Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.
Horní komora neschválila Istanbulskou úmluvu. Senátoři debatovali až do nočních hodin
Úmluvu podle záznamu hlasování podpořili především členové senátorských klubů Starostů a SEN21 s Piráty spolu s jedenácti členy klubu ODS a TOP 09 a jednotlivci z dalších frakcí. Proti byli většinově lidovečtí senátoři, členové klubu ANO a SOCDEM s patnácti členy klubu ODS a TOP 09 a všemi třemi nezařazenými senátory.
Jednání horní parlamentní komory se tradičně účastnil prezident Petr Pavel, který představil svého adepta na ústavního soudce. Kvůli návštěvě hlavy státu v Plzeňském kraji ale senátoři o Hulmákově nominaci nezvykle rozhodovali až večer, debata o Istanbulské úmluvě byla kvůli této záležitosti přerušena. Advokátovu kandidaturu posléze schválili.
Istanbulskou úmluvu kvůli sporným pasážím a formulacím dříve doporučil jen jeden ze čtyř senátních výborů, které ji projednávaly. Podle zastánců úmluvy, kterou ratifikovalo 39 ze 45 signatářských států, by se Česko v případě jejího přijetí podle jejích zastánců zařadilo po bok civilizovaných zemí a pomohlo by nevládním organizacím s poskytováním pomoci napadeným ženám.
Je to mezinárodní ostuda, pronesl Dvořák
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) označil rozhodnutí Senátu za „mezinárodní ostudu“. Z Istanbulské úmluvy se podle ministra udělal strašák „tradičních“ českých rodin a i přes velké úsilí podporovatelů úmluvy se už kormidlo nepodařilo otočit. „Fakt mě to štve a mrzí, protože dáváme ženám a dívkám velmi špatný signál, že nepovažujeme za potřebné chránit oběti domácího násilí,“ dodal.
Za velmi smutný den pro lidská práva v tuzemsku označila rozhodnutí senátorů ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová. Ta je zároveň mluvčí koalice organizací, které se dlouhodobě věnují lidským právům, násilí na ženách a domácímu násilí a jež se spojily pod názvem Hlas proti násilí. „Politici a političky, kteří hlasovali proti úmluvě, naplno ukázali, že přehlíží osudy obětí, kterým se kvůli nedostatkům v našem systému pomoci nedostává včasné a adekvátní podpory. Dali najevo, že stát se v oblasti genderově podmíněného násilí zlepšovat nehodlá," uvedla Stelzerová.
Schválení úmluvy podpořil Drahoš
Přijetí úmluvy předtím podpořil místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN). Argumentoval mimo jiné hodnotami, na které se úmluva odvolává, obavy z důsledků úmluvy označil za fabulace. Připomenul také, že odmítnutí úmluvy by zbavilo sněmovnu možnosti o dokumentu také rozhodnout. Předseda ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 označil úmluvu za „otrávené jablko, které má krásně vypadající slupku“.
Zmínil genderové povinnosti vyplývající z úmluvy, byť podle Drahoše je slovo gender „démonizováno“. Hraba také uvedl, že násilí na ženách se v zemích, které dokument přijaly, nezmenšilo.
Odmítnutí úmluvy bude podle senátora a předsedy hnutí SEN21 Václava Lásky vykládáno jako zavírání očí před násilím na ženách a stereotypním pojímáním role žen a mužů. „Chceme odstraňovat stereotypy, nikdo nechce rozbíjet tradiční rodinu,“ uvedl senátor. Poukázal na to, že v Česku tradičně existuje ekonomické násilí, kdy o financích a jejich použití rozhoduje jen jeden z partnerů.
Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) uvedla, že úmluva je „politický dokument, který nemá reálnou šanci násilí zabránit“. Její prosazování je podle senátorky spojeno s manipulací, nátlakem a nálepkováním kritiků úmluvy. Kovářová podle svých slov byla označena za tmářku, konzervativního strašáka, popírače a heretika.
Pirátská senátorka Adéla Šípová zase uvedla, že přistoupení k úmluvě by bylo jasným výrazem toho, že Česko s ostatními signatáři sdílí stejné hodnoty, „že netolerujeme násilí za zavřenými dveřmi“. Dříve podotkla, že v případě přijetí úmluvy by se neobávala žádné nebezpečné indoktrinace dětí ve školách. Podle senátorky by naopak byla posílena příprava dětí do budoucnosti. „Nic nám nesebere, žádnou naši rodinu neohrozí, myslím, že se zařadíme mezi země, kam patříme,“ řekla senátorka k úmluvě.
