Marek Hilšer bude usilovat o Hrad, chce být občanským kandidátem

Senátor Marek Hilšer oznámil, že se chce v roce 2023 znovu ucházet o prezidentský úřad. Ve čtvrtek prohlásil, že chce být občanským kandidátem, proto začne objíždět obce a sbírat podpisy občanů. Při minulé kandidatuře mu petiční podpisy nestačily, do volby se nakonec dostal na základě nominace zákonodárců.

„Je předběžné vykládat karty na stůl z hlediska programu. Horká kampaň teprve přijde, toto beru jako předpolí pro lidi, aby věděli, že kandiduji. Neplánuji nějakou rozsáhlou kampaň,“ vysvětlil Hilšer poté, co představil obecnou vizi své kandidatury. Lidé prý mohou jeho postoje posuzovat podle práce v Senátu.

Do voleb sice podle Hilšera zbývají tři roky, je to ale krátká doba, aby se setkal s co nejvíce lidmi. Voliče chce současný senátor oslovit vizí sebevědomé republiky postavené na lidech, kteří se nebojí.

„Nebojí se problémů, které přináší dnešní svět, protože je nevnímají jako hrozbu, ale jako příležitost. Nebojí se naslouchat ostatním, protože vědí, že respekt se rodí z respektu a spolupráce. Nebojí se trvat na tom, že stát a jeho instituce má sloužit lidem, ne naopak. A nebojí se hájit svoje právo na svobodu, bez ohledu na to, jak silný je protivník,“ řekl Hilšer a doplnil, že zkušenosti ze Senátu ho utvrdily v tom, že veřejná služba má smysl.

Rodák z Chomutova vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu. Během návštěvy čínského prezidenta v Praze v roce 2017 protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

V prezidentské volbě v roce 2018 získal Hilšer v prvním kole téměř 455 tisíc hlasů (8,83 procenta). Loni na podzim se ucházel o senátorské křeslo, v druhém kole voleb v říjnu 2018 porazil Libora Michálka (za Piráty) se ziskem 79,75 procenta hlasů.

O kandidatuře uvažují Středula nebo Pavel. Zeman by dal hlas Babišovi

K případné kandidatuře se už přihlásil Michael Kocáb, který by chtěl veřejnosti nabídnout étos a hodnoty sametové revoluce. Do boje by ale šel pouze za podmínky, že by se země ubírala nepříznivým směrem. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus, který se ale domnívá, že jde o úkol pro nové generace.

Jako o možných uchazečích o nejvyšší úřad se hovoří také o dalších neúspěšných kandidátech z minulé volby Jiřím Drahošovi a Pavlu Fischerovi. Kandidaturu nevyloučil bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Prezident Miloš Zeman za dobré potenciální kandidáty označil vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého, svůj hlas by dal i současnému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ten ale případnou kandidaturu několikrát odmítl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 55 mminutami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 1 hhodinou

Klempíř chce nejprve probrat Evropský akt o svobodě médií, až pak poplatky za ČT a ČRo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat implementační zákon k Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA). Český rozhlas uvedl, že tento akt je nutné nejdříve aplikovat a teprve poté debatovat.
14:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mlsna se přihlásí do výběrového řízení na šéfa ÚOHS na další období

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna, kterému končí šestileté funkční období na začátku prosince, se přihlásí do výběrového řízení na další funkční období. Řekl to v podcastu Petra Dimuna na serveru Info.cz. Zároveň uvedl, že podá rozklad proti tomu, že mu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odebral bezpečnostní prověrku. Podá také trestní oznámení kvůli úniku informací. Mlsna minulý týden řekl, že bezpečnostní prověrka není podmínkou výkonu funkce předsedy ÚOHS.
16:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
před 6 hhodinami

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Skoro polovina Čechů považuje agresi Ruska vůči NATO za pravděpodobnou, zjistil průzkum

Že Rusko v nejbližších měsících uskuteční agresivní akci vůči některé ze zemí NATO, považuje za pravděpodobné 49 procent Čechů, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Vojenskou pomoc Polsku v případě ohrožení by podpořilo 84 procent Čechů, zatímco pobaltským státům by poslalo pomoc 69 procent dotázaných, uvedl průzkum.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna, který debatu zhruba v polovině opustil. Pořadem provázel Petr Obrovský.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.