O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.
Osobní a profesní život
Narodil se 23. března 1976 v Chomutově. V létě 1989 emigroval Hilšer s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.
Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu. Během návštěvy čínského prezidenta v březnu 2016 v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně. Je ženatý a má dvě děti.
Dosavadní politická kariéra
Hilšer se ucházel o prezidentský post už v roce 2018. Těsně tehdy nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, účast mu tak zajistila až podpora 11 senátorů. Se ziskem 8,8 procenta hlasů skončil pátý. O hlasy voličů se v roce 2018 ucházel ve volbách do Senátu v rámci uskupení Marek Hilšer do Senátu, jehož je předsedou. Zákonodárcem v horní komoře se stal za Prahu 2. Je členem senátorského klubu Starostové a nezávislí, působí jako místopředseda výboru pro sociální politiku.
Politické postoje
Hilšer vyznává liberální a západně orientovanou politiku. Členství v EU a NATO „stvrzuje naši příslušnost k Západu,“ řekl v březnovém rozhovoru pro Forum 24. Vymezuje se naopak proti vazbám na Rusko a Čínu, Česko by podle něj například mělo vystoupit z čínské iniciativy 16+1. Výhrady má také k Visegrádské skupině (V4), která se dle jeho slov často projevuje „jako zakomplexovaný spolek někde na okraji evropského hodnotového rámce“. Spolupráce v rámci V4 má ale smysl v oblastech kultury, vědy nebo vzdělávání, domnívá se. Podporuje manželství pro všechny i Green Deal, který podle jeho slov pro ČTK může kromě zmírnění dopadů klimatické změny také vylepšit konkurenceschopnost českého průmyslu.
Volební program
Hilšer představil volební program o pěti pilířích. Klade v něm důraz na posilování důvěry ve spravedlnost či nezávislost prezidenta na politických stranách a vlivu lobbistů. Zdůrazňuje také rovnost občanů před státem, prosazuje podporu sociálního bydlení nebo pomoc pro lidi v exekuci, zbavení se energetické závislosti na Rusku a decentralizaci českého energetického systému. V některých těchto oblastech je však vliv prezidenta jen omezený.
Ekonomika
Hilšer prosazuje dlouhodobé snižování státních výdajů a navyšování příjmů. Stát by podle něj měl jít příkladem a výrazně omezit své zbytné výdaje, naopak zdanění práce a sociálních odvodů by se podle jeho výroku pro ČTK zvyšovat nemělo. Přijetí eura se „nebrání“, uvedl pro Forum 24. Kroku podle něj musí předcházet otevřená debata o jeho pozitivech i negativech, která však zatím neprobíhá. Kritizoval zrušení superhrubé mzdy, kterou za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) odhlasovalo ANO, ODS a SPD. „Tato věc nepřispěla nízkopříjmovým obyvatelům,“ řekl v září v Prostoru X. Výpočet daně by se podle něj měl vrátit, dodal pro ČTK. V Prostoru X také řekl, že v energetické oblasti má dojít k demokratizaci a přechodu k obnovitelným zdrojům, podporuje i jádro.
Válka na Ukrajině
Hilšer patří mezi dlouhodobé kritiky Ruska, aktivně vystupoval už po napadení Ukrajiny v roce 2014. Předchozí vlády podle něj zásadně podcenily situaci a špatně odhadly její vývoj. Podporuje posílení východního křídla NATO, úkolem Česka je podle něj přijímání uprchlíků, poskytování humanitární i vojenské pomoci. V březnu se skupinou senátorů apeloval v otevřeném dopise na premiéra Petra Fialu (ODS) k vytvoření humanitární bezletové zóny nad napadenou zemí.
Ruského lídra Vladimira Putina označil v Prostoru X za diktátora a „novodobého Hitlera“, který „vytáhl proti evropskému způsobu života“. Evropa se podle něj má snažit o vítězství Ukrajiny, zatlačení Ruska, se kterým se pak mají následně obnovovat vztahy. Na Ukrajinu se sám vydal v říjnu, navštívil Oděsu a Mykolajiv, kam přivezl humanitární dary a setkal se s tamními představiteli, řekl Aktuálně.cz. Česko by podle něj mělo také „všemožně podporovat“ demokratické směřování Gruzie a Moldavska, uvedl pro Forum 24.
Postoj k současné vládě
V Prostoru X uvedl, že současný kabinet pro pomoc obyvatelům v současné krizi přijímá řadu opatření, neumí je však příliš komunikovat. Vláda podle něj pokulhává v cílení pomoci těm nejpostiženějším. Vyslovil se také proti přijímání plošných opatření, „která mohou vlastně podporovat i ty, kteří to ve skutečnosti nepotřebují“.
Role prezidenta
Podle Hilšera by měl být prezident nezávislý a nadstranický, řekl v CNN Prima News. „Neměl by mít vazby na strany a měl by všem měřit stejně.“ Pro Forum 24 uvedl, že hlava státu není jen pouhým úředníkem, ale ani spasitelem a zachráncem nebo někým, kdo pevnou rukou zajistí pořádek. „Nabízím prezidenta, který bude civilní a ukáže, že kvalitní demokracie stojí na občanech a jejich angažmá,“ přiblížil. „Chci být prezident, který bude jezdit do úřadu tramvají číslo 22 a bude mu to připadat úplně normální,“ dodal.
V případě svého zvolení prezidentem by podle vyjádření pro ČTK okamžitě odvolal vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře, požadoval by také provedení auditu v Kanceláři prezidenta republiky a také v Lesní správě Lány. Usiloval by také o otevření Pražského hradu veřejnosti, dodal pro Forum 24.
Kampaň
Kandidaturu mu umožnily podpisy 14 senátorů, navzdory sbírání podpisů od občanů jich totiž Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc. Podle ČTK chce do kampaně investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát. Oproti minulým prezidentským volbám s ním na kampani pracuje i malý placený tým.
Celkové příjmy na Hilšerově transparentním účtu na začátku ledna dosáhly necelých 1,3 milionu korun, téměř stejnou sumu tvořily i jeho výdaje. Většinu prostředků na účet poslalo hnutí „Marek Hilšer do Senátu“, jehož je prezidentský kandidát předsedou, na kampaň mu ale přispěli i drobní dárci. Podle Aktuálně.cz „odmítá peníze bohatých sponzorů“.
