Marek Hilšer strana 3 z 5

Kandidáti na novou hlavu státu odpovídali na otázky v prezidentské Superdebatě ČT. Pozvání přijalo osm z nich – Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS). Účast odmítl Andrej Babiš (ANO). Debatu moderoval Martin Řezníček. Středula na konci pořadu oznámil, že se vzdává kandidatury na prezidenta ve prospěch Nerudové.

Kdyby se volil prezident tento týden, získali by podle průzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly agentury Data Collect a Kantar CZ, v prvním kole největší podporu Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO). V druhém kole by Pavel porazil Babiše i Danuši Nerudovou.

Už za týden bude jasné, kteří finalisté se utkají v druhém kole prezidentské volby. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak a čím může prezident spojovat rozdělenou společnost. Kandidáti také odpovídali na to, jak by komunikovali o svém zdraví a nejbližších spolupracovnících na Pražském hradě.

V pátek 13. a v sobotu 14. ledna budou lidé potřetí v historii Česka v přímé volbě rozhodovat o hlavě státu. Hlasovat mohou ze zahraničí i zdravotnických zařízení. Na rozdíl od podzimních komunálních a senátních voleb bude možné odevzdat hlas i z covidové karantény či izolace. Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Průběh kampaní prezidentských kandidátů Andreje Babiše (ANO), Karla Diviše a Marka Hilšera předchází podle šéfkomentátora Deníku Martina Komárka jejich dalším politickým plánům. V případě neúspěchu by expremiér Babiš silnou kampaň vytěžil pro úspěch v dalších sněmovních volbách, senátor Marek Hilšer dle něj tyto volby považuje za přípravu pro znovuzvolení do horní komory a podnikatel Karel Diviš volby vnímá jako první politický boj. Analytik serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší si myslí, že v prvním kole je Babiš umírněnější a s agresivnějším přístupem přijde v potenciálním druhém kole volby. Prezentace Karla Diviše je pro voliče obtížně čitelná kvůli jeho malé známosti, soudí Dolejší. Dodává, že u Hilšera je v současné kampani vidět větší vyčerpanost než před pěti lety. Kampaň a postoje Andreje Babiše, Karla Diviše a Marka Hilšera představil pořad 90' ČT24. Česká televize takto představuje kampaně všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.

Za necelé dva týdny budou lidé vybírat nového prezidenta. A to už potřetí v přímé volbě. Na výběr mají z devíti kandidátů, kteří v následujících dnech povedou intenzivní kampaň. Někteří část rozpočtu šetřili právě na tuto horkou fázi. Shodně pak uchazeči o post hlavy státu mluví o tom, že budou na lidi apelovat, aby šli k volbám.

V prvním kole prezidentské volby by nyní uspěli Petr Pavel a předseda ANO Andrej Babiš. Ekonomka Danuše Nerudová na ně ztrácí více než tři procenta. Ve druhém kole by Babiš s oběma svými hlavními soupeři přesvědčivě prohrál, vyplývá z průzkumu agentury Median pro Mladou frontu DNES, který se konal na konci prosince. Šance ostatních šesti kandidátů jsou malé, nikdo z nich by v prvním kole nezískal přes pět procent hlasů.

Začala žhavá část kampaně před volbou prezidenta České republiky, kterého si lidé budou moci vybírat v prvním kole 13. a 14. ledna 2023. Kandidáti dostali zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Do prezidentských voleb zbývají čtyři týdny. Kdyby se konaly nyní, byla by podpora Danuše Nerudové, Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v prvním kole téměř vyrovnaná, kolem 26 procent. Ukazují to výsledky průzkumu, který pro ČT24 zpracovaly společnosti Data Collect a Kantar CZ. Agentury sbíraly data mezi pátým a čtrnáctým prosincem. Reprezentativní vzorek čítal 1243 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.

Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.

