Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.
Prezidentští kandidáti řekli, jak se staví k milostem i podle čeho by jmenovali premiéra
Události: Prezidentští kandidáti řekli, jak se staví k milostem (zdroj: ČT24)
Až 83 dní po svém vítězství ve volbách byl Bohuslav Sobotka v roce 2014 jmenovaný premiérem – zatím čekal nejdéle. Vyjednávání tehdy komplikoval vnitrostranický spor, který zbrzdil hledání většinové podpory. Právě ta má být podle šesti kandidátů na prezidenta tím hlavním, podle čeho se má hlava státu rozhodovat, komu dá první pokus na sestavení nové vlády.
„Rozhoduje, jestli ten, který přichází jako budoucí premiér, má dostatečnou podporu v parlamentu,“ míní kandidát na prezidenta Pavel Fischer.
„Pokud vítěz voleb takovou schopnost a možnost nemá, pak nemá ani smysl pověřovat ho pokusem o sestavování vlády,“ uvedl prezidentský kandidát Petr Pavel.
„Rozhoduje většina v parlamentu,“ odpověděl kandidát na hlavu státu Andrej Babiš (ANO) na otázku, zda rozhoduje vítězství, nebo koaliční potenciál.
Po Bohuslavu Sobotkovi nejdéle, konkrétně 74 dnů, čekal na jmenování Mirek Topolánek. Volby vyhrál v roce 2006. Pro svou menšinovou vládu ale nedokázal vyjednat podporu a ta tak nezískala důvěru sněmovny. Takovým situacím chtějí mnozí současní kandidáti předcházet.
„Důležitá je stabilita. To znamená, jestli vláda, která bude následně složena, je schopna skutečně vládnout,“ míní prezidentský kandidát Josef Středula.
„Důležité je ustavení koalice, která má schopnost získat většinu v Poslanecké sněmovně,“ řekl kandidát na prezidenta Tomáš Zima.
„Vítězství bez koaličního potenciálu znamená další bezvládí,“ uvedla kandidátka na prezidentku Denisa Rohanová.
Současný premiér Petr Fiala (ODS) čekal na jmenování sedm týdnů – i kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana. Ten navíc před volbami původně avizoval, že první pokus dá předsedovi vítězné strany, nikoliv koalice. A i někteří současní kandidáti se přiklánějí spíš k tomu, že rozhodující by měl být právě počet získaných hlasů.
„Rozhoduje vítězství, řekl bych, v prvním pokusu. Myslím si, že by prezident měl dát první šanci tomu, kdo vyhrál volby,“ soudí prezidentský kandidát Marek Hilšer (MHS).
„Přednost bude mít vždycky koaliční potenciál, ale zároveň slušnost a ústava dává právo vítězi voleb, aby se o to pokusil,“ řekl kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta (SPD).
„Prezident má postupovat podle ústavy, takže v prvním kole by to měl být vítěz voleb,“ uvedla kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.
Jenže v ústavě nic takového není – pouze se v ní obecně uvádí, že prezident jmenuje předsedu vlády. Kdo jím má být a kdy nejpozději, se v ní nepíše. Jak bude postupovat nová hlava státu, bude jasné nejpozději v roce 2025, kdy se mají konat další řádné sněmovní volby.
Výhrady k ministrům či vyznamenání Mašínů
Některé otázky ČT kandidátům položila formou dotazníku s odpovědí buď jednoznačné ANO, nebo NE. Jmenovat ministrem někoho, vůči komu mají výhrady, by odmítli Jaroslav Bašta, Marek Hilšer a Josef Středula. Nutno dodat, že někteří kandidáti sice uvedli, že by neodmítli, ale výhrady by měli například v případě trestně stíhaných osob.
Na otázku týkající se případného vyznamenání bratrů Mašínů většina oslovených uvedla, že by jim ho neudělila. Výjimkou jsou Pavel Fischer, Marek Hilšer a Danuše Nerudová.
Amnestii by v případě zvolení vyhlásili čtyři z nich – Pavel Fischer, Denisa Rohanová, Josef Středula a Tomáš Zima. Ostatní by této možnosti nevyužili.
Udělení milosti
A jak se kandidáti na prezidenta staví k milostem? Zatím poslední případ, kdy současná hlava státu využila svou pravomoc, byla v kauze nelegálních obchodů s psychotropním nápojem, v níž padly tresty osmi let vězení a jedna podmínka. Tři odsouzení dostali tři milosti. Některá rozhodnutí stávající hlavy státu ale vyvolávala kontroverze. Ať už se to týkalo odsouzeného vraha Jiřího Kajínka, nebo končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka.
Babiš na otázku, komu dávat milosti a jak často, odpověděl: „Na doporučení ministerstva spravedlnosti.“
„Já vidím smysl milostí v individuálních a velice dobře ospravedlněných důvodech, jako jsou zdravotní důvody nebo například humanitární důvody hodné zvláštního zřetele,“ uvedl Pavel.
„Já bych v roli prezidentky milosti udělovala výjimečně, pouze z humanitárních důvodů. Rozhodně bych při nich nerozporovala výrok soudu a rozhodně bych je neudělovala svým kamarádům,“ řekla Nerudová.
O odpuštění nebo zmírnění trestů uložených soudem může podle ústavy rozhodovat prezident sám. I podle řady dalších kandidátů má jít ale o mimořádné situace.
„Milost je výjimečný prostředek. A s každým případem se musí prezident osobně seznámit. Vím, o čem mluvím,“ sdělil Fischer.
„Milosti dávat opravdu výjimečně. Poučme se z chyb předchůdců, předešlých prezidentů a řekněme si: Ano, je to akt, který je výjimečný,“ řekla Rohanová.
„Často rozhodně ne, není pro to důvod. Ale pokud vůbec k takovému mimořádnému nástroji sáhne, tak by to mělo být v odůvodnitelných případech,“ uvedl Středula.
Kromě zdravotních důvodů kandidáti na prezidentský úřad zmiňují, že někdy milost může sloužit jako opravný nástroj v případě některých soudních rozhodnutí.
„Měly by se dávat milosti těm lidem, u kterých se ukáže, že justiční systém nějakým způsobem selhal. Nebo respektive nemohl najít spravedlnost tak, jak by měla být nalezena,“ domnívá se Hilšer.
„Dávat milosti právě hlavně ze zdravotních důvodů a za druhé dávat milosti velmi exemplárně tak, aby byla justice nabuzena k tomu, aby začala fungovat normálně,“ přiblížil Bašta.
„Milost je opravný prostředek, když jaksi spravedlnost má pásku přes oči. Já bych řekl ve výjimečných případech a zejména ze zdravotních a sociálních důvodů,“ sdělil Zima.
Ústava prezidentovi umožňuje také zastavit trestní stíhání nebo udělit amnestii. K takovým rozhodnutím ale už musí připojit svůj podpis i předseda vlády.