Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili pozměňovací návrhy svých úřadů, které by měly přispět ke snížení objemu peněz na dotace pro obnovitelné zdroje energií. Vláda příští rok vyčlení na zelené zdroje 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu přitom potřebnou sumu vyčíslilo na 31 miliard. Po jednání kabinetu zároveň šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že vláda bude pokračovat v debatě s odboráři o navýšení platů na příští rok. Ti žádají stejné přidání o 6,9 procenta jako u politiků.
Nepoměr mezi zmíněnou vládní částkou a vyčíslením ministerstva průmyslu kritizují kromě opozice i firmy. „Dnešek vnímáme jako obrovskou bombu, která byla hozena do energetiky. Je to něco, s čím sektor nepočítal,“ řekl ČT ve středu předseda Solární asociace Jan Krčmář.
Náklady státu na podporu obnovitelných zdrojů by se podle ministra financí měly snížit díky lepšímu vyhodnocování výnosnosti jejich provozu. „Pokud se ukáže, že to nestačí, přijde ministerstvo financí s úsporami v jiných oblastech,“ upozornil Stanjura.
Stanjura s Vlčkem představili návrh na snížení částky, kterou stát vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů. Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě tohoto vyhodnocení bude poskytovat dotace.
Návrh vládní poslanci ve čtvrtek předloží jako pozměňovací návrh k dalšímu zákonu projednávanému ve sněmovně, konečné schválení čeká Stanjura před třetím čtením státního rozpočtu. Věří, že opatření získají i podporu opozice, protože jejich cílem je ušetřit peníze daňových poplatníků. Národní rozpočtová rada dříve kritizovala kabinet, že návrh státního rozpočtu počítá s jinými pravidly pro vyplácení podpory na obnovitelné zdroje energie, než jaká platí podle současných zákonů.
V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory.
Vláda bude také peníze vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby to bylo v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. V současnosti je vnitřní výnosové procento pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 a 2012 stanoveno na 8,4 procenta, podle ministerstva financí je to ale horní hranice a vnitřní výnosové procento může v souladu s evropskými pravidly klesnout až na 6,3 procenta.
Ministr Stanjura dále řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. „Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem,“ zdůraznil. Česko podle něj nemění zásadně pravidla podpory, jen bude důkladněji kontrolovat jejich dodržování.
Analytik XTB Tomáš Cverna připomněl, že plánovaných 8,5 miliardy je stejná částka jako letos, nic se tak výrazněji nezmění. „Úsporná opatření v oblasti obnovitelných zdrojů mohou na jednu stranu zpomalit rozvoj energetických kapacit, na druhou stranu se stát staví do role správného hospodáře, protože hledí na efektivitu vynaložených prostředků,“ komentoval Cverna.
Debata s odboráři o navýšení platů bude pokračovat
Jak už bylo zmíněno, po jednání kabinetu se řešilo také téma zvýšení platů zaměstnanců státu a veřejné sféry o 1400 korun. Ministr Kupka oznámil, že vláda bude s odboráři pokračovat v debatě. Připomněl, že sumu na platy chce vláda v rozpočtu na příští rok posílit o pět procent. „Platí ale zároveň, že v předchozích letech se podařilo v některých oblastech platy zvýšit,“ dodal.
Vláda se začátkem října s odborovými předáky dohodla na tom, že by platy ve veřejné sféře měly vzrůst všem zaměstnancům stejně. Základ by se jim od ledna měl zvednout o 1400 korun. Kabinet pak začal projednávat návrh, podle něhož se výdělky politiků měly po zmrazení z minulých let upravit téměř o čtrnáct procent. Před týdnem schválil poloviční navýšení o 6,9 procenta.
Podle odborového svazu státních orgánů a organizací by politici měli dostat přidáno stejně jako pracovníci státu a veřejných služeb. Vládu k tomu odbory vyzvaly. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula minulé úterý po jednání tripartity zdůraznil, že pokud si ústavní činitelé přidají víc, odboráři znovu vyvolají jednání o růstu platů. „Je pro nás nepřijatelné, aby platy zaměstnanců rostly pomaleji než politikům!“ napsal na síti X.
S navýšením o 1400 korun nesouhlasí například odbory zdravotnictví a sociální péče. Částka je podle nich nedostatečná. Chtějí s ministry práce a zdravotnictví znovu vyjednávat o vyšším přidání pro sestry, pečovatelky a pečovatele či pro sociální pracovníky.
O 1500 korun by se měl výdělek zvednout příští rok příslušníkům bezpečnostních sborů, oznámil v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký ale v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že požaduje zvýšení o 6,9 procenta, tedy zhruba o 2200 korun.
Odbory původně usilovaly o růst tarifů už letos od září pro všechny zaměstnance veřejného sektoru a státu o patnáct procent. Poté požadavky zmírnily na deset a pak na sedm procent jen pro část lidí. Ministerstvo práce navrhovalo přidat o deset procent, nebo o sedm polovině pracovníků. Vláda jeho návrh omezila. Nabízela přidat dvěma pětinám zaměstnanců – části o pět procent a části o tři.
Tento plán odbory označily za vyděračský a odmítly ho. Kabinet pak rozhodl, že výdělek nezvedne letos nikomu. Krátce nato ohlásil, že suma na platy bude ale v roce 2025 o pět procent vyšší než letos. Odbory následně požadovaly posílení o osm procent a začátkem září po jednání předsednictva tripartity Středula oznámil, že to ministr financí Stanjura přislíbil.
Kulhánek chce informovat o postupu v digitalizaci
Na tiskovém brífinku hovořil také ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), který mimo jiné řekl, že chce vytvořit pracovní skupinu ze zástupců koaličních a opozičních poslanců a pravidelně je informovat o vývoji digitalizace stavebního řízení. Zároveň bude chtít téma digitalizace stavebního řízení přidat na pravidelný program vládního výboru pro strategické investice.
Systémy digitalizovaného stavebního řízení spuštěné 1. července od začátku úředníci a stavebníci označovali za nefunkční. Kvůli špatně fungující digitalizaci byl odvolán z funkce ministra Ivan Bartoš (Piráti), což vyústilo v odchod Pirátů z vlády. Novým šéfem resortu byl jmenován Kulhánek a vláda následně minulý týden rozhodla vypsat na systém novou zakázku. Současně také umožnila možnost dočasně používat původní systémy s těmi spuštěnými letos v létě.
Kulhánek chce, aby všechny informace týkající se vypsání nové zakázky na systém stavebního řízení byly politikům přístupné a aby se s nimi mohly v reálném čase řešit související problematické části. To je podle něj rozdíl oproti způsobu, jakým byla digitalizace stavebního řízení připravována před 1. červencem.
„Chceme nastavit hlubší monitoring celého procesu. Zejména, kdy bude probíhat procesní analýza a kdy bude formulováno nové zadání a nová architektura systému tak, aby v cíli plnil všechny funkce, které plnit má,“ dodal.
Řešit chce v rámci pracovní skupiny zadání i soutěž tak, aby nová vláda mohla na práci následně navázat. Volby do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzejde příští kabinet, se mají konat příští rok. Nové systémy stavebního řízení by podle předpokladů nynější vlády měly být hotové a otestované do roku 2028.
