Marek Hilšer strana 3 z 5

Začala žhavá část kampaně před volbou prezidenta České republiky, kterého si lidé budou moci vybírat v prvním kole 13. a 14. ledna 2023. Kandidáti dostali zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Do prezidentských voleb zbývají čtyři týdny. Kdyby se konaly nyní, byla by podpora Danuše Nerudové, Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v prvním kole téměř vyrovnaná, kolem 26 procent. Ukazují to výsledky průzkumu, který pro ČT24 zpracovaly společnosti Data Collect a Kantar CZ. Agentury sbíraly data mezi pátým a čtrnáctým prosincem. Reprezentativní vzorek čítal 1243 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.

Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.

Státní volební komise vylosovala devíti kandidátům, kteří byli připuštěni k lednovým volbám hlavy státu, volební čísla. Budou jimy označeny hlasovací lístky a uchazeči je mohou využít i v kampani.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Rovný měsíc zbývá do začátku prvního kola volby prezidenta republiky. Podle konzultanky politického marketingu Alžběty Králové jsou v kampani zatím nejviditelnější tři kandidáti, kteří také mají v průzkumech nejvyšší preference, a nejméně jsou vidět ti, kterým zároveň průzkumy přisuzují nejmenší zisky. Králová ale podotkla, že měsíc je ještě dlouhá doba. Připomněla, že v roce 2013 rozhodl až závěr kampaně, po kterém se do druhého kola dostal dřívější outsider Karel Schwarzenberg na úkor favorizovaného Jana Fischera.

Nejvyšší správní soud (NSS) v pondělí zamítl podnět nezaregistrovaného prezidentského kandidáta Libora Hrančíka z Olomouce. Podpořili jej pouze dva senátoři, minimální požadovaný počet je deset. Hrančík tedy kandidovat nebude. Soud zároveň apeloval na zákonodárce, aby nerozdávali podpisy na podporu prezidentských kandidátů lehkovážně, ale naopak uvážlivě. I uchazeči o kandidaturu by měli realisticky vyhodnotit své šance.

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Danuše Nerudová získala ve volebním modelu agentury Median největší podporu ze všech devíti kandidátů. Výzkum jí přiřkl pro první kolo 28 procent hlasů před Andrejem Babišem (ANO) s 26,5 procenta a Petrem Pavlem s 23,5 procenta. Nerudová figuruje v čele některého průzkumu poprvé. Ve druhém kole by podle Medianu měla Nerudová šanci Babiše porazit, více hlasů než bývalému premiérovi by ve druhém kole hodili respondenti agentury i Pavlovi, velká část dotazovaných ale zůstává v těchto duelech nerozhodnutých.

Senátor a kandidát na prezidenta Marek Hilšer (MHS) ve čtvrtečním Hyde Parku několikrát zdůraznil, že budoucí hlava státu má být nadstranická a nezávislá. Nový prezident by tak podle něj neměl být spojený například s kauzami z devadesátých let nebo zájmovými skupinami. Je otevřený i myšlence, že by se prezident v rámci Pražského hradu uskromnil a části komplexu by tak mohly hostit kulturní události či sloužit jako místo k setkávání lidí.

Kandidát na prezidenta a senátor Marek Hilšer (MHS) v anketě České televize uvedl, že by v případě svého zvolení na post hlavy státu rád nadále bydlel u sebe doma – v blízkosti Pražského hradu. Je ale ochoten se přizpůsobit. Rozsah pravomocí hlavy státu by dle svých slov zachoval. Chtěl by také vést dialog s vládou, ale i opozicí. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

O lidi a jejich problémy se zajímal, ještě než byly kampaně, říká o prezidentském kandidátovi Marku Hilšerovi (MHS) jeho manželka Monika Hilšerová. Za pět týdnů a jeden den se otevřou volební místnosti a lidé budou vybírat novou hlavu státu. V Událostech pokračuje představování jednotlivých kandidátů. Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Hilšerem natáčel Pavel Schrötter.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl podněty nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta Pavla Zítka a Romana Hladíka, do voleb se tedy ani jeden z nich nezapojí. Neuspěl ani muž z Lounska, jenž zpochybnil registraci všech kandidátů, které vnitro do voleb pustilo, a to kvůli údajným nezákonnostem a nesrovnalostem. O nejsledovanějších podnětech, které se týkají Karla Janečka, Karla Diviše a Denisy Rohanové, zatím volební senát NSS nerozhodl, musí to stihnout do 15. prosince.

Prezidentští kandidáti mluví o tom, že na zlepšování hospodaření Česka se má pracovat co nejdřív. Někteří ale připouštějí, že v současné situaci je to obtížné. Část z nich také kritizuje vládu za rozpočet s vysokým schodkem, příjmy do státní pokladny navrhují navýšit daněmi nebo propouštěním státních zaměstnanců.

Rok 2022 v ekonomice přinesl zejména rekordní ceny potravin, pohonných hmot a energií. Devět kandidátů na post prezidenta se v názorech na to, jak má stát v obtížné situaci pomáhat obyvatelům a firmám, liší. Někteří volají po větší regulaci cen, podle jiných by se měla současná podpora lépe zacílit.

První kolo prezidentské volby by v listopadu podle modelu agentury Ipsos vyhrál předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš s 29,7 procenta. O druhé místo by bojovali generál Petr Pavel se ziskem 25,3 procenta a ekonomka Danuše Nerudová s 25 procenty. Proti říjnovému průzkumu agentury Babiš v preferencích předstihl Pavla a vedle bývalého premiéra si od října polepšila také Nerudová, která se dostala v preferencích těsně za Pavla.

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které vnitro do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. Souhrnnou informaci zveřejnil NSS na webu.

Do prezidentských voleb zbývá sedm týdnů. Kdyby se konaly nyní, získali by podle průzkumu v prvním kole největší podporu Andrej Babiš a Petr Pavel. Šetření pro Českou televizi zpracovaly firmy Data Collect a Kantar CZ.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Senátor Marek Hilšer (MHS) bude v nadcházející volbě prezidenta republiky cílit hlavně na voliče, kteří politice nedůvěřují, a na mladší voliče, domnívá se politolog Miloš Brunclík. Podle komentátora týdeníku Euro Petra Fischera bude pro Hilšera ale problém zopakovat relativní úspěch z roku 2018, kdy získal 450 tisíc hlasů. Poukázal na to, že se Hilšerovi nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů občanů a do prezidentské volby jde tentokrát díky podpoře svých kolegů z horní parlamentní komory. „Něco se stalo v popularitě, zřejmě práce v Senátu není tak vidět,“ domnívá se. Fischer s Brunclíkem hodnotili Hilšerovu kandidaturu v Událostech, komentářích.

Nejsem proti politickým stranám, ale nechci být závislý na mocensko-ekonomických skupinách, uvedl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a senátor Marek Hilšer, který se pokoušel post hlavy státu získat už v roce 2018. Zmínil, že podpora kampaní kandidátů od velkých ekonomických sponzorů by podle něj neumožnila budoucímu prezidentovi vykonávat úřad nezávisle. Jako hlavní téma své kampaně označuje aktivní občanství, které odmítl nazvat aktivismem. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.