Marek Hilšer strana 4 z 5

První kolo prezidentské volby by v listopadu podle modelu agentury Ipsos vyhrál předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš s 29,7 procenta. O druhé místo by bojovali generál Petr Pavel se ziskem 25,3 procenta a ekonomka Danuše Nerudová s 25 procenty. Proti říjnovému průzkumu agentury Babiš v preferencích předstihl Pavla a vedle bývalého premiéra si od října polepšila také Nerudová, která se dostala v preferencích těsně za Pavla.

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které vnitro do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. Souhrnnou informaci zveřejnil NSS na webu.

Do prezidentských voleb zbývá sedm týdnů. Kdyby se konaly nyní, získali by podle průzkumu v prvním kole největší podporu Andrej Babiš a Petr Pavel. Šetření pro Českou televizi zpracovaly firmy Data Collect a Kantar CZ.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Senátor Marek Hilšer (MHS) bude v nadcházející volbě prezidenta republiky cílit hlavně na voliče, kteří politice nedůvěřují, a na mladší voliče, domnívá se politolog Miloš Brunclík. Podle komentátora týdeníku Euro Petra Fischera bude pro Hilšera ale problém zopakovat relativní úspěch z roku 2018, kdy získal 450 tisíc hlasů. Poukázal na to, že se Hilšerovi nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů občanů a do prezidentské volby jde tentokrát díky podpoře svých kolegů z horní parlamentní komory. „Něco se stalo v popularitě, zřejmě práce v Senátu není tak vidět,“ domnívá se. Fischer s Brunclíkem hodnotili Hilšerovu kandidaturu v Událostech, komentářích.

Nejsem proti politickým stranám, ale nechci být závislý na mocensko-ekonomických skupinách, uvedl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a senátor Marek Hilšer, který se pokoušel post hlavy státu získat už v roce 2018. Zmínil, že podpora kampaní kandidátů od velkých ekonomických sponzorů by podle něj neumožnila budoucímu prezidentovi vykonávat úřad nezávisle. Jako hlavní téma své kampaně označuje aktivní občanství, které odmítl nazvat aktivismem. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

Ministerstvo vnitra vyzvalo k nápravě chyb sedm z jednadvaceti osobností, které podaly kandidaturu na post prezidenta republiky. Zřejmě nejznámější z oslovených uchazečů je podnikatelka a někdejší místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská, která před čtyřmi lety neúspěšně kandidovala do Senátu za Stranu práv občanů Zemanovce. Výzvy ve středu ministerstvo zveřejnilo na svém webu.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Čtrnáct zájemců o prezidentský post odevzdalo na ministerstvu vnitra potřebné dokumenty. Zda uchazeči o nejvyšší ústavní funkci splnili všechny zákonné povinnosti, bude jasné před koncem měsíce. Úředníci budou kontrolovat hlavně podpisy pod peticemi. Už teď ale vědí, že v některých případech došly dokumenty neúplné. Počet potenciálních kandidátů se ještě zvýší – někteří totiž využijí úplně poslední dny a dokumenty odevzdají těsně před uzávěrkou.

První kolo prezidentských voleb by v říjnu vyhrál generál Petr Pavel s 22,5 procenta hlasů, v modelu agentury Median si udržel mírný náskok před bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO) s 22 procenty. Podpora obou kandidátů proti zářijovému modelu Medianu klesla, rozdíl mezi nimi zůstal na úrovni statistické chyby. Na 15 procent si polepšila ekonomka Danuše Nerudová, v minulém modelu měla podporu deseti procent voličů. Median model zveřejnil na svém webu.

Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Sdělil to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský.

V prvním kole prezidentských voleb by v září vyhrál generál Petr Pavel. Je to poprvé od loňského září, kdy předstihl ve volebním modelu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Rozdíl je sice v rámci statistické chyby, potvrzuje ale dlouhodobě rostoucí preference Pavla, a naopak stagnující u Babiše. Na třetím místě by skončila ekonomka Danuše Nerudová. Pavel by uspěl i v druhém kole volby. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median.

