Prezidentští kandidáti mluví o tom, že na zlepšování hospodaření Česka se má pracovat co nejdřív. Někteří ale připouštějí, že v současné situaci je to obtížné. Část z nich také kritizuje vládu za rozpočet s vysokým schodkem, příjmy do státní pokladny navrhují navýšit daněmi nebo propouštěním státních zaměstnanců.
Plánovaný schodek letošního státního rozpočtu se navýšil o 375 miliard korun. Pro jeho definitivní přijetí ale museli poslanci v polovině listopadu přehlasovat veto prezidenta.
Na konci listopadu pak rozhodovali o rozpočtu na příští rok, a to s deficitem 295 miliard korun. Prezident má na posouzení 15 dní. Někteří uchazeči o tento úřad měli z hlediska zlepšování hospodaření větší očekávání už pro rok 2023. „Jsou i příjmy rozpočtu. Oni stále mluví o výdajích, tam slíbili, že ušetří sto miliard, to se nestalo. Vzdávají se příjmů třeba z EET,“ uvedl Andrej Babiš (ANO) s odkazem na nedávné zrušení elektronické evidence tržeb.
„Měli bychom rozpočet začít zlepšovat co nejdříve, abychom nezadlužili tři až čtyři další generace. Nejlépe tím, že se pokusíme vyrovnat příjmovou a výdajovou stránku,“ řekla Denisa Rohanová.
„Je zapotřebí, aby se vláda chovala tak, aby se snažila pomoct především České republice, hájila zájmy České republiky,“ domnívá se Jaroslav Bašta (SPD).
„Čekala jsem, že se vláda po svém nástupu bude připravovat na totální rekonstrukci státního rozpočtu na rok 2023. Jsem velmi zklamaná, že k tomu nedošlo,“ uvedla Danuše Nerudová.
Někteří ale připomínají obtížnost současné situace – vzhledem k bezpečnostní i energetické krizi. „Deficit je možné řešit v dobách, kdy ekonomika roste a kdy jsme v míru. Za situace, ve které jsme teď, asi nebude tak jednoduché ten deficit umořit,“ podotkl Petr Pavel.
Podle Pavla Fischera by měl kabinet jednat „co nejrychleji“. „Vyrovnáním příjmové a výdajové položky. To znamená snížením výdajů a zvýšením příjmů,“ uvedl Fischer.
Mezi pravomoci prezidenta patří možnost vetovat zákony
Někteří otevřeně připouští zvyšování daní, jiní vidí další rezervy i na straně výdajů. „Myslím si, že by mohla být redukce státních úředníků. Já vím, že tam jsou samozřejmě i zaměstnanci jako učitelé, policisté a záchranáři, tak tam určitě ne,“ navrhl Tomáš Zima.
„Musíme ten deficit snížit, a to nejde v žádném případě dělat pouze na výdajové straně, takže musíme se zamyslet nad tím, jaké daně chceme, kdo je bude platit, v jaké výši. A to znamená přistoupit k daňovým změnám,“ řekl Josef Středula.
„My budeme muset bohužel zvýšit daně. Já už jsem jako senátor velmi kritizoval, když byla zrušena superhrubá mzda,“ uvedl Marek Hilšer (Marek Hilšer do Senátu).
O daních ale prezident přímo nerozhoduje. Klíčová je vláda a obě komory parlamentu. Hlava státu však může schválené normy vetovat, a to i ty o státním rozpočtu. Rozhodnutí ale mohou přehlasovat poslanci.
