Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.
Vládní novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele počítá s tím, že pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už nebude stačit návrh na insolvenci. Rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v insolvenčním rejstříku a zveřejní ho úřad práce.
Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit jeden a půl násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a patnácti dnů. Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku a zveřejní ho úřad práce.
Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Poslanci doplnili novelu o zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problém podle sněmovního sociálního výboru nepředstavují legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.
Novela ke komunálním volbám těsně neprošla
Podle kritiků volební novely, k nimž patřil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), by byl nový systém složitý, neprověřený a snížil by váhu voličských hlasů pro strany nebo místní sdružení nezávislých kandidátů. Podle zastánců včetně místopředsedy Senátu Jiřího Oberfalzera (ODS) měla novela nopak umožnit voličům lépe naplnit jejich vůli vybrat si zastupitele.
Pro zamítnutí senátorského návrhu, který přednesl Vystrčil, hlasovalo 22 ze 71 přítomných členů horní komory. Pro nutné zpřesnění novely, které doporučil senátní ústavně-právní výbor, bylo 36 ze 73 senátorů, přičemž pro schválení bylo třeba 37 hlasů. Úpravy nepodpořila například Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí), která během více než tříhodinové debaty přijetí novely podpořila. Pro původní znění novely, která byla předložena loni, pak hlasovalo 28 senátorů ze 73.
Novela počítala s tím, že by místa v zastupitelstvu získali nejprve kandidáti, kteří by jmenovitě dostali potřebný počet hlasů. Podle současného systému se přednostní hlasy pro ně započítávají spíše volebním uskupením, za která kandidují. Návrh počítal s tím, že by hlasy pro konkrétní kandidáty byly při rozdělování mandátů započítávány odděleně od hlasů pro volební uskupení. Poměr mezi jednotlivými způsoby rozdělení mandátů měli podle navrhovaného způsobu určit voliči tím, kolik z nich by volilo strany a kolik jednotlivé kandidáty.
Pokud by například třetina hlasů ve volbách patnáctičlenného zastupitelstva připadla stranám, podle poměrného systému by takto bylo rozděleno pět křesel v zastupitelstvu. Zbývajících deset křesel by pak připadlo preferovaným kandidátům v pořadí podle toho, kolik by obdrželi hlasů. Kandidáti, kteří by mandát získali podle většinového systému, by pak vypadli z rozdělování mandátů podle poměrného systému.
Vystrčil namítal, že návrh je v rozporu s dosavadním systémem zastupitelské demokracie a zavede absolutní nepoměr mezi jmennými a stranickými hlasy a mohl by přinést „naprosto nedemokratický výsledek“. Obává se toho, že by v případě jeho přijetí mohla většinu v zastupitelstvu získat antisystémová strana. Petr Štěpánek (STAN) prohlásil, že je tato obava směšná, protože vítězství extremistů umožňuje i současný volební systém.
Senát umožnil usnadnění stavby horkovodu z Dukovan do Brna
Chystaný horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna a případně i další stavby rozvodných tepelných zařízení budou patřit mezi zákonem stanovenou významnou energetickou infrastrukturu. Usnadní to zejména zajišťování pozemků potřebných pro jejich výstavbu. Změnu přinese poslanecká novela, kterou Senát schválil.
Horkovod z Dukovan do Brna by mohl být v provozu do deseti let. Uvažovalo se o něm už v osmdesátých letech, kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Důsledky ruské agrese na Ukrajinu plány změnily. S projektem počítají územněplánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i přibližně čtyřsettisícového Brna. Horkovod má vést přes Oslavany, jeho trasa počítá také se dvěma tunely pod horou Holedná, jeden z nich, tunel Chochola, už je hotový, druhý je hotový zčásti.
Tvůrci novely z řad ODS, ANO, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 změnu zákona zdůvodnili mimo jiné tím, že výroba tepla v Brně je nyní až z osmdesáti procent závislá na zemním plynu. „Urychlené schválení navrhované právní úpravy již v prvním čtení přiblíží nejen město Brno k dostupnému a cenově přijatelnému teplu z Jaderné elektrárny Dukovany,“ uvedli.
Senát apeloval na vyřešení situace se sídlem ÚSTR
Senátoři se zabývali i situací v Ústavu pro studium totalitních režimů. Odhlasovali výzvu vládě, aby vyřešila problémy se sídlem ústavu. ÚSTR nemá kvůli nepovedené rekonstrukci k dispozici svoji budovu na Žižkově již šest let.
„Senát podporuje vládu v úsilí neodkladného nalezení řešení a žádá, aby byla provedena rychlá náprava současné neutěšené situace,“ zní usnesení Senátu.
Předmětem sporu se stala pasáž, podle něhož za situaci se sídlem ústavu nemůže ani současná vláda, ani nynější vedení ústavu. Proti tomu se vymezili senátoři Marek Hilšer z klubu STAN a Martin Krsek z klubu Pirátů a SEN 21. Hilšer míní, že současný ředitel ústavu Ladislav Kudrna není dobrý manažer, „čehož jsou důkazem čistky na vedoucích pozicích a desítky výpovědí nespokojených odborných zaměstnanců“. Podpora vedení ze strany Rady ÚSTR, kterou volí Senát, povede podle Krska k černobílému pojímání dějin a označování názorových oponentů za revizionisty a levičáky.
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) uvedla v rozpravě, že by vhodným novým sídlem byl Petschův palác v centru Prahy, který v minulosti využívalo gestapo. Předseda hospodářského výboru horní parlamentní komory Miroslav Plevný (za STAN) však upozornil, že palác využívá ministerstvo průmyslu a obchodu a nemíní se ho vzdát.
