Z hlediska růstu hospodářství na tom není Česko ve srovnání se světem úplně špatně. Existuje však ekonomický ukazatel, v němž naopak stojí na úplném chvostu – dobou, kterou stráví stavebníci při vyřizování stavebního povolení. Tuzemské úřady daleko zaostávají i za mnoha rozvojovými státy.
České stavební úřady jsou pomalejší než ty v rozvojovém světě
Světová banka ve své aktuální ročence Doing business 2018 spočítala, že byrokracie spojená s vyřizováním povolení zabere Čechům 247 dní. Světový průměr přitom činí 159 dní. To Česko řadí na 166. místo ze 185 sledovaných zemí – na úroveň afrického Zimbabwe, Libanonu či karibského souostroví Trinidad a Tobago.
Z Evropské unie jsou na tom hůř jen Rumuni, Slováci a Kypřané. Daleko před Čechy je pak Dánsko s Finskem, kde zabere získání rozhodujícího razítka zhruba čtyřikrát kratší dobu – 65 dní, v Litvě je to jen o deset dní více a o dvacet ve Velké Británii.
Tato lhůta je navíc průměrem zahrnujícím také schvalování nových staveb, které je výrazně rychlejší. Pokud bychom mluvili pouze o větších bytových areálech, tak jejich povolování zabere čtyři až pět let.
Průtahy, ať už jsou způsobené čímkoliv, pak zdražují i konečné ceny bytů. A to i o pět procent.
Světová banka vedle délky stavebního povolení hodnotí i jiná kritéria, jako je třeba složitost procesu či jeho transparentnost. V celkovém hodnocení tak Česko poskočí o něco výše, stejně to však stačí jen na 127. místo.
Cesta k nápravě? Zjednodušení řízení
Změnit nelichotivý stav a posunout Česko v tabulce blíže vyspělým státům by měla novela stavebního zákona, která začne platit na začátku příštího roku. Povolovací proces se zjednoduší například tím, že stavebníci již nebudou muset připravovat dva speciální projekty – jeden pro územní a druhý pro stavební řízení. Tato řízení se sloučí v jedno.
„Tento krok představuje možnost vést jedno řízení, čímž dochází ke zkrácení lhůt pro vydání rozhodnutí. Společné povolení stavební úřad vydá do 60 dnů, nejdéle však do 90 dnů ode dne zahájení řízení,“ vypočítává mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
- Na stavbu rodinného domu bude nově stačit jednodušší takzvané ohlášení stavby. To lze dnes použít jen pro menší domky zabírající maximálně 150 čtverečních metrů.
- Ohláška i stavební povolení sice vyžadují téměř stejné množství dokumentů, ale u ohlášky úřady rozhodují rychleji – do 30 dnů, čili až trojnásobně kratší dobu. Navíc se platí nižší správní poplatky.
Dosud velmi pomalé stavební řízení podle ministerstva zrychlí i další novinka. „Velkou výhodou novely také je, že oproti dnešnímu stavu bude možné pouze jedno odvolání a pouze jedna správní žaloba,“ doplňuje Frček.
Rychlost versus svoboda
To však podle kritiků může omezit lidem právo mluvit do toho, jaké stavby v jejich okolí vzniknou. Občanské spolky – zaměřující se například na ochranu přírody – hovoří o největším omezení občanských práv po roce 1989.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) už dříve ČTK řekla, že na vstupu takzvané dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona se nic nemění. U řízení, kde se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), je podle ní účast dotčené veřejnosti zaručena.
Podle majitele developerské společnosti Ekospol Evžena Korce, který si jinak novelu celkem pochvaluje, bude nakonec záležet hlavně na ochotě úředníků předepsané termíny dodržovat. „Za porušení správních lhůt totiž novela nenavrhuje jasné postihy. V tom vidím její zásadní nedostatek. Opakovaně se setkáváme s tím, že stavební úřady správní lhůty nedodržují a rozhodnutí běžně vydávají i dlouho po vypršení všech termínů. Pokud se tedy nezmění přístup úředníků, tak ani nový zákon nepomůže,“ tvrdí Korec.