Pro přijetí úmluvy se dříve vyslovil Lumír Kantor (KDU-ČSL). „Nikde jsem pro odmítnutí nenašel hmatatelný důvod,“ uvedl. Další lidovecký senátor Jiří Čunek namítl, že úmluva „vyosuje“ z křesťanského základu evropské civilizace a chce společnost řešit výchovou a tresty.
Debata by neměla být iracionální, řekl Blažek
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) senátorům dříve řekl, že debata o úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí by neměla být iracionální s falešnými argumenty. Debata by podle ministra neměla vést k tomu, že „muži automaticky jsou vždy jenom násilníci a úkolem státu je tlumit jejich moc nad ženami“. „Pokud by všichni skončili za mřížemi, lidstvo vyhyne,“ řekl Blažek. Poukázal přitom na vulgární hesla při úterní demonstraci před jeho úřadem kvůli případu muže, který byl za opakované znásilnění nevlastní dcery odsouzen pouze k podmíněnému trestu.
Odpůrci úmluvy by podle ministra neměli být vnímaní jako někdo, kdo souhlasí s násilím na ženách jako nějaký „maskulinní macho“. Blažek připomenul novelu trestního zákoníku, která opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku. Nahrazuje jej konceptem pohlavního styku nesouhlasného.
Kritici pokládají úmluvu jednak za nadbytečnou vzhledem k tomu, že zákonná opatření, která po signatářských zemích vyžaduje, už v českém právním řádu jsou. Navíc by ale podle oponentů zakotvila nárok na finanční pomoc pro nevládní sektor a jako nosič genderové ideologie vedla k převýchově lidstva k nové podobě rodiny.
„Počty (senátorů) se zatím přelévají, oba tábory hodně argumentují,“ okomentovala dříve vývoj jednání v horní komoře předsedkyně podvýboru pro rodinu Jitka Chalánková. Sama má úmluvu za nadbytečnou. „Všechna opatření, která jsou nutná pro ochranu obětí, náš právní řád obsahuje,“ myslí si. Všechny preventivní programy je podle ní možné tvořit i bez podpisu Istanbulské úmluvy.
13 minut
Studio ČT24: Šimáčková Laurenčíková a Chalánková o přijetí Istanbulské úmluvy Senátem
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková přijetí úmluvy podporuje. „(Úmluva) by byla jednoznačným závazkem České republiky zlepšovat zejména tři klíčové oblasti, ve kterých dlouhodobě selháváme,“ prohlásila. Jde podle ní o zajištění specializovaných služeb pro oběti násilí, navýšení kapacit programů pro původce násilí a prevenci násilí v blízkých vztazích.
Důchody disidentů a další body jednání
Senát již rozhodl, že čeští disidenti z éry komunismu budou zřejmě od jara dostávat důchody minimálně v průměrné výši. Na tu by jinak nedosáhli například kvůli věznění. Změna se týká lidí s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu. Česká správa sociálního zabezpečení jim má nižší než průměrnou penzi dorovnat automaticky. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Povinnost uhradit takzvané povinné ručení se pravděpodobně rozšíří na více druhů vozidel než dosud. Vztahovat se má například na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Senát schválil totiž zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Senát také rozhodl, že nebude možnost korespondenčního hlasování ve volbách pro Čechy v zahraničí nyní doplňovat do zákona o správě voleb, s jehož přijetím vyčkává. Neúspěšně to navrhoval senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Podle něj by se tím mohly zkrátit obstrukce ve sněmovně, kde opozice už pátý den blokuje první kolo schvalování koaliční novely o samotné korespondenční volbě.
Horní komora rovněž kývla na sjednocení postupu při nakládání s příjmy vězňů, aby po propuštění měli například finanční rezervu. Nová pravidla, která se budou podle ministerstva spravedlnosti týkat také chovanců v detenčních ústavech a lidí ve vazbě, nyní dostane k podpisu prezident. Senátoři se pak shodli i na výjimce pro rozvržení práce dobrovolných hasičů.
Senátoři uctili památku bývalého šéfa horní komory Kubery
Senátoři ve středu také uctili osobnost a památku bývalého předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), který před čtyřmi lety nečekaně zemřel. Pietního aktu na nádvoří Valdštejnského paláce u lavičky pod portrétem politika proslulého neortodoxními názory byla přítomna také vdova Věra Kuberová.
Kuberův nástupce v čele Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzdvihl osobnost svého předchůdce. „Prosím, abychom nezapomínali na to, jak se choval, jakým způsobem vystupoval a jaký odkaz nám zanechal,“ uvedl Vystrčil. Podle něj byl Kubera velkým zastáncem svobody, zároveň byl velmi smířlivý a měl záviděníhodný smysl pro humor. Kubera byl také znám svými břitkými až sarkastickými komentáři a potíráním byrokracie.
