Hnutí ANO Andreje Babiše se poprvé od svého vzniku podařilo výrazněji uspět v senátních volbách. Dva posty získalo už v prvním kole a bodovalo i v druhém. Co to však bude znamenat pro Senát jako celek? A jak se mohou proměnit síly v horní komoře?
Celkem osm nových senátorů má po sobotním druhém kole volby hnutí ANO. A je to pro něj jistě velký úspěch. Vždyť doteď byl jeho maximální senátní úspěch zisk čtyř křesel. A to ještě v roce 2014, tedy krátce po vzniku hnutí, když všichni kandidáti byli nestraníky. Ale třeba v roce 2020 ve 27 obvodech získalo mandát jen jeden, o dva roky později tři.
Rok 2024 tedy může být pro hnutí jistým milníkem. ANO, které bylo po většinu své existence stranou vládní (ať už ve vládě Bohuslava Sobotky, nebo v kabinetu Andreje Babiše), je nyní tři roky v opozici a může toho využívat ke kritice vlády. Minulý týden uspělo ANO ve volbách krajských, nyní i v senátních.
Ale není to vítězství nikterak rekordní, pokud jde o srovnání s dalšími stranami a jejich senátními úspěchy v minulosti. Například sociální demokraté (SOCDEM, tehdy pod značkou ČSSD) dokázali v roce 2010 získat mandátů dvanáct, o dva roky později třináct. A ve svých nejlepších letech i téměř dvojnásobek. V roce 2008 dokázala tehdejší ČSSD získat ve volbách 23 senátorských postů. Naplno tak využila svůj opoziční potenciál v době pravicové vlády ODS pod vedením Mirka Topolánka.
Podobně občanští demokraté historicky získávali devatenáct či čtrnáct mandátů (v letech 2004, respektive 2006). Je pravdou, že v té době byla politická scéna méně roztříštěná. Ale i v roce 2018, tedy před šesti lety, kdy volby probíhaly ve stejných obvodech jako letos, získala ODS deset senátorských křesel.
ANO se tak může z vítězství radovat, ale triumf to není v kontextu české politiky nikterak závratný.
Roztříštěný úspěch vládních stran
Při bližším pohledu se ukazuje, že o volebním úspěchu mohou kromě ANO mluvit také strany vládní koalice.
Kandidáti do Senátu za koaliční strany uspěli totiž výrazněji. Těch, kteří kandidovali za vládní stranu nebo koalici vládních stran, je patnáct. Ale právě kvůli kandidatuře za různé podoby koaličních uskupení je tento volební úspěch roztříštěn. „Cíl, který jsme měli, byl jasný, ubránit Senát jako klíčovou pojistku demokracie před levicovými populisty. To se podařilo,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Ve druhém kole měla samotná ODS pět kandidátů, tři z nich neuspěli. Naopak STAN proměnil obě dvě „želízka v ohni“. KDU-ČSL poslala do druhého kola jednoho kandidáta, ten neuspěl. To hnutí ANO odchází z druhého kola s dvanácti porážkami. A často je porazili kandidáti různých a často širokých koalic zejména vládních stran. Ve druhém kole se podařilo uspět i jednomu nezávislému kandidátovi, kterým je politolog a děkan FSS MU Stanislav Balík. A vítězství si připisuje i předseda Přísahy Róbert Šlachta.
Klubová matematika
Strany vládní koalice se tak nemusí příliš obávat, že by se poměry v Senátu zásadně změnily. I když k posunům dojde. Je možné předpokládat, že Miloš Vystrčil (ODS) si udrží post předsedy komory a i další dva roky bude druhým nejvyšším ústavním činitelem. Ke změnám ale dojde na postech místopředsednických. A to nejen personálně, ale i z hlediska reprezentace klubů.
Doposud připadal post prvního místopředsedy horní komory klubu STAN a dalšími místopředsedy byli zástupci senátorských klubů KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Rozložení postů by mělo odpovídat polickému složení komory.
Úspěch hnutí ANO se nutně musí projevit na velikosti klubů stávajících. Například nejpočetnější klub občanských demokratů a TOP 09 přišel o jedenáct členů. Někteří z nich mandát neobhajovali, jiní obhájit nedokázali. Současně je ale možné odhadovat, kteří nově zvolení senátoři by se ke klubu mohli přidat. Vycházíme přitom ze stranických nominací na kandidátku a kvalifikovaného odhadu.
Pokud by nevznikaly žádné nové kluby, mohl by klub ODS a TOP 09 čítat v novém funkčním období třicet členů. Zůstával by tak daleko nejsilnějším. To by také zajistilo pokračování Vystrčila v čele Senátu.
O čtyři senátory se zmenšil klub STAN. Například ministr Mikuláš Bek (STAN) post neobhajoval, Marek Hilšer (MHS) v druhém kole prohrál. Ale podařilo se uspět kandidátům, které nominoval STAN sám či v koalici. Pokud by nedošlo k zásadním změnám, mohla by síla klubu zůstat stejná a mohl by být i dále druhým nejpočetnějším.
Na třetí místo co do velikosti by se mohl nově posunout klub ANO a SOCDEM. Ten přišel o svého předsedu Miroslava Adámka (ANO), hnutí ale posílilo. Dá se předpokládat, že klub by mohl mít minimálně třináct členů. To by mohlo hnutí zajistit post ve vedení Senátu. A jak řekl Babiš, mohla by být do vedení nominovaná Jana Mračková Vildumetzová, kterou voliči do horní parlamentní komory poslali už v prvním kole.
Klub KDU-ČSL by mohl zůstat na svých stávajících dvanácti členech. Záleží ale například na tom, zda se k němu přidá například nezávislý kandidát Stanislav Balík. Toho v nynější predikci počítáme do klubu ODS a TOP 09, protože jako nezávislý za ODS kandidoval opakovaně v komunálních volbách.
Na minimálním počtu pěti členů zůstane zřejmě klub SEN 21 a Pirátů. V Senátu končí jeden z jeho členů Lukáš Wagenknecht, čímž ho oslabí. A otázkou je, jak se zachová Róbert Šlachta. Může se zkusit domluvit právě s klubem SEN21 a Pirátů, ale stejně tak zamířit do klubu ANO. V této analýze jej necháváme mezi nezařazenými, společně s Danielou Kovářovou a Janou Zwyrtek Hamplovou.
