Koalice řeší, kterou verzi energetického zákona podpořit

Nahrávám video

Odkládá se projednávání energetického zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátil Senát. Dolní komora přitom normu mohla posoudit už v úterý. Koalice ale zatím nemá jasno v tom, kterou verzi podpořit. Budou o tom ještě jednat nejen poslanecké kluby, ale i špičky vládních stran. Senát chce z normy označované jako lex OZE III vypustit individuální kontroly solárních elektráren, které do návrhu vložili v dolní komoře vládní zákonodárci.

„Já osobně se kloním ke sněmovní verzi, ale tu konkrétní většinu, postoj koalice, budou vyjednávat především předsedové klubů, a myslím, že i členové vlády,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) jsou obě varianty zatím možné. Nechtěl předjímat, na kterou nakonec dojde. „Čeká nás ještě několik jednání, ale za mě osobně je důležité, aby lex OZE III, který zavádí prvky akumulace, agregace, flexibility, ochrany spotřebitelů, sněmovna schválila,“ podotkl.

Senátní úpravy

Sněmovní verze zákona znamená omezení například pro města jako je Praha, Brno či Ostrava, která mají vlastní stavební předpisy. Mohou tak lépe koordinovat třeba to, kudy povedou inženýrské sítě a kde budou vysazené stromy. Naopak senátní verze omezení neobsahuje. „Zafungoval jako určitá pojistka. Skutečně si nedovedu představit, že by město neorganizovalo svůj veřejný prostor,“ uvedl náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

Není to ale jediná senátní změna normy, která měla hlavně upravovat využití baterií a fungování moderní energetiky. Horní komora navrhla vyjmout i individuální kontroly solárních elektráren. Právě toto opatření spolu s dalšími má vládě pomoci snížit výdaje na podporu obnovitelných zdrojů. Sněmovní verzi prosazuje ODS. TOP 09 a lidovci mají ještě jednat.

„Je to věc, která je předmětem jednání, budeme o tom hovořit na jednání poslaneckého klubu v úterý, nedokážu teď předjímat výsledek,“ komentoval předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Až se opětovně rozjede sněmovna, tak my jednání zintenzivníme,“ dodal také Vlček.

K vrácenému zákonu se sněmovna dostane až začátkem března. Zatímco k přijetí senátní varianty stačí prostá většina, k přehlasování horní komory, a tedy prosazení původní verze, je potřeba minimálně 101 hlasů.

Pokud sněmovnou neprojde senátní verze, budou poslanci hlasovat o té původní. „Musíme nejprve zjistit, jestli máme 101 hlasů, což musíme vědět dřív, než do toho půjdeme. Celá koalice odsouhlasila lex OZE III. To, že Senát ustoupil solárníkům a v nějaké podobě jim vyhověl, je podle mě senátní chyba,“ podotkl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Pokud by se ale takzvaná stojednička nenašla, sněmovna nic nepřijme.

Opozice se dříve u normy zdržela hlasování, nyní bude ale například SPD řešit stanovisko na klubu, další avizují podporu senátních úprav. „Všichni mají domněnku, že podpoříme sněmovní verzi, pokud neprojde senátní – v žádném případě. Děláte nová pravidla za chodu. Když budete investor, budete investovat v nejistém právním prostředí? Myslím, že nikoliv,“ podotkl člen sněmovního hospodářského výboru Roman Kubíček (ANO).

Podle místopředsedkyně Pirátů Kláry Kocmanové jde o zbytečnou šikanu provozovatelů solárních elektráren. „Může to zbytečně demotivovat a vést naopak k arbitrážím u rozvoje nových obnovitelných zdrojů,“ dodala.

Dlouhé jednání

Není to ale jediný návrh, který horní komora do té dolní vrací. S úpravami Senát poslal zpět i vysokoškolský zákon, který má přijít na program hned první den řádné schůze. Poslanci v úterý počítají i s projednáváním dalších návrhů. Samotné schvalování programu ale zabere i několik hodin. Opozice často navrhuje mimořádné body, což má v plánu i nyní. „Používáme úterky, kdy třeba hodinu času strávíme tím, že zvedáme věci, co bychom jinak říkali na interpelacích,“ podotýká předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

„Opozice si vybrala dlouhé jednání, obstrukce při minulé schůzi, takže bychom rádi místo interpelací projednali jednotlivé body,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Než ale dojde na čtvrteční mimořádnou schůzi, počítá koalice s úterním zasedáním do večerních hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled