Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.
Soud vrátil do prezidentské volby Diviše, vyřadil Rohanovou
Události ČT: Rozhodnutí NSS o prezidentských kandidátech (zdroj: ČT24)
Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici padesáti tisíc občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. V jeho petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách nebo žijících na neexistujících adresách.
U Diviše uznání některých mylně vyřazených podpisů vedlo ke změně původního rozhodnutí vnitra. Zájemce o Hrad díky NSS těsně přesáhl hranici padesát tisíc podpisů. Soud poukázal na elementární chyby ministerstva, zpravidla způsobené nesprávným automatickým rozpoznáváním textu, které prováděl počítačový program. „Toto pochybení pak zcela nepochopitelně neopravil při manuální kontrole ani operátor,“ řekl soudce Radan Malík.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný. „Shodli jsme se na tom, že nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu,“ řekl soudce Tomáš Langášek.
Tisková konference Nejvyššího správního soudu ke kandidátům na prezidenta (zdroj: ČT24)
„Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas,“ uvedl Langášek. Jde podle něj o natolik samozřejmou věc, že ji není třeba výslovně zmiňovat v právní úpravě.
Správní soud obdržel k registračnímu procesu pro prezidentskou volbu třináct podnětů, úterkem 13. prosince jsou všechny vyřízené. „Ministerstvo vnitra bude samozřejmě rozhodnutí NSS respektovat a nevylučuji, ze poté, co se s ním kolegové z MV seznámí, posoudí, zda je potřeba na něj reagovat nějakou legislativní úpravou,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud
Rohanová nečekala, že ji soud svým rozhodnutím ze seznamu kandidátů vyřadí. Nyní se chce obrátit na Ústavní soud. „Určitě nebudeme ústavní stížnost podávat těsně před volbami, to v žádném případě. Pokusíme se co nejdříve,“ poznamenává.
„Mě překvapilo, že někdo říká, že ti poslanci ve své podstatě neměli mandát, neměli oprávnění… Ale zákon hovoří úplně jinak,“ namítá. „Nevím, o jaké paragrafové znění se soud opřel, co tím má na mysli, který článek ústavy či její bod“.
Ústavní právník Jan Wintr hovořil o tom, že považuje za nepravděpodobné, že by Ústavní soud stížnosti vyhověl. Na to, co říkají ústavní právníci, se Rohanová dle svých slov v tuto chvíli nesoustřeďuje. „V tuto chvíli se soustředím pouze na to, abych viděla, jak skutečně a reálně to rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vypadá“.
Vyřazená kandidátka Rohanová k rozhodnutí NSS (zdroj: ČT24)
V kampani Rohanová hodlá dále pokračovat. „Kampaň nezastavujeme v žádném případě, budeme v ní normálně pokračovat. (…) V tuto chvíli pro nás bude nejjednodušší dodržet program, který jsme měli stanovený, a jet sociální sítě,“ uzavřela.
Na Ústavní soud se chce obrátit také Janeček. „My samozřejmě podáme odvolání k Ústavnímu soudu,“ řekl v televizi CNN Prima News. Zásadní problém podle něj je ten, že jsou nefér a špatně nastavená pravidla. „Práce ministerstva (vnitra) nebyla v pořádku,“ uvedl.
Radost z rozhodnutí soudu má naopak Diviš. „Nebudu lhát, měl jsem obrovskou radost. Spravedlnost zvítězila,“ okomentoval. „Ukázalo se, že tady stále ještě rozhodují nezávislé soudy,“ dodal. Poškozen se svým způsobem prý cítí. „Ztratil jsem osmnáct dní kampaně. Panuje zde divný systém prezidentských voleb, panují nerovné podmínky,“ hodnotí. Systém kontroly podpisů je dle něj nastaven špatně.
Kandidát na prezidenta Diviš k vyjádření NSS (zdroj: ČT24)
Předseda poslaneckého klubu, člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PS PČR) a místopředseda ústavně-právního výboru PS PČR Marek Benda v Interview ČT24 řekl, že si nemyslí, že by vyřazení Rohanové a potvrzení Diviše na kandidátce mělo nalomit důvěru občanů ve fungování demokratického procesu v České republice. „Skoro mi to přijde jako marginálie, protože se to týká kandidátů, kteří, alespoň podle všech průzkumů, v reálu nemají příliš šanci na to úspět,“ konstatoval.
Při poukázání na to, že například Karel Diviš bude mít zpoždění oproti ostatním kandidátům, Benda argumentoval tím, že kandidáti byli v mnoha případech v kampani již dávno předtím, než kandidaturu podali. „Oznamovali to zcela veřejně, takže si myslím, že kampaň začíná vyhlášením voleb. Teď už šlo jen o to, v jakou chvíli jsou a zda jsou zaregistrováni. Pokud vím, žádná oficiální kampaň na České televizi nebo Českém rozhlase neběží, takže si nemyslím, že jsou nějakým zásadním způsobem znevýhodněni,“ podotkl.
Marek Benda hostem pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Vyřazení Rohanové bylo správné, myslí si ústavní právník
Vyřazení Denisy Rohanové z volby ústavního právníka Ondřeje Preusse z Univerzity Karlovy nepřekvapilo. „Respektive ho kvituji. Argument, že volby začínají vyhlášením, tedy, že registrace může proběhnout až poté, co předseda Senátu volby vyhlásí, je základním argumentem,“ okomentoval. „Další argumenty už ani netřeba.“
Rozhodnutí vnitra Rohanovou zaregistrovat byl dle jeho slov „přepjatý formalismus“, který může být i nebezpečný. „Tentokrát sice ve prospěch kandidáta, ale přesto nebezpečný, protože by do jisté míry bortil vnitřní logické systémy celého procesu,“ soudí právník.
„V roce 2013 se na Ústavní soud obrátil i Tomio Okamura. A ten by samozřejmě mohl zrušit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ uvedl Preuss. V případě Okamury rozhodl Ústavní soud poměrně rychle. „Myslím, že už během ledna toho následujícího roku. Ale je samozřejmě možné, že by to trvalo déle a celou věc to mohlo destabilizovat, kdyby soud shledal tak závažné pochybení, že by mohl například zrušit celé volby (…) a musely by se opakovat,“ upozornil právník.
Ústavní právník Preuss k rozhodnutí NSS o prezidentských kandidátech (zdroj: ČT24)
NSS při přezkoumávání registračního procesu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů a deficitů právní úpravy. Systém shromažďování podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně.
O Hrad se podle dosud platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a podnikatel v informačních technologiích Karel Diviš.