Senátor Pavel Fischer (nestr.) se rozhodl, že se bude ucházet o účast v prezidentských volbách. Na jeho rozhodnutí upozornil server iDNES.cz. Pro svou kandidaturu shání podpisy senátorů a podle informací serveru Aktuálně.cz má v tuto chvíli Fischer nejméně osmnáct podpisů členů horní komory. Ke kandidatuře jich stačí deset. Oficiálně svou kandidaturu oznámí v nejbližších týdnech. Jako o možném favoritovi pro KDU-ČSL o něm hovořil předseda lidovců a vicepremiér Marian Jurečka, téma prezidentské volby bude náplní pondělního jednání celostátního výboru strany.

V prvním kole prezidentských voleb by nyní vyhrál bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), ale jeho podpora od minulého průzkumu mírně klesla. Druhý by skončil generál Petr Pavel a třetí ekonomka Danuše Nerudová, jejíž podpora meziměsíčně výrazně vzrostla. V druhém kole by nyní zvítězil Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median.

Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky a představil své volební heslo „Vraťme Česku řád a klid“. Chce být prezidentem, který mírní vášně. Za priority označil aktivní zahraniční politiku, inovativní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, nezávislou energetiku, vzdělávání a zdravé životní prostředí. Pavel, který patří mezi favority voleb, to řekl při úterním zahájení své volební kampaně Praze.

Pro první kolo prezidentské volby má stále největší podíl hlasů šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale v druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. V prvním kole se na společné třetí místo za Babišem a Pavlem posunuli senátor Marek Hilšer a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima chce kandidovat na prezidenta. Uvedl to v rozhovoru pro Deník, který noviny zveřejní v pátečním vydání. Zima chce usilovat zřejmě o získání podpisů občanů, ke kandidatuře jich potřebuje alespoň padesát tisíc. V rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že by o podpoře mohl jednat i s politiky.

Po napadení Ukrajiny Ruskem utekly do Česka stovky Rusů, kteří nesouhlasí s režimem tamního prezidenta Vladimira Putina. Dostali jednorázové tříměsíční vízum, jeho platnost jim ale brzy vyprší. Je to i případ dvou manželských párů z Moskvy. Na Česko mají dlouhodobé vazby, podílejí se na výzkumech o totalitních režimech nebo překládají českou literaturu. Do Ruska se vrátit nemohou. Za jejich postoje by jim hrozilo pronásledování. Pro Reportéry ČT o tom natáčel David Vondráček.

Odborář a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula oznámil, že se bude ucházet o podporu veřejnosti, aby mohl kandidovat na prezidenta. Se sběrem podpisů už začal, uvedl na Twitteru. Minulý týden Středulu odboráři na svém sjezdu potřetí na čtyři roky zvolili do čela ČMKOS. Předák poté řekl, že podmínkou pro jeho zapojení do prezidentské volby bylo obhájení postu šéfa této odborové centrály. Prezident Miloš Zeman odboráře požádal, aby Středulu ke kandidatuře přemluvili.

Vystudovaný teolog, novinář nebo také v minulosti ředitel britské komunikační společnosti Ivo Mareš se bude ucházet o post prezidenta. V současnosti působí jako mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Za své priority označil zastavení propadu České republiky do chudoby a léčbu „impotentního státu“, který není schopen pružně reagovat na vzniklé situace. Kandidovat chce jako občanský kandidát bez podpory politické strany, do volby se chce přihlásit za pomoci petičních podpisů.

Na prezidentku republiky chce kandidovat šéfka České asociace povinných Denisa Rohanová. Získala pro ni podpisy dvaceti poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Je přesvědčena o tom, že tak splnila zákonné požadavky pro účast ve volbách. Zároveň chce nasbírat i petiční podpisy občanů, nyní jich má dle svých slov asi kolem 27 tisíc. Ústavní právník Jan Kysela zpochybnil, že by bylo možné podat přihlášky do voleb ještě před jejich vypsáním. Domnívá se také, že Rohanová podpisy poslanců z bývalé sněmovny využít nemůže.

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.