Sněmovna schválila změny v řízení Národní sportovní agentury, která rozděluje sportovní dotace. Poslanci také podpořili změnu, díky které by stavby malých elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nemusely potřebovat povolení stavebního úřadu. Podle novely nebudou potřebovat ani licenci Energetického regulačního úřadu. Dosud nebylo povolení potřeba jen u elektráren do deseti kilowattů. Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh, který ruší Nejvyšší stavební úřad a čistě státní stavební správu. Zachovává stavební úřady na obcích.
Postavit malou solární elektrárnu bude snazší. Poslanci v prvním kole také podpořili novelu stavebního zákona
Poslanecká předloha o Národní sportovní agentuře předpokládá, že ji povede tříčlenná rada v čele s předsedou. Členy by jmenovala a odvolávala vláda na návrh premiéra.
Na činnost agentury by dohlížela desetičlenná dozorčí komise volená rovným dílem poslanci a senátory. Změny mají podle předkladatelů z řad zákonodárců koaličních stran a opozičního hnutí SPD zlepšit činnost agentury.
Opoziční hnutí ANO neprosadilo zamítnutí novely ani její opětovné projednání ve druhém čtení. Sněmovna nepřistoupila na pozměňovací návrhy poslanců ANO na zmírnění požadavků na vzdělání kandidátů do vedení agentury a na její každoroční kontrolu Nejvyšším kontrolním úřadem.
Národní sportovní agentura dosud podle předkladatelů nefungovala nejlépe. Upozornili například na pozdní vyhlašování dotačních výzev a jejich vyhodnocování. Za problémy vidí autoři novely nynější organizační strukturu. Poslanec ANO Jan Richter ale soudí, že novela sportu jako takovému žádné zlepšení nepřinese, jde podle něho o promarněnou příležitost. Zřízením dozorčí komise obsazenou politiky se legalizuje politický vliv na rozdělování dotací, míní. „Rozdělování miliard má být kontrolováno,“ oponoval za předkladatele Karel Haas (ODS). Poslanec TOP 09 Pavel Klíma označil výtku o možném politickém vlivu za úsměvnou.
Funkční období členů rady NSA bude podle novely pětileté. Budou moci být zvoleni nejvýše na dvě navazující období. Nyní je předseda jmenován na šest let. Předloha vedle požadovaného vzdělání, a to magisterského vysokoškolského, upravuje také další požadavky na uchazeče o členství v radě a zásadně zpřísňuje neslučitelnost funkcí. Poslanci ANO v čele s Ondřejem Babkou chtěli, aby členům vedení agentury stačil bakalářský titul, případně jen středoškolská maturita.
Předloha také zpřesňuje akční plán podpory sportu. Agentura ho bude zpracovávat každý rok, schvalovat jej bude vláda. NSA, která bude příští rok hospodařit s 6,9 miliardy korun, pak bude kontrolovat naplňování plánu.
Podle předsedů střešních organizací novela ale neřeší hlavní problémy českého sportu v čele s nedostatkem financí. „Hlavně je potřeba akčně řešit zjednodušení výzev dotací pro sport, což je v současné době velkým problém pro mnohé svazy a předsedy klubů, kteří přivádí děti k pohybovým aktivitám,“ podotkl Šéf Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl.
„Novela upravuje pouze okrajové záležitosti týkající se správy Národní sportovní agentury. Respektujeme však názor vládní koalice, jsme rádi, že nám dala prostor se k tomu vyjádřit a téměř všechny naše připomínky přijala,“ prohlásil předseda ČUS Miroslav Jansta.
Výstavba fotovoltaik
Poslanci také schválili novelu energetického zákona a stavebního zákona, která umožní snazší výstavbu fotovoltaik. Pro stavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů (kW), hlavně malých fotovoltaických elektráren, nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Novinka má podpořit budování malých výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zjednodušení se bude týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče.
Na limitu 50 kW panuje podle vlády široká shoda. Vládní návrh počítal s tím, že obnovitelné zdroje energie do tohoto limitu v zastavěném území nebo zastavitelné ploše se dostanou mezi stavby v takzvaném volném režimu, napříště by tak neměly vyžadovat rozhodnutí o umístění ani územní souhlas.
Resort financí podle předlohy bude moci za mimořádné tržní situace poskytovat obchodníkům s energiemi úvěry za účelem odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení situace. O úvěru nebo zápůjčce by rozhodovala vláda, podmínky by stanovila nařízením.