Státní volební komise vylosovala devíti kandidátům, kteří byli připuštěni k lednovým volbám hlavy státu, volební čísla. Budou jimy označeny hlasovací lístky a uchazeči je mohou využít i v kampani.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Rovný měsíc zbývá do začátku prvního kola volby prezidenta republiky. Podle konzultanky politického marketingu Alžběty Králové jsou v kampani zatím nejviditelnější tři kandidáti, kteří také mají v průzkumech nejvyšší preference, a nejméně jsou vidět ti, kterým zároveň průzkumy přisuzují nejmenší zisky. Králová ale podotkla, že měsíc je ještě dlouhá doba. Připomněla, že v roce 2013 rozhodl až závěr kampaně, po kterém se do druhého kola dostal dřívější outsider Karel Schwarzenberg na úkor favorizovaného Jana Fischera.

Nejvyšší správní soud (NSS) v pondělí zamítl podnět nezaregistrovaného prezidentského kandidáta Libora Hrančíka z Olomouce. Podpořili jej pouze dva senátoři, minimální požadovaný počet je deset. Hrančík tedy kandidovat nebude. Soud zároveň apeloval na zákonodárce, aby nerozdávali podpisy na podporu prezidentských kandidátů lehkovážně, ale naopak uvážlivě. I uchazeči o kandidaturu by měli realisticky vyhodnotit své šance.

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Danuše Nerudová získala ve volebním modelu agentury Median největší podporu ze všech devíti kandidátů. Výzkum jí přiřkl pro první kolo 28 procent hlasů před Andrejem Babišem (ANO) s 26,5 procenta a Petrem Pavlem s 23,5 procenta. Nerudová figuruje v čele některého průzkumu poprvé. Ve druhém kole by podle Medianu měla Nerudová šanci Babiše porazit, více hlasů než bývalému premiérovi by ve druhém kole hodili respondenti agentury i Pavlovi, velká část dotazovaných ale zůstává v těchto duelech nerozhodnutých.

Senátor a kandidát na prezidenta Marek Hilšer (MHS) ve čtvrtečním Hyde Parku několikrát zdůraznil, že budoucí hlava státu má být nadstranická a nezávislá. Nový prezident by tak podle něj neměl být spojený například s kauzami z devadesátých let nebo zájmovými skupinami. Je otevřený i myšlence, že by se prezident v rámci Pražského hradu uskromnil a části komplexu by tak mohly hostit kulturní události či sloužit jako místo k setkávání lidí.

Kandidát na prezidenta a senátor Marek Hilšer (MHS) v anketě České televize uvedl, že by v případě svého zvolení na post hlavy státu rád nadále bydlel u sebe doma – v blízkosti Pražského hradu. Je ale ochoten se přizpůsobit. Rozsah pravomocí hlavy státu by dle svých slov zachoval. Chtěl by také vést dialog s vládou, ale i opozicí. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

O lidi a jejich problémy se zajímal, ještě než byly kampaně, říká o prezidentském kandidátovi Marku Hilšerovi (MHS) jeho manželka Monika Hilšerová. Za pět týdnů a jeden den se otevřou volební místnosti a lidé budou vybírat novou hlavu státu. V Událostech pokračuje představování jednotlivých kandidátů. Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Hilšerem natáčel Pavel Schrötter.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl podněty nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta Pavla Zítka a Romana Hladíka, do voleb se tedy ani jeden z nich nezapojí. Neuspěl ani muž z Lounska, jenž zpochybnil registraci všech kandidátů, které vnitro do voleb pustilo, a to kvůli údajným nezákonnostem a nesrovnalostem. O nejsledovanějších podnětech, které se týkají Karla Janečka, Karla Diviše a Denisy Rohanové, zatím volební senát NSS nerozhodl, musí to stihnout do 15. prosince.

Prezidentští kandidáti mluví o tom, že na zlepšování hospodaření Česka se má pracovat co nejdřív. Někteří ale připouštějí, že v současné situaci je to obtížné. Část z nich také kritizuje vládu za rozpočet s vysokým schodkem, příjmy do státní pokladny navrhují navýšit daněmi nebo propouštěním státních zaměstnanců.

Rok 2022 v ekonomice přinesl zejména rekordní ceny potravin, pohonných hmot a energií. Devět kandidátů na post prezidenta se v názorech na to, jak má stát v obtížné situaci pomáhat obyvatelům a firmám, liší. Někteří volají po větší regulaci cen, podle jiných by se měla současná podpora lépe zacílit.