Rovný měsíc zbývá do začátku prvního kola volby prezidenta republiky. Podle konzultanky politického marketingu Alžběty Králové jsou v kampani zatím nejviditelnější tři kandidáti, kteří také mají v průzkumech nejvyšší preference, a nejméně jsou vidět ti, kterým zároveň průzkumy přisuzují nejmenší zisky. Králová ale podotkla, že měsíc je ještě dlouhá doba. Připomněla, že v roce 2013 rozhodl až závěr kampaně, po kterém se do druhého kola dostal dřívější outsider Karel Schwarzenberg na úkor favorizovaného Jana Fischera.
Měsíc je v kampani dlouhá doba, může se stát leccos, soudí expertka na politický marketing
Měsíc před prvním kolem voleb padne definitivní rozhodnutí o tom, z kolika kandidátů budou voliči vybírat nového prezidenta republiky, což by mohlo ještě více rozproudit předvolební kampaň. Na druhé straně ale přicházejí Vánoce. Podle Alžběty Králové, která má zkušenosti z kampaní ve Spojených státech nebo ve Francii, svátky takzvanou horkou fázi kampaně naruší.
„Čekám, že Vánoce budou klidnější, Češi mají rádi vánoční pohodu. Očekávám, že kandidáti budou komunikovat spíše skrze sociální média, objeví se na charitativních nebo venkovních akcích,“ uvedla. Sváteční období budou moci – nebo spíše muset – kandidáti využít také k nabrání sil do finále kampaně. Jestliže Vánoce přinesou zklidnění, po Novém roce půjde doslova o vše.
Efekt Schwarzenberg
„Může dojít ke zvratu. Kampaně se vyhrávají na konci. Viděli jsme předminulé volby, kde kandidoval Karel Schwarzenberg, který překvapil. Ačkoli mu průzkumy nepřisuzovaly velká čísla, dostal se do druhého kola,“ upozornila Králová.
Míní, že důležité budou televizní debaty. Před deseti lety to podle ní byly ony, které připravily o postup do druhého kola a možná i o prezidentský úřad expremiéra Jana Fischera. „V první přímé prezidentské volbě byl kandidát Fischer velmi významným kandidátem, vypadalo to, že jde na první příčky. Po debatách se všechno změnilo,“ připomněla.
Připustila ale, že zatím to u nikoho na raketový vzestup jako před deseti lety u Schwarzenberga nevypadá. „U Marka Hilšera nebo Pavla Fischera nevidíme tak velký nástup. V minulých volbách Pavel Fischer šel docela nahoru. Ale uvidíme, může se stát velké množství věcí,“ poznamenala Králová.
Výkumy veřejného mínění zatím jasně favorizují trojici kandidátů – Andreje Babiše, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. Poslední volební model agentury Median každému z nich přisoudil mezi dvaceti a třiceti procenty hlasů (v pořadí Nerudová, Babiš, Pavel), zatímco ostatní měli kolem dvou až pěti procent, někteří ještě méně. A podle Alžběty Králové to reflektuje viditelnost kandidátů v kampani.
„Pokud se podíváme na kadidáty, kteří jsou nejvíc vidět, tak je to první trojice z průzkumů. To je Andrej Babiš, Petr Pavel a Danuše Nerudová. Danuše Nerudová má velmi silnou kampaň na sociálních sítích, využívá i platformy jako BeReal nebo TikTok,“ uvedla. Za „docela slabou“ naopak považuje kampaň na sociálních sítích i kontaktní kampaň Denisy Rohanové nebo Tomáše Zimy.
Kandidát s vánočkou
V poslední době se kampaň zaměřuje i na věci, které nijak nesouvisejí s politikou a výkonem funkce prezidenta republiky. Někteří kandidáti se spíše věnují vaření a pečení. Protože budou Vánoce, není to podle expertky na politický marketing překvapivé. „Každá kampaň v každém období má své specifikum, ale Vánoce k tomu vybízejí. Kandidáti se snaží přiblížit lidem a ukázat: Jsme jedni z vás, děláme to samé co vy,“ ozřejmila.
Domnívá se, že jim to u voličů nijak neuškodí, a mohli by tím naopak oslovit i některé nové. „Před vánočním obdobím by nemusela na všechny cílové skupiny fungovat složitá témata, ať už ekonomická, nebo rozpočtová. Snaží se zaujmout na sociálních sítích i tímto způsobem,“ dodala Králová.
Volební týmy kandidátů musí být opatrné, aby se nepustily do něčeho, co by jim u českých voličů snadno neprošlo. Jako příklad uvedla Alžběta Králová takzvanou door-to-door kampaň. „To znamená, že bude klepat na dveře, což je typické v Americe. Myslím, že by Češi nebyli rádi. Jsme velmi citliví na dodržování našeho osobního prostoru,“ uvedla.
Očekává, že leden by mohl přinést zvraty ve voličských preferencích, ale i odstoupení některých kandidátů, kteří by podpořili jiného, jako se to stalo před minulými prezidentskými volbami na Slovensku. Že to momentálně všichni uchazeči o Hrad odmítají, není podle konzultankty politického marketingu rozhodující. „Myslím, že kandidáti si to budou nechávat na leden. Budou mít silnější vyjednávací pozici, někteří o tom můžou uvažovat,“ soudí.
První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna. Nezíská-li některý z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů, bude o dva týdny později druhé kolo, v němž voliči definitivně určí, kdo počátkem března nahradí na Pražském hradě Miloše Zemana. Ministerstvo vnitra připustilo do volby devět kandidátů a kadidátek. Několik odmítnutých se obrátilo na Nejvyšší správní soud. Ten část stížností již odmítl, rozhodne ještě o posledních dvou.