Do prezidentských voleb zbývá sedm týdnů. Kdyby se konaly nyní, získali by podle průzkumu v prvním kole největší podporu Andrej Babiš a Petr Pavel. Šetření pro Českou televizi zpracovaly firmy Data Collect a Kantar CZ.
Největší podporu pro prezidentskou volbu mají nyní Babiš a Pavel, ukázalo šetření pro ČT
Události: Prezidentské volby 2023 (zdroj: ČT24)
Andreji Babišovi by dalo podle průzkumu hlas 27 procent oslovených. Druhému Petru Pavlovi model přisuzuje 26,5 procenta, třetí Danuši Nerudové 23,5 procenta. S odstupem následují Pavel Fischer (5,5 procenta), Marek Hilšer a Josef Středula (shodně po čtyřech procentech) a Karel Janeček s 2,5 procenta. Nikdo jiný v tomto šetření nezískal víc než dvě procenta hlasů.
Prezident – průzkum
Odlišné pořadí má takzvaný potenciál – tedy podíl všech lidí, kteří daného kandidáta zvažují. Petr Pavel by podle něj mohl získat až 37,5 procenta hlasů, Danuše Nerudová 34,5 procenta. Kdyby hlasovali pro Andreje Babiše všichni, kdo jeho jméno zvažují, dostal by 33,5 procenta.
Prezident – volby
Agentury sbíraly data mezi 14. a 23. listopadem, šetření se zúčastnilo 1238 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od půl do 2,8 procentního bodu.
Dosavadní registrovaní kandidáti
Ministerstvo vnitra do klání o post prezidenta republiky nakonec registrovalo devět kandidátů. V abecedním pořadí jsou jimi: Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Denisa Rohanová, Josef Středula a Tomáš Zima.
Uchazeči o post prezidenta podnikatelé Karel Diviš, Karel Janeček i Tomáš Březina a aktivista Pavel Zítko už sdělili, že se odvolají proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které je do lednových voleb nezaregistrovalo. Úřad Divišovi uznal 49 884 podpisů, Janečkovi 48 091 a Březinovi 45 894, potřebovali jich minimálně 50 tisíc. Soud se bude zřejmě muset zabývat i odvoláním dalších kandidátů.
„Můžou obecně rozporovat samotné posouzení kandidátní listiny. Popřípadě můžou tvrdit, že jsme pochybili ve věci počítání podpisů, kde ovšem zdůrazňuji, že disponujeme poměrně bytelným informačním prostředkem na počítání těch podpisů. I postup počítání podpisů je protokolovaný a součástí toho rozhodnutí,“ vyjádřil se k tomu náměstek ministra vnitra Petr Vokáč.
Rozhodnutí ministerstva vnira je možné napadnout do středy u Nejvyššího správního soudu. Ten má na verdikt maximálně patnáct dnů. V minulosti justice takové stížnosti vyhověla jen jednou – v případě Jany Bobošíkové před deseti lety.
Ministerstvo navrhuje pro volby jeden den
Lednové hlasování o hlavě státu se uskuteční podle známých pravidel. Do budoucna ale politici chystají výrazné změny. Například místo současných dvou dnů by lidé podle návrhu ministerstva vnitra mohli volit jen jeden den. Vláda má novinky projednat do konce roku.
Lidé v Česku dosud chodí k volbám v pátek a v sobotu. V budoucnu se z nich má stát jeden den. V součtu by ale lidé na odevzdání hlasu měli o hodinu víc. Jedním z argumentů pro jednodenní volby jsou i možné pochyby o zabezpečení uren přes noc.
Navržená změna voleb
Hlasování v předstihu nebude
Zároveň se ale v původním návrhu počítalo s takzvaným hlasováním v předstihu. Tedy možností volit už ve středu – a to ve vymezené hodiny na obecních úřadech. Týkat se to nemělo komunálních voleb.
K hlasování v předstihu se sešla řada kritických připomínek. Například obce zmiňovaly administrativní náročnost, organizační problémy i bezpečnostní rizika. Ministr vnitra sice dřív argumentoval tím, že by šlo zajistit odpovídající zabezpečení, ale nakonec resort celé opatření vypustil.
A to nejen kvůli připomínkám ale – jak ministr přiznává – i nedohodě v koalici. „Já jsem ovšem týmovým hráčem, předkládám takový návrh, kde mám jistotu, že právě koaličním hlasováním ve sněmovně projde,“ řekl k tomu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Hlasování v předstihu kritizovala i obě opoziční hnutí. Politici zmiňovali kupříkladu právě obavy z bezpečnostních rizik. „Takhle by byly vlastně přes dvě noci a na radnici, ne každá má tu možnost, zase by to znamenalo zatížit samosprávu,“ řekl k tomu předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
Pátek, neděle, nebo snad čtvrtek?
O dalších parametrech by chtěla opozice s vládou jednat. Výhrady ale zaznívají i z koaličních stran, proto další debata bude pokračovat ještě na úrovni kabinetu. Někteří už nyní mluví o kompromisu. Například lidovci totiž místo pátku preferovali neděli. „Je to nakonec den, který je v Evropě převažující. Nicméně shoda, koaliční, expertní byla spíše na tom pátku, tak jsme to akceptovali a podřídili se většině,“ řekl předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL).
Jiný den navrhuje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. „Při dobrém počasí si odjíždí lidé odpočinout třeba na chaty, tak si myslím, že vhodnějším dnem by byl čtvrtek, aby se co nejvíc lidí mohlo voleb zúčastnit.“
Cílem nového zákona je zmodernizovat správu voleb. Právě to má vláda i v programovém prohlášení. Stejně jako korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí, která ale v předloze chybí. Koalice ji už dřív chtěla schválit jako samostatnou novelu. Narazila ale na kritiku opozice. Proto projednávání zákona v dolní komoře ani nezačalo.
Další navržené změny
Lednová volba by taky měla být tou poslední prezidentskou, kdy lidé dostanou tolik lístků, kolik je kandidátů. Návrh plánuje zavést jeden společný lístek, na kterém by lidé zaškrtli svého favorita. Týkalo by se to i výběru senátorů.
Nově by také měli mít lidé možnost požádat o voličský průkaz elektronicky nebo na kterémkoliv obecním úřadě – nikoliv jen v místě trvalého bydliště. V předstihu by si rovněž mohli vybrat jakékoliv místo, kde odevzdají hlas.
Obecní, krajské a také senátní volby by se měly podle předlohy konat vždy v prvním říjnovém týdnu. Teď se termín postupně posouvá k létu. Všechny výše zmíněné změny by mohly platit za tři roky.