pozemek, na který se ani nemůže dostat, kolem něhož pořád jezdí auta,“ řekl realitní odborník Tomáš Kučera.
„Tento pozemek je naprosto, dalo by se říct až bezcenný, v podstatě není možnost tady postavit nic, je naprosto nevyužitelný,“ popsal realitní expert Otakar Schuma zmíněný pozemek na východě města. Nevýhodný nákup může vysvětlovat i fakt, že se Praha dostala do úzkých. V době, kdy se silnice stavěla, totiž pozemky patřily státu. Xaverov je získal až později a po magistrátu začal vymáhat nájemné.
Za svými zájmy šli tvrdě
„Toto není jediný příklad, (společnost Xaverov, pozn. red.) vždycky využívala všechny možné kličky,“ uvedla bývalá pražská radní pro majetek Alexandra Udženija (ODS), za jejíhož působení se pozemek pořídil. „Říkali, že pokud nenajdeme nějakou společnou cenu, tak se s námi budou soudit o obohacení, budou chtít nájemné a tak dále, takže oni opravdu za svými zájmy vždy šli tvrdě,“ popsala Udženija.
Reportérům se podařilo najít zhruba dvacet smluv, které s firmami Miroslava Tomana staršího hlavní město uzavřelo. Další pozemky koupilo i Ředitelství silnic a dálnic České republiky, celková cena činila 250 milionů korun. Redakce kvůli těmto smlouvám oslovila vedení firmy Xaverov. Žádost o rozhovor odmítlo.
Xaverov byl socialistický státní drůbežářský podnik, který měl po celé republice své závody. V roce 1992 stát podnik privatizoval a v následujících deseti letech se dostal pod kontrolu Miroslava Tomana staršího. Po roce 2000 se firma začala hlásit k rozsáhlým pozemkům. Společnost tvrdila, že na těchto pozemcích Xaverov v minulosti hospodařil a že je tedy zprivatizoval.
„Se společností Xaverov vedl Státní pozemkový úřad devět sporů o určení vlastnictví 31 pozemků,“ sdělila mluvčí pozemkového úřadu Lenka Růžková. Spory skončily smírem, a společnost tak získala 29 pozemků, dva zůstaly státu.
Dokument ve prospěch Xaverova
Klíčovým dokumentem ve sporu se přitom stalo prohlášení ministerstva zemědělství z roku 2005. To paradoxně potvrzuje, že pozemky skutečně patří Xaverovu. Ministerstvo tehdy řídil Petr Zgarba (ČSSD), který sám proslul skandály s privatizovanými majetky, a jak už bylo zmíněno, v té době byl náměstkem ministra Miroslav Toman mladší. Ten opět nechtěl věc komentovat.
Xaverov prodal Praze i státu pozemky za zhruba čtvrt miliardy korun, které měl získat na základě privatizace a které by měly být zmíněny v privatizačním projektu. Ministerstvo zemědělství ho Reportérům ČT neposkytlo. Dochovala se prý totiž jenom kopie části projektu. V roce 2002 byl správní archiv zasažen povodní, která zničila značnou část uložených dokumentů. Projekt je uložen i na pražském městském soudu, ten však žádost o nahlédnutí odmítl. Reportéři dokument získali až v archivu ministerstva financí.
„Ty pozemky, o kterých mluvíte a o které dnes probíhají spory, rozhodně nejsou součástí privatizačního projektu, ani se o nich žádným způsobem nezmiňuje,“ uvedl děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Ladislav Mejzlík. Pozemky, o které se Xaverov přihlásil a nyní je prodává státu i městu zpět, tedy nebyly součástí privatizačního projektu.
„Z předložených dokumentů je zcela zřejmé, že pověřená osoba, statutární orgán společnosti, potvrdila, že majetek, který je uveden v privatizačním projektu, je konečný a nejsou pochybnosti o tom, že by měl být nějaký další majetek součástí majetku společnosti,“ řekl právník Viktor Rossmann.
Přesto se tyto pozemky nakonec do majetku firmy Xaverov dostaly. Cest bylo několik. V některých případech ani neprobíhal soud, v jiných se stát soudil. Reportérům se podařilo získat záznam z jednání, který ukazuje, že zástupkyně státu místo bitvy o pozemky prohlásila, že ministerstvo uznává již zmíněný dokument, který resort připravil v roce 2005, tedy době, kdy na něm byl náměstkem Toman. Stát tehdy zastupovala advokátní kancelář Petry Buzkové, bývalé sociálně demokratické političky.
„Jako advokát samozřejmě nemůžu uvádět žádné skutečnosti, které se týkaly mého klienta,“ prohlásila Buzková. Podle Rossmanna se zdá, že stát rezignoval na snahu dokázat neplatnost prohlášení.
„V jiných případech se stát soudil až do konce, (…) skutečně se vždy snažil pozemky uhájit. V tomto případě ale ne,“ řekl novinář Seznamu Vojtěch Blažek.
Průběh sporů se však nelíbil ministrovi Janu Mládkovi (ČSSD), který nastoupil po Zgarbovi. Dnes již sice o kauze nechce mluvit, reportéři ale získali dopis, který adresoval přímo Xaverovu. Uvádí v něm, že podle jeho názoru nemá společnost na lukrativní pozemky nárok. Ani k tomuto dopisu se nechtěl ministr Toman vyjádřit. „Nebudu to komentovat,“ odpověděl. Věc zatím není uzavřena, o další pozemky se Xaverov ještě soudí.
