Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po rezignaci vedení Pirátů řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že si nemyslí, že by byl vhodným kandidátem na předsedu strany. Jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová si myslí, že vést stranu z Bruselu by v současnosti bylo nezodpovědné. Bude-li ale cítit podporu, kandidaturu zváží, řekla ČT. Pirátům krajské volby nesvědčí, neúspěch byl ale výrazně větší, než si kdo dokázal představit, sdělil k rezignaci ředitel Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner. Předsednictvo tak reagovalo právě na výsledky víkendových voleb.
„Já si nemyslím, že jsem vhodný kandidát na předsedu,“ řekl Lipavský. „V tuto chvíli se věnuji práci ministra zahraničních věcí. Navíc si myslím, že Piráti potřebují osobnost, která skutečně tu stranu sjednotí, a já z určité zkušenosti vím, že taková osobnost nejsem,“ uvedl pro Český rozhlas Radiožurnál.
Webu Novinky.cz ministr řekl, že se strana musí změnit a že by také měla vypnout částečně veřejně přístupné fórum. „Piráti se musí zbavit komoušů a ultralevičáků. A vypnout fórum. Není možné, aby členská základna progresivní a liberální strany nebyla schopna přistoupit na jakékoli reformy,“ konstatoval.
Lipavský už v neděli řekl, že by považoval za krátkozraké, kdyby se neúspěch ve dvanácti krajích „hodil“ jen na vedení. Výsledek Pirátů však hodnotil jako extrémně špatný a připustil, že je nutné provést nějaké změny. Připomněl také, že se o místo ve vedení jako poslanec neúspěšně ucházel před čtyřmi lety. „Myslím, že vedení strany potřebuje lidi, kteří dokáží pracovat do velké míry dovnitř strany a potom veřejnosti předložit nějakou kredibilní volební nabídku, já v tuhle chvíli tuto ambici nemám,“ dodal.
Kdo by mohl být předseda?
Dosavadní hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták, který chtěl loni kandidovat na předsedu Pirátů, zatím necítí ve straně podporu, aby o to usiloval znovu. „Kdybych cítil podporu ve velké části strany, z více krajů, tak bych o tom uvažoval, ale momentálně podporu necítím,“ řekl. Osobní tipy na možné nové vedení strany prý má.
Podle lídra jihočeských Pirátů pro krajské volby Josefa Soumara jsou nejvhodnějšími kandidáty na předsedu Lipavský, hejtman Špoták nebo lídryně kandidátky Pirátů na Vysočině a dosavadní náměstkyně hejtmana Hana Hajnová. Ta již připustila, že je ochotná se na vedení strany podílet. Záležet prý bude na tom, kdo se bude chtít do čela postavit.
Kandidaturu do předsednictva prý zváží i třetí místopředsedkyně Pirátů Jana Holomčík Leitnerová. Po své rezignaci v souvislosti s neúspěchem ve volbách prý dostala „poměrně hodně podpůrných zpráv“. „Pokud politické působení myslím vážně, musím nad kandidaturou do vedení přemýšlet,“ deklarovala Holomčík Leitnerová. Nyní neví, kdo by mohl být předsedou, ale kompetentních a schopných lidí je dle jejích slov ve straně spoustu.
Podle Soumara by strana měla také analyzovat, jestli by pro ni nebylo výhodnější vládu opustit. „Víc bychom se zviditelnili, mohli bychom se soustředit na svá témata,“ uvedl Soumar. Opustit vládu by strana měla podle lídra kandidátky v Libereckém kraji a končícího náměstka hejtmana Zbyňka Miklíka. Špoták by naopak na účasti Pirátů ve vládě nic neměnil.
Členka předsednictva a europoslankyně Markéta Gregorová v Událostech uvedla, že když kandidovala na pozici předsedkyně v lednu, byla strana ve zcela jiné situaci. „Bylo to před eurovolbami, u kterých jsme se domnívali, že můžeme dopadnout velmi dobře,“ podotkla s tím, že nakonec se do europarlamentu dostala jako jediná.
Zmínila, že do sněmovních voleb zbývá rok. „Bylo by ode mě nezodpovědné vést stranu z Bruselu v takto oslabené pozici, v níž tady jsem,“ dodala s tím, že má ale rozdělanou práci na pozici místopředsedkyně a je „potřeba spousta věcí dotáhnout.“ V těžkých časech chci stranu podpořit, takže jsem ochotná zvážit kandidaturu, pokud mi členská základna bude chtít dát důvěru,“ dodala Gregorová.
Zakladatel České pirátské strany Jiří Kadeřávek v Devadesátce ČT24 uvedl, že jde o sebevražednou misi. „Bude to muset být mimořádně schopná osobnost, nemusí být nutně známá, protože člověk se stává známý svými činy a kroky a ty mohou přijít poměrně rychle, pokud dostane podporu členské základny,“ podotkl s tím, že má ale velkou obavu, že členská základna sama neví, kde se stala chyba a v čem je problém. „Jedni obviňují druhé a to se musí nutně změnit. Ten, kdo přijde s plánem záchrany Pirátů, tak musí cítit zcela jednoznačnou podporu celé členské základny a zatím necítím, že by tomu tak bylo.
