Michal Pink

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po rezignaci vedení Pirátů řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že si nemyslí, že by byl vhodným kandidátem na předsedu strany. Jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová si myslí, že vést stranu z Bruselu by v současnosti bylo nezodpovědné. Bude-li ale cítit podporu, kandidaturu zváží, řekla ČT. Pirátům krajské volby nesvědčí, neúspěch byl ale výrazně větší, než si kdo dokázal představit, sdělil k rezignaci ředitel Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner. Předsednictvo tak reagovalo právě na výsledky víkendových voleb.

Krajské volby ukázaly, jaký vliv má celostátní politika na regionální úroveň, řekl politolog z historického ústavu Akademie věd ČR Jan Květina. Navzdory tomuto trendu však podle něj v krajích dokázaly zabodovat některé charismatické osobnosti. Výsledky hlasování nicméně nemusí nutně naznačovat, jak dopadnou parlamentní volby příští rok. Pokud ale mají Piráti politicky přežít a uspět ve volbách do sněmovny, musí zásadním způsobem změnit své fungování i komunikaci s voliči, míní odborník.

Kandidatura a průběh kampaní kandidátů na prezidenta Petra Pavla, Tomáše Zimy a Danuše Nerudové podle politologa Michala Pinka reprezentuje několik protipólů. Zatímco Pavel a Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima se na sebe v kampani pouze snaží upozornit, míní. Komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman doplňuje, že přes první pozice v předvolebních průzkumech mají favorité „mělkou“ podporu, která se mezi nerozhodnutými voliči ještě může měnit. Zároveň se podle něj všichni tři snaží vymezovat proti vládě. Přestože koalice SPOLU podpořila také Nerudovou a Pavla, je Hartman přesvědčený, že kandidáti nyní nutně balancují mezi tím, aby vládní podporu neodmítali, ale zároveň se pro další voliče nestali reprezentanty nepopulárních vládních kroků. Kampaň a postoje Petra Pavla, Tomáše Zimy a Danuše Nerudové představil pořad 90' ČT24. Česká televize takto představí kampaň všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

Politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink soudí, že velkou nevýhodou kandidátky na prezidentku Denisy Rohanové je to, že není příliš známá. Politolog tak očekává, že se bude snažit zviditelnit za každou cenu. Vnitro jí uznalo podpisy dnes už bývalých poslanců, jelikož kandidaturu podala v době, kdy ještě zákonodárci mandát měli. Podle Pinka tak případ Rohanové může pomoci k upřesnění pravidel, která občany opravňují stát se kandidátem na hlavu státu. Ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Wintr uvedl, že tato pravidla by se upravit měla. „Účelem je, aby kandidovali jen ti, kteří ověří minimální práh podpory. (…) Tím, že přinesou padesát tisíc podpisů nebo je podpoří poslanci a senátoři, kteří mandát drží zhruba v době, kdy jsou volby,“ dodal.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Fialy bylo jednání přátelské a věcné, Macron se prý zajímal o pohled Česka, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu. Macron už na brífinku před jednáním ocenil solidaritu České republiky s uprchlíky. Státníci se shodli na významu předsednictví v Radě EU, které Česko 1. července přebírá právě od Francie. Mluvili také o energetické bezpečnosti a shodli se na podpoře jaderné energetiky a jejího rozvoje.

Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Námitky proti částem zákona jsou podle soudce zpravodaje Jana Filipa nedůvodné, legislativa je dostatečně obecná a kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) limituje tisíce dalších veřejných činitelů. Babiš zdůraznil, že zákon respektuje, považuje ho ale za absurdní.