Na základě pozměňovacího návrhu místopředsedkyně sněmovny a bývalé ministryně Kláry Dostálové (ANO) a jejího stranického kolegy Romana Kubíčka však dolní komora změnila tuto podmínku tak, že stavby budou muset být v souladu s územně plánovací dokumentací. Oba předkladatelé tak chtěli prosadit, aby plochy určené k bytové výstavbě sloužily pouze bytové výstavbě.
Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu by nemělo být nově nutné při umístění obnovitelného zdroje energie s výkonem do 50 kW, pokud je součástí stavby, nezasahuje do nosných konstrukcí a nemění způsob užívání stavby. Limit výkonu pro menší solární elektrárny, od kterého musejí jejich majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny a vyřizovat si živnost, vzroste z deseti na 50 kW.
Novela stavebního zákona
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh, který ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených krajských stavebních úřadů organizovaných například podle vzoru finanční správy. Vládní novela nového stavebního zákona z loňského roku ruší schválený model čistě státní stavební správy a zachovává všechny stavební úřady v obcích.
Nový stavební zákon, který nyní novela upravuje, připravila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Strany nynější vládní koalice, které byly v minulém volebním období v opozici, nový stavební zákon kritizovaly. Varovaly především, že ohrozí stavební řízení a způsobí kolaps stavebnictví. Jedním z argumentů současné vlády proti vzniku Nejvyššího stavebního úřadu jsou hlavně náklady vyvolané přesunem majetku i tisícovek úředníků do nového státního úřadu.
Tehdejší vláda naopak argumentovala tím, že nový stavební zákon s Nejvyšším stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady zrychlí stavební řízení. Zrychlit ho mělo hlavně dodržování lhůt. Například úředníci měli být zastupitelní a nemělo se stávat, že by byl úřad nefunkční například kvůli nemoci úředníka.
Novela zachovává všech nynějších 694 stavebních úřadů na obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Krajskými stavebními úřady budou nynější krajské úřady. Od poloviny příštího roku začne fungovat Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. Digitalizace stavebního řízení by měla být po půlročním odkladu spuštěna 1. ledna 2024.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) naopak řekl, že účelem odložení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu, který parlament schválil letos, bylo zabránit nežádoucí destrukci stavebního řízení. Zrušení tohoto úřadu podle něj také ušetří státu miliardy korun.
Naopak zachováním stavebních úřadů při obcích se podle něj vrací stavební řízení tam, kam patří, tedy do území. Bartoš také uvedl, že se změní integrace dotčených orgánů tím, že nově projednávaný zákon zavede takzvané jednotné environmentální stanovisko. Bude to závazné stanovisko z hlediska všech veřejných zájmů v ochraně životního prostředí a bude sloužit jako podklad pro rozhodování.
Výhrady k novele
Navrhované změny ve stavebním zákonu kritizovala Dostálová, která nový stavební zákon připravovala a uváděla. Jednotné environmentální stanovisko nazvala super razítkem, které bude sloužit jako vstupenka na stavební úřad. Vládní novela stavebního zákona podle ní rezignuje na práva občanů, kteří požadují, aby úřady dodržovaly lhůty.
Zopakovala svůj argument, že když občan nesplní lhůtu vůči státu, dostane pokutu, ale když stát nesplní lhůtu vůči občanovi, nestane se nic. Vládní návrh podle ní ohrožuje dodržování lhůt. Zachování současných stavebních úřadů podle ní dodržování lhůt nezajistí. Uvedla, že se v posledních dnech daří najít shodu s koalicí na tom, že je potřeba připravit komplexní pozměňovací návrh. Tento návrh by měl podle ní sloužit k tomu, aby budoucí vlády nevracely úpravu stavebního řízení zase zpět.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že její slova vnímá jako důležitou pozitivní zprávu, že na straně opozice je vůle spolupracovat na společném konsenzuálním komplexním pozměňovacím návrhu.
Krajské úřady budou podle nové úpravy vykonávat stejně jako nyní působnost nadřízeného správního orgánu vůči obecním úřadům. Nově by měly v prvním stupni povolovat některé stavby, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí, nebo některá významnější vodní díla. Odvolacím správním orgánem vůči krajským úřadům má být pro tyto případy Specializovaný a odvolací stavební úřad.
