Rok 2022 v ekonomice přinesl zejména rekordní ceny potravin, pohonných hmot a energií. Devět kandidátů na post prezidenta se v názorech na to, jak má stát v obtížné situaci pomáhat obyvatelům a firmám, liší. Někteří volají po větší regulaci cen, podle jiných by se měla současná podpora lépe zacílit.
Prezidentští kandidáti navrhují v ekonomické krizi zastropování cen či zacílení státní pomoci
4 minuty
Události: Kandidáti na prezidenta k ekonomickým otázkám
Pomoc lidem a firmám ze strany státu by si v této situaci část prezidentských kandidátů představovala jinak. „Stát udělal velkou chybu, nepoužil už od počátku roku zákon o cenách a nezačal například s věcným usměrňováním cen. Kdybychom toto udělali, tak nemáme dneska 15 procent inflaci, ale můžeme ji mít daleko nižší,“ řekl Josef Středula.
S postupem kabinetu nesouhlasí ani Jaroslav Bašta (SPD). „No určitě jinak, než to zatím dělá Fialova vláda, protože tady selhávají oba principy, jak ten plošný, tak ten, který je zaměřen na jednotlivce,“ uvedl.
„Základ je, aby bylo pomoženo těm, kterým být pomoženo musí, kteří jsou ohrožení energetickou chudobou. A bohužel, ukazuje se, že spíše jsou zde plošná opatření. A to je podle mě špatně,“ řekl Marek Hilšer (Marek Hilšer do Senátu).
Prezident sice z povahy své funkce nemůže přímo ovlivňovat vládní opatření, kandidáti na novou hlavu státu se ale shodovali, že by stát měl v této obtížné situaci lidem i firmám výrazně pomáhat. „Všemi dostupnými prostředky. Ale neměli bychom si způsobit státní bankrot, to by byla špatná pomoc,“ domnívá se Pavel Fischer.
„Recepty jsou různé, snížení DPH, řešení cenového stropu nebo jednání s polostátní firmou ČEZ, kde stát má 70 procent. A ty ceny, které všichni nabízejí, jsou u toho cenového stropu,“ popsal Tomáš Zima.
„Zastropováním cen energií, měli to udělat u ČEZ tak, jak to udělal (francouzský prezident Emmanuel – pozn. redakce) Macron u EDF. Mohli zastropovat a my jsme už v únoru navrhovali strop 1500 korun za megawatt na elektřinu pro všechny,“ řekl Andrej Babiš (ANO).
K pravomocím prezidenta patří výběr vedení České národní banky
Uchazeči o funkci prezidenta často zmiňovali zejména pomoc těm nejzranitelnějším, kteří se můžou dostávat do finančních problémů. „Stát by pro tyto domácnosti měl přijít se sociálním tarifem. Co se týká firem, tak stát bude muset pomoci některým firmám, protože hrozí to, že budou propouštět a budou muset kvůli cenám plynu zavírat výrobu,“ prosazuje Danuše Nerudová.
„Nejvíce jim může pomoci tím, že jim poskytne přiměřené náhrady těch drahých energií. To je asi jediný způsob, jakým může pomoci. Protože druhým jediným způsobem je odchod z lipské burzy,“ uvedla Denisa Rohanová.
„Především tím, že bude pomáhat primárně těm, kdo to potřebují nejvíc. Protože snaha pomáhat všem plošně povede jenom k tomu, že vynaložíme obrovské prostředky s malým efektem,“ řekl Petr Pavel.
Kromě veřejných apelů nebo konzultací s politiky má hlava státu jednu poměrně výraznou možnost, jak ovlivňovat ekonomické směřování země – mezi jeho pravomoci patří jmenování i odvolání guvernéra České národní banky i členů bankovní rady, kteří mimo jiné rozhodují o nastavení úrokových sazeb.
