Že přichází z odborářského prostředí, projektuje kandidát na prezidenta Josef Středula i do svých plánů pro případ, že by v lednových volbách uspěl. Chce dopřát sluchu těm, kdo by protestovali proti vládě, soustředit se na důchody nebo platy. Nynější předseda Českomoravské konfederace odborových svazů je přesvědčen, že navzdory tomu, že je v průzkumech zatím spíše na nižších pozicích, dokáže díky závěru kampaně postoupit do druhého kola. Středula byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.
Prezident má hovořit s lidmi, kteří protestují, není to samo sebou, říká Středula
Hyde Park s kandidátem na prezidenta Josefem Středulou (zdroj: ČT24)
Josef Středula odmítl, že by nyní měl být buď kandidátem na prezidenta, nebo odborovým předákem. Obě tyto pozice se podle něj nevylučují. „Že má profese je obhajoba zájmů zaměstnanců? Myslím si, že je to velice důležité pro možnost být kandidátem na prezidenta. V této době jsem primárně kandidátem na prezidenta, přestože vykonávám povinnosti, které jsou spojené s mým zaměstnáním,“ podotkl. Dodal, že není zákon, který by stanovil, „že kdo kandiduje na prezidenta České republiky, má být v té době nezaměstnaný“.
Kdyby se Středula na Pražský hrad dostal, chtěl by na svoji odborovou činnost navázat. Například kdyby vypukly protesty, chtěl by s jejich iniciátory hovořit. „Když prezident republiky vidí, že lidé protestují, tak je přece správné zeptat se, co se stalo, jaký je důvod, že lidé protestují, to přece není samo sebou. Ten důvod musí být velmi vážný a politik to může podcenit nebo nemusí problém řešit,“ řekl.
Ostatně letos na podzim, tedy již v době po ohlášení Středulovy kandidatury, uspořádaly odbory v Praze protivládní demonstraci. Šéf nejsilnější odborové centrály však odmítl, že by to bylo v rozporu s ambicí spojovat společnost. „Když děláte demonstraci, neznamená, že lidi nespojujete. (…) Máte přece právo, že můžete svůj názor vyjádřit využitím práva na shromažďování,“ prohlásil. Ujistil však, že jako prezident sám nebude demonstrace svolávat, protože v tom případě již nebude předsedou odborů. „Ale můj postoj bude, že se rád s demonstrujícími budu chtít sejít,“ dodal.
Politická aréna: Středula odpovídá na otázky poslanců a protikandidátů (zdroj: ČT24)
Odstoupit z volby se Středula nechystá
Středula figuruje v předvolebních průzkumech spíše na nižších příčkách. Přesto věří, že by mohl postoupit do druhého kola. Rozhodující bude podle něj finále kampaně, věří, že by mohlo poměry mezi kandidáty změnit podobně, jako to bylo v roce 2013, kdy závěr kampaně rozhodl o tom, že do druhého kola nepostoupil dříve favorizovaný Jan Fischer, nýbrž Karel Schwarzenberg.
O tom, že by odstoupil z volby již před prvním kolem a podpořil některého jiného kandidáta, neuvažuje. „Nikdy jsem neuvažoval o tom, že bych odstoupil. Důvod je jednoduchý, máme podobné voliče s Andrejem Babišem. Pokud bych to udělal, tak bych mu umetelil cestičku k prezidentskému úřadu. To rozhodně neudělám a není k tomu důvod,“ ozřejmil.
Prezident by podle Josefa Středuly měl mít tři základní vlastnosti: celoživotní přehled, schopnost vyjednávat a dobrý zdravotní stav. Domnívá se, že je všechny splňuje. Podotkl, že má za sebou i řadu úspěšných voleb. V rámci odborových svazů byl podle svých slov úspěšný při volbách od roku 1990 osmkrát.
Za své největší dosavadní úspěchy označil kampaň Konec levné práce a ochrana zaměstnanců v nejmenované firmě, která propustila tisíc zaměstnanců a odbory dojednaly vysoké odstupné. O výši mezd by se zajímal i na Hradě. Rozhodně by nepovažoval za chybu, kdyby rostly vždy alespoň o inflaci. „Mzdy nezvyšují o inflaci v České republice vůbec. Už vůbec ne ten bídný nárůst, který teď máme,“ uvedl.
