Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v nedávném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) uvedl, že Česko nejspíš letos nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta HDP. Tuzemsko má dle něj však výhodu v tom, že je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry.
Evropští spojenci se podle některých expertů připravují na konfrontaci s Trumpem na summitu NATO v Ankaře 7. až 8. července. Obávají se totiž, že jim prezident USA vyčte výši výdajů, kterými přispívají na obranu v Alianci, a nedostatek podpory pro americko-izraelskou válku s Íránem.
Babiš argumentuje rozpočtovým schodkem
„Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu,“ prohlásil Babiš v rozhovoru s FT. Premiér zároveň tvrdí, že Česko se bude snažit závazek, na kterém se NATO shodla v roce 2014, splnit, ale že vláda se potýká s rozpočtovým schodkem způsobeným nadměrnými výdaji předchozí vlády Petra Fialy (ODS).
„Rutte řekl, že Fialova vláda minulý rok nesplnila dvě procenta a nesplnila je ani jednou, takže Fialova vláda lže,“ prohlásil Babiš. Dodal, že loni Česko vydalo 1,86 procenta HDP na obranu a je na 27. místě z 32 členských států. „Máme za sebou necelého půl roku a budeme se snažit, ale nikdy jsme neřekli, že se nám to povede,“ uvedl.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) uvedl, že Rutte potvrdil to, co uváděla současná vláda a opozice ji za to napadala s tím, že neříká pravdu. Babiš a Zůna na konci dubna vycházeli z hodnocení NATO, podle kterého Česko nesplnilo loni dvouprocentní závazek.
Expremiér Fiala tehdy v reakci na jejich tvrzení odkazoval na zprávu generálního tajemníka NATO, podle které mělo Česko v roce 2025 splnit závazek ve výši 2,01 procenta HDP. Ve zprávě je ale u výdajů na obranu v roce 2025 uvedeno písmeno „e“, které je podle legendy zkratkou pro anglické estimated, tedy odhadované výdaje. „Opakovaně se tímto ukazuje, že jsme pravdu měli,“ dodal Zůna.
Fiala: Bývalá vláda dělala vše pro splnění závazků
Bývalý premiér ve středu uvedl, že jeho vláda dělala vše pro to, aby tuzemsko splnilo závazky vůči NATO, a věřila, že výdaje ve výši dvě procenta HDP splnila. Fiala dodal, že metodika NATO pro výpočet se proměňuje, je potřeba tomu přizpůsobovat i strukturu výdajů.
Fiala v příspěvku na X dále uvedl, že jeho vláda pro letošní rok schvalovala výdaje ve výši 2,35 procenta HDP, aby Česko mělo jistotu, že své závazky vůči NATO splní a překročí. Vytkl současnému premiérovi Babišovi, že výdaje na obranu snížil o 21 miliard korun, což označil za nezodpovědné.
„Fakt, že všechny položky z mimorezortních kapitol nám nemusí NATO jako obranný výdaj uznat, jsem říkala opakovaně na vládě i do médií. Že ale neuznají žádnou mimorezortní položku a použijí novou metodiku zpětně, i mě překvapilo,“ řekla bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Současná vláda by podle Černochové měla říct, které položky NATO Česku neuznalo a jak za loňské mimorezortní položky současná vláda bojovala, aby alespoň některé uznány byly. Dodala, že je třeba se z toho poučit a další rozpočty sestavovat už podle nové alianční metodiky.
Černochová dodala, že celé čtyři roky při určování položek do obranných výdajů vláda postupovala podle doporučení tehdejšího velvyslance při NATO Jakuba Landovského, který se podle ní řídil teorií, že čím více položek z jiných resortů, tím lépe. Landovský je nyní vládním zmocněncem pro naplňování závazků vůči NATO.
Praha je podle Babiše rovněž odhodlaná splnit nový cíl NATO dávat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035. Na něm se shodli lídři s Trumpem loni na summitu v Haagu.
Generální tajemník NATO ve středu zdůraznil, že celkově obranné výdaje spojenců rekordně narostly. V roce 2025 země investovaly dokonce o devadesát miliard euro více než v roce 2024. „Téměř všichni spojenci jsou na dvou procentech. Loni Albánie, Česko a Slovinsko nebyly, ale jasně se zavázaly k dosažení více než dvou procent letos,“ uvedl Rutte. „Vím, že Česká republika dodržuje, na čem jsme se dohodli v Haagu,“ dodal s tím, že podle něj „česká vláda velmi tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo závazky splnit“.
Prezident Petr Pavel míní, že současná bezpečnostní situace podle něj vyžaduje, aby Česko plnilo své závazky vyplývající z kolektivní obrany. „Náš podíl nás stojí výrazně méně, než kdybychom měli zajišťovat svou bezpečnost mimo NATO, proto je potřeba, abychom své závazky plnili,“ uvedl. Kdyby to tuzemsko nedělalo, mohlo by se stát černým pasažérem, řekl.
„Veškerá opatření, která se dělají na úrovni vlády, jsou cílena na to, aby se tento cíl (dvě procenta HDP) naplnil. Nedokážu říci, zda to budou letos přesně dvě procenta nebo 1,95,“ uvedl člen sněmovního výboru pro obranu Roman Kubíček (ANO). „Česko zůstává nedílnou součástí NATO a musí se podílet na odstrašení a kolektivní obraně,“ dodal.
