Chybí miliardy na obnovitelné zdroje, stát chce platby snížit

Nahrávám video
Události: Peníze na obnovitelné zdroje
Zdroj: ČT24

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí skoro 23 miliard korun na obnovitelné zdroje. Peníze mají ze zákona připadnout provozovatelům solárních parků a dalších zelených zdrojů. Ministerstvo financí řeší, jak platby snížit. Variant je ve hře několik. Konkrétně je ale šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) nepředstavil. Jasno chce mít do konce roku. Dotčené firmy hrozí v případě krácení podpory arbitrážemi.

„Bezesporu to vyžaduje legislativní zásah. Našli jsme asi šest nebo sedm nástrojů. Bezesporu to bude kombinace těch nástrojů, ale v této chvíli to ještě chystáme, jak legislativně, tak propočítáváme pozitivní dopady, protože je třeba říct, že to platí všechno daňoví poplatníci,“ uvedl Stanjura.

Během takzvaného solárního boomu, tedy kolem roku 2010, vzniklo přes dvacet tisíc solárních elektráren. Kromě větších projektů se jednalo i o podstatně menší fotovoltaiky. „Vzhledem k tomu, že ty elektrárny stále ještě splácí úvěry, tak opravdu už není možnost podporu snižovat. V případě snížení hrozí, že budou firmy krachovat, a to způsobí vlnu žalob,“ upozornil předseda Solární asociace Jan Krčmář.

Zatímco letos stát na podporované zdroje energie vydá necelých třináct miliard, příští rok to má být asi dvaapůlkrát tolik. Stojí za tím i levnější elektřina – čím je cena nižší, tím víc jde na garantované dotace.

Ministerstvo má jen 8,5 miliardy

Podle ministerstva průmyslu bude potřeba víc než 31 miliard. Teď má v rozpočtu, který začnou ve sněmovně za dva týdny projednávat poslanci, jen 8,5 miliardy. Chybí tedy téměř 23 miliard.

„Máte sto procent výdajů na obnovitelné zdroje, zjistíte, že devadesát procent jde na jeden typ a to jsou fotovoltaické elektrárny, a pak zjistíte, že z toho 90 procent jde na fotovoltaické elektrárny připojené v roce 2009 a 2010. Tam budeme hledat legislativní a exekutivní řešení,“ sdělil Stanjura.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) konstatoval, že překompenzace tady prostě je. „Ale na druhou stranu říkám, že musíme žít ve stabilním právním prostředí, aby to nepoškodilo jméno České republiky,“ poznamenal.

Přenesení nákladů na firmy?

Na zelenou elektřinu přispívají na fakturách i spotřebitelé, domácnosti už jsou na zákonném maximu. Proti přenesení nákladů na firmy tvrdě vystupuje podnikatelský sektor. Podle jeho zástupců by některé společnosti vydávaly za energie i stovky milionů ročně navíc.

„Což v situaci, kdy například německá vláda tyto poplatky svým firmám plně odpouští, by znamenalo dramatický propad konkurenceschopnosti českých firem vůči jejich zahraničním konkurentům,“ varoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček absolutně odmítá, že se za pochodu bude pro investory měnit prostředí. „Stejně tak odmítám to, že se budou zvyšovat ceny firmám. My jsme měli velké pře s investory do solárů a udělali jsme za tím jednou pro vždy tlustou čáru, zvýšili jsme jim daň,“ podotkl.

Na chybějící miliardy upozorňuje i Národní rozpočtová rada, podle ní by měl návrh rozpočtu stát na schválených zákonech a nepředjímat změny.

Podporované energetické zdroje získávají z rozpočtu a z dalších nařízených odvodů každoročně desítky miliard. Třeba v letech 2016 až 2021 to bylo vždy mezi 43 až 46 miliardami. Loni asi o polovinu méně. Suverénně nejvíc inkasují zdroje obnovitelné. Fotovoltaiky loni dostaly 24 miliard. V dalších kategoriích jsou sumy výrazně nižší. Třeba vodním elektrárnám šlo necelých 400 milionů a větrným ještě mnohem míň.

Velké solární elektrárny

Po delší době začaly v tuzemsku opět růst větší solární parky. Stát teď jejich výstavbu podporuje z modernizačního fondu. Provozní dotace už novým projektům nedává.

Například roční výroba z fotovoltaické elektrárny Vrskmaň uživí víc než čtrnáct set českých domácností. Právě na severu Čech je pro ně prostor, ale také možnost připojení. Ještě větší výkon nabízí elektrárna u nedalekých Hrušovan. Celkem 11 tisíc panelů tam pokrylo svah.

Velké projekty odráží letošní pololetní statistika. I když se počet instalací propadl skoro na polovinu, celkový nově vytvořený výkon přes 480 megawattů zůstal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reprodukční kliniky zmrazily vloni rekordní počty vajíček

České kliniky asistované reprodukce hlásí za rok 2025 rekordní nárůst zájmu o takzvaný social freezing – preventivní zmrazení vajíček. U některých center stouply počty výkonů meziročně o desítky procent, v případě Fakultní nemocnice Motol jde dokonce o pětinásobek. Hlavním motivem žen není podle lékařů kariéra, ale absence vhodného partnera v době nejvyšší plodnosti. Odborníci však varují, že úspěšnost metody zásadně klesá s rostoucím věkem.
před 4 mminutami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 9 hhodinami

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání hlasů v blanenském okrsku

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident podepíše zákon o rozpočtu v pátek, řekl Babiš po jednání na Hradě

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

První analýza neukazuje na radikální růst marží u čerpacích stanic, uvedl resort financí

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rozdělování financí mezi kraje je nespravedlivé, volají hejtmani

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.
před 13 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 13 hhodinami
Načítání...