Zmínil, že k odchodu Bartoše muselo dojít. „Je to součástí morálního standardu moderního politika, co mi tam ale chybělo, je jakási omluva a pojmenování příčin toho, co se stalo. Já doufám, že k tomu ještě dojde,“ podotkl Kadeřávek s tím, že omluva musí přijít s ohledem na voliče i dárce. Podle něj strana zhatila naděje Česka, že bude v zemi mladá liberální strana. „Nám se nyní podařilo mladý liberální proud docela zdiskreditovat.“
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) věří, že Piráti rychle překonají složité období. Ve svém posledním roce musí vláda zabrat, mít výsledky a získat zpět důvěru voličů, uvedl na síti X. Bartoš podle Rakušana předvedl v čele Pirátů obrovskou práci. „Tu stranu vydupal. Je to člověk, který na to, co pro stranu a tuto zemi udělal, může být pyšný,“ uvedl Rakušan později.
Podle místopředsedy opozičního ANO Karla Havlíčka nezbývalo vedení Pirátů po volebním výsledku nic jiného než rezignovat. „Pokud jste měl sto mandátů v krajích a po volbách máte tři, pak nic jiného nezbývá,“ sdělil. Je ale přesvědčený, že vládních postů se Piráti „budou držet do posledního dechu“. „Nejde jen o ministry, ale desítky dalších Pirátů, kteří jsou přisátí na ministerstva – náměstci, poradci a další,“ uvedl.
„Největším rizikem pro Piráty je strana samotná“
Podle politologa Jüptnera nebylo po výsledcích krajských voleb zcela jasné, že předsednictvo vládních Pirátů včetně předsedy Ivana Bartoše rezignuje. Je to podle něj poměrně vážná věc, od níž si někdo může slibovat zlepšení, straně to ale může přinést i další vnitřní spory.
„Rezignace Ivana Bartoše je pravděpodobně výsledek silného tlaku zevnitř pirátské komunity,“ uvedl Jüptner ve vysílání ČT24.
Pirátská trajektorie je podle něj „sestupná“. Podle Jüptnera neměli původně žádného „přirozeného nepřítele“, pak si je ale prý vybral předseda ANO Andrej Babiš jako „hlavního nepřítele“ a od té doby šly jejich preference dolů.
Jüptner si myslí, že strana nedokáže využít svoji marginální pozici ve vládě či prodat výsledky. „Krajské volby jsou hlavně disciplína, která jim úplně nesvědčí,“ sdělil s tím, že Piráti tam nemají moc silné zázemí a ani nerekrutují osobnosti mimo stranu. Neúspěch byl ale prý výrazně větší, než si kdo dokázal představit, a Piráti zmizeli z politické mapy.
„Největším rizikem pro další osud Pirátské strany je Pirátská strana sama,“ míní politolog. Má podle něj šanci si vytyčit strategii. Voliči prý nemají rádi spory, které teď mohou přijít, a pirátská komunita není úplně jednotná.
Systémoví až ultrasystémoví
Podle politologa Lukáše Valeše ze Západočeské univerzity v Plzni za neúspěchem Pirátů v krajských volbách stojí několik faktorů. „Piráti se z protestní strany, která nabízela moderní a neokoukaná řešení, stali stranou systémovou až ultrasystémovou, která rezignovala na vlastní politické priority a nedokázala se odlišit od zbytku vládní koalice,“ uvedl Valeš.
„Piráti selhali ve všem, co slibovali, že umí. Vrcholem byl zpackaný případ digitalizace stavebního zákona, ale i nefunkční projekt e-občanky,“ pokračoval politolog. V řadě témat podle něj byli k nerozeznání od dalších stran vládní koalice.
Bartoš podle Valeše předváděl „papalášské chování“ po porážce ve volbách do europarlamentu, kdy strana přišla o dva mandáty, a zejména v případě digitalizace. „Pan Bartoš zásadně odmítal převzít zodpovědnost, že by rezignoval nejen na předsedu Pirátské strany, ale především na post ministra pro místní rozvoj,“ dodal.
V současné situaci se podle Valeše ukázalo, že „již není cesty zpátky“. Podle něj rozhodla neděle, kdy rezignovala Jana Holomčík Leitnerová, která byla zodpovědná za kampaň před krajskými volbami. Důležitý byl i tlak a kritika na pirátském fóru.
„Odvozovat legitimitu vlády od krajských voleb je chybné“
„Očekával jsem to v řádu dnů, to, že to přišlo takto rychle, jsem nečekal,“ sdělil k rezignaci politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michal Pink. Na zprávu už reagoval premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že rezignaci respektuje a s Bartošem bude jednat o dalším postupu. Prý to bude v úterý ráno.
Pink předpokládá, že rok před volbami do Poslanecké sněmovny nepůjde o dramatické změny ohledně vládního angažmá. „Odvozovat legitimitu vlády od krajských voleb je chybné,“ prohlásil politolog.
Členové předsednictva stranu povedou do výběru nového vedení, který by se měl uskutečnit 9. listopadu. Bartoš na lídra strany kandidovat nebude. Piráti o víkendu zaznamenali největší propad ze všech stran a přišli o 96 krajských zastupitelů. Budou mít jen tři v Plzeňském kraji.
