Senát a sněmovna se opět připojily ke kampani, která připomíná násilné potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, a vyvěsily v pátek na svých budovách tibetskou vlajku. Pro předsedu horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) je tato vlajka symbolem podpory všech, kteří chtějí žít ve svobodě, a podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09) je navíc v kontextu rusko-ukrajinské války upozorňování na porušování lidských práv obzvláště aktuální. Na protest proti bezpráví vyvěsily vlajku tibetské exilové vlády i další státní a městské instituce, mimo jiné ministerstvo kultury nebo pražský magistrát. Lidé také protestovali před čínskou ambasádou.
„Lidská práva nejsou prázdný pojem, k utlačování národů musíme zaujmout jasný postoj,“ zdůraznil na Twitteru pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Ministr kultury Martin Baxa (ODS) doprovodil vyvěšení tibetské vlajky na svém úřadě konstatováním, že povstání proti čínské okupaci Tibetu vypuklo sice před 64 lety, ale lidská práva jsou neměnná.
Kampaň s názvem Vlajka pro Tibet se každoročně koná 10. března, kdy před 64 lety při národním povstání zemřelo přes 80 tisíc Tibeťanů, a vyvěšením tibetské vlajky má poukázat na porušování lidských práv v Čínou okupované zemi.
Za přítomnosti předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) vlajku v pátek k připomenutí obětí tibetského povstání vyvěsila také Poslanecká sněmovna. Z rozhodnutí šéfa Senátu Vystrčila potřetí zavlála i na budově Kolovratského paláce.
Předseda senátní Skupiny přátel Tibetu Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) v této souvislosti připomenul i dění na Ukrajině, která od loňského února čelí ruské invazi. „Už přes rok velmi zblízka vidíme, jak se Rusko snaží samostatnou Ukrajinu okrást o svobodu a území. Tibet je sice o několik tisíc kilometrů dál, ale jako demokraté přirozeně podporujeme ty, kterým je upírána svoboda, ať se to děje kdekoliv na Zemi,“ tlumočila Rabasovo vyjádření senátní tisková tajemnice Lada Faldynová.
Připojily se úřady i univerzita
Jako v předchozích letech se k připomínce dění v Tibetu připojily vyvěšením vlajky také radnice Prahy 7 nebo Prahy 10. „I když je Tibet daleko od našich hranic, neměli bychom zapomínat, co se tam tehdy před lety stalo. Lidská práva a svoboda jsou to nejdůležitější, co máme, proto bychom za ně měli bojovat,“ sdělil starosta Prahy 10 Martin Valovič (Společně pro Prahu 10/ODS).
Poukázat na osud Tibeťanů, kteří čelí déle než půl století agresi početnějšího a mocnějšího souseda, se rozhodla také Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Desítky lidí se také v Praze sešly před čínským velvyslanectvím s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv Čínou. Akce se zúčastnili například senátor Marek Hilšer nebo poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL), aby vyjádřili podporu Tibetu.
Organizátoři akce také vyzvali k podepsání petice za propuštění tibetského mnicha Rinčena Cultrima, který byl zadržen a následně odsouzen k 54 měsícům v cele za to, že na sociálních sítích kritizoval čínskou komunistickou vládu.
Česko se k akci Vlajka pro Tibet připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. Loni vlajka v den výročí tibetského povstání podle informací na webu pořádajícího sdružení Lungta zavlála ve více než 850 obcích, městech, městských částech nebo krajích.
Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv.