Daně a výdaje na obranu
V pozici hlavy státu by se Středula stal také vrchním velitelem ozbrojených sil. Dal najevo, že by chtěl, aby stát splnil svůj závazek dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, což po Česku požaduje Severoatlantická aliance – a republika to dlouhodobě neplní. Připomněl, že nynější vláda chce dosáhnout dvouprocentního podílu v roce 2024, tedy s rozpočtem, který se bude připravovat a schvalovat napřesrok. Varoval ale před tím, aby se výdaje navyšovaly bez dostatečných příjmů. Vyzval, aby se otevřela „debata na téma daňový systém v České republice“, což považuje za nejlepší způsob ke snížení deficitů. „Jestli chceme naplnit závazek, ke kterému jsme se zavázali, tak musíme najít formu a cestu,“ podotkl.
Ačkoli v současnosti ještě dvě procenta HDP na obranu nejdou, je Středula přesvědčen, že kdyby byl stát napaden, „jediný centimetr českého území bychom neměli nikomu dávat, není k tomu žádný důvod“. „Ve funkci prezidenta republiky bych se postavil do čela a žádal i okolní země o jejich intenzivní pomoc,“ ujistil.
Ruskou válečnou agresi vůči Ukrajině považuje za „barbarský útok“ a „něco nevídaného“. Za přijatelný výsledek považuje pouze porážku agresora. „Moc bych si přál, aby Rusko tu válku prohrálo, prohrálo tak, že z toho nebude mít žádný profit. Jakmile bude jediný typ profitu z takové agresivní války, může to někoho inspirovat,“ uvedl.
Zároveň ale hájil fakt, že v roce 2016 – tedy až po okupaci Krymu – navštívil ruskou ambasádu u příležitosti výročí konce druhé světové války v Evropě. „V roce 2016 jsem se i radil s kolegy, zda se té akce zúčastnit, nebo ne. Byl tam i premiér, byli tam členové vlády, byl tam prezident republiky. Z tohoto pohledu si myslím, že poklonit se těm, kteří za Českou republiku položili své životy, je slušné,“ míní Josef Středula.
Jmenování nástupce Rychetského
Ačkoli se nynější prezident Miloš Zeman blíží ke konci svého druhého a posledního funkčního období, vzbudily velkou pozornost a diskuse náznaky, že by mohl uvažovat o jmenování nového předsedy Ústavního soudu, který by se ujal funkce poté, co skončí Pavel Rychetský. Ten ovšem setrvá v čele soudu až do srpna, tedy ještě dlouho poté, co Zeman odejde z Hradu.
Středula především doufá, že se obavy nenaplní a Miloš Zeman budoucího předsedu Ústavního soudu v takovém předstihu nejmenuje. „Můj vzkaz je zřejmý: nechme to, ať to učiní nový prezident,“ konstatoval. Zároveň se ale domnívá, že by jmenování s velkým předstihem mohlo být právně v pořádku.
„Problém je také v tom, jak zní zákony. V tomto případě by se dalo dovodit, že pravomoc je, ale přestože je, nemyslím si, že by se měla realizovat. Máme tady volby, které budou za jeden měsíc, a myslím si, že to počká. Není žádný důvod jmenovat nového předsedu Ústavního soudu,“ shrnul Středula svůj postoj.
V případě, že by se ocitl v situaci, v jaké byl Miloš Zeman nedlouho po nástupu do funkce – tedy po pádu vlády – postupoval by jinak. Zeman tehdy navzdory vůli parlamentní většiny rychle jmenoval svoji vládu, Středula by chtěl nechat předsedům politických stran čas k jednání. „Musela by okamžitě začít vyjednávání. První je samozřejmě se subjekty, které vyhrály volby, pokud existuje nějaká šance na složení. Ideální je, aby vznikla nová vláda s důvěrou parlamentu,“ uvedl.
- Ptát se můžete i vy. Dotazy můžete pokládat pomocí webového formuláře, e-mailem na adresu prezident@ceskatelevize.cz, přes sociální sítě s hashtagem #hpct24 nebo telefonicky na lince 2 6113 7755.
- Kandidátkám a kandidátům na post prezidenta dotazy položíme ve večerních pořadech Hyde Park na ČT24.
O amnestiích si myslí, že „by neměly být využívány“. Prezidentskou milost by od Josefa Středuly mohl někdo dostat, dal však najevo, že by to bylo výjimečné. „Myslím, že taková věc se má používat ve velmi závažných situacích, rozhodně ne kamarádům, přátelům nebo něco podobného,“ ujistil.
Nepředpokládá, že by udělil státní vyznamenání Miloši Zemanovi, byť ten jeho kandidaturu podpořil. „V této chvíli si myslím, že pro to není žádný důvod,“ řekl Středula k případnému vyznamenání Zemana. Dodal, že kdyby nynější prezident v budoucnu zachránil něčí život, mohl by svůj postoj změnit.