Výhrady k novele stavebního zákona i jednotnému environmentálnímu stanovisku dříve vyslovila i Česká komora architektů a Hospodářská komora. Podle komory architektů novela v řadě případů nijak významně neurychlí ani nezjednoduší stavební řízení a je krokem zpět. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je předloha odtržená od praxe.
Zrychlení povolování staveb
Poslanci ve středu v úvodním kole podpořili zákon, který má zavést institut takzvaného Jednotného environmentálního stanoviska (JES). Ten má zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí. Stanovisko bude podle ministerstva životního prostředí zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů.
Změna má přinést vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky i investory a zrychlí povolovací procesy. Předloha odolala návrhu na vrácení vládě k dopracování, který kvůli svým výhradám vznesla Dostálová.
Sněmovna naproti tomu prodloužila lhůtu pro projednání ve výborech o 20 dní na 80 dní. Návrh nového zákona o JES souvisí s novelou nového stavebního zákona. Zákon o JES má podle vládního návrhu začít platit k 1. červenci příštího roku. Stanovisko budou vydávat ve stanovených případech krajské úřady, v ostatních případech úřady obcí s rozšířenou působností.
U některých záměrů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) bude vydávat jednotné stanovisko ministerstvo životního prostředí. Půjde třeba o ropné rafinerie, elektrárny nad stanovený výkon, železniční tratě nebo například hutě.
Stavebník bude moci o vydání stanoviska požádat před řízením o povolení záměru. Pokud o něj nepožádá, vyžádá si ho u patřičného úřadu stavební úřad. Povolení bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit.
V rámci posuzování vlivů na životní prostředí, takzvané EIA, bude stanovisko současně i stanoviskem EIA. Bude se to týkat staveb, které vyjmenovává příloha k zákonu o EIA. Stanovisko bude podkladem pro všechny stavební záměry. Bude se to týkat i takzvaných vyhrazených staveb, které budou spadat do pravomoci Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu.
„Přínosem Jednotného environmentálního stanoviska je i právní jistota pro stavebníky a investory. Povolovací orgány budou posuzování jednotlivých složek životního prostředí koordinovat, zatímco dnes posuzování často probíhá odděleně, navíc u různých správních úřadů,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí.
Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že na tomto návrhu začalo pracovat jeho ministerstvo už v roce 2020. Nakonec ale dalo přednost sloučení povolovacích procesů prostřednictvím nového stavebního zákona. Kdyby platil nový stavební zákon v té podobě, v jaké byl schválen, pak by podle něj bylo jednotné environmentální stanovisko zbytečné. Nynější návrh podle něj znamená pouze o jedno razítko navíc a je krokem zpět.
Dodávky pitné vody
Sněmovna dále v úvodním kole podpořila vládní novelu, která předpokládá, že provozovatelé vodovodů budou muset zpracovat plán rizik a jejich řešení pro celý systém od vodního zdroje po kohoutek odběratele. Zdravotnická, sociální a ubytovací zařízení by musela mít vlastní posouzení rizika šíření legionely a u starých budov i výskytu olova. Předloha přebírá evropskou směrnici. Nyní ji posoudí zdravotnický výbor.
„Přijetím návrhu bude zajištěno zvýšení bezpečnosti dodávané pitné vody, jelikož posouzení a následné řízení rizik v celém řetězci, to znamená od povodí přes jímání, úpravu, distribuční síť až po kohoutek spotřebitele, umožňuje zaměření se na relevantní rizika a přijetí vhodných opatření k efektivní ochraně veřejného zdraví,“ uvedlo v materiálu ministerstvo zdravotnictví.
Kontrolovat kvalitu dodávané vody musí provozovatelé vodovodů už teď. Rozsah těchto kontrol má vycházet z posouzení rizik, které má být nově trojstupňové. Zvlášť se mají posuzovat místa odběru surové vody, vodovody a rozvody vody v budovách.
Prolomení bankovního tajemství kvůli šetření OLAF
Poslanci podpořili i návrh zákona o spolupráci České republiky s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) včetně související novely dalších zákonů. Ministerstvo financí tak zřejmě získá při spolupráci právo vyžádat si od bank a družstevních záložen výpis transakcí a získávat také informace v centrální evidenci účtů.
Podvodem se vedle samotného podvodu bude podle zákona rozumět také úplatkářství nebo jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Evropské unie.
