PROFIL: Senátor Pavel Fischer usiluje o Hrad už podruhé

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

Osobní a profesní život

Narodil se 26. srpna 1965 v Praze. Vystudoval češtinu a francouzštinu na Karlově univerzitě a ve studiích pokračoval ve švýcarském Centre International de Formation Chrétienne a francouzské École Nationale d’Administration. Francouzštinu poté vyučoval na pražském gymnáziu. Zastával také post osobního sekretáře pozdějšího biskupa Františka Lobkowicze.

Fischer na přelomu tisíciletí působil v Kanceláři prezidenta republiky, nejprve jako poradce Václava Havla, později vedl politický odbor. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, poté pracoval na ministerstvu zahraničí. Po odchodu z Černínského paláce působil jako ředitel organizace STEM. Pavel Fischer je ženatý, má tři děti. Nejstarší syn, který od narození čelil postižení, zemřel v roce 2013.

Dosavadní politická kariéra

Fischer se účastnil už minulých prezidentských voleb. Skončil v nich se ziskem 10,23 procenta hlasů na třetím místě, do druhého kola voleb tak nepostoupil. Už v roce 2018 deklaroval, že je připraven se zúčastnit i dalších prezidentských voleb. Na podzim 2018 byl jako nestraník zvolen senátorem za Prahu 12, v horní komoře působí ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož předsedou byl dvakrát zvolen. Není členem žádného senátorského klubu.

Politické postoje

Pavel Fischer prosazuje členství v EU a NATO. Souhlasí s principy Green Dealu, „bez koordinovaného úsilí o snížení skleníkových plynů se lidstvo pomalu udusí,“ řekl ČTK. V říjnovém rozhovoru pro Deník N uvedl i s odkazem na demonstrace na podporu žen v Íránu, že mu „zůstávají ležet na srdci lidská práva“. Odvolává se na křesťanské hodnoty, zároveň však podle svých slov umí „rozlišit veřejnou roli prezidenta od mého soukromého názoru,“ řekl v listopadu pro iDnes.cz.

Pobouření vzbudily některé Fischerovy výroky na adresu homosexuálů. Před minulými prezidentskými volbami řekl, že by ústavním soudcem nejmenoval homosexuála nebo pedofila, za což se následně opakovaně omluvil. V říjnu uvedl pro Deník N, že zrovnoprávnění by posílilo obavy, „se děti budou shánět na trhu a že se s nimi bude obchodovat“. Tento výrok nebyl správně pochopen, okomentoval pak v listopadu pro iDnes.cz, dál jej interpretovat nechtěl. Pro iDnes.cz také uvedl, že by zákon o zrovnoprávnění stejnopohlavních párů jako prezident podepsal, pokud by prošel parlamentem.

Volební program

Fischer svůj volební program rozdělil do sedmi oblastí – Úcta k tradicím státu, demokracii a lidským právům; Bezpečnost; Ekonomika; Sociální oblast a zdravotnictví; Mezinárodní vztahy; Venkov, udržitelnost a ochrana klimatu; Kultura a vzdělání. Vyslovil se v něm například pro budování důvěry v právní stát, otevření Pražského hradu veřejnosti nebo udílení vyznamenání „jen respektovaným osobnostem“. V programu nastínil i své ambice v oblasti rozvoje ekonomiky, snížení byrokracie nebo boje proti změně klimatu, ve kterých však má prezident jen omezené pravomoci. Hlavní silou exekutivy je vláda.

Ekonomika

Při vyhlašování kandidatury se Fischer vyslovil pro důsledné snižování zadlužení státu. „Pokud bychom se zadlužili příliš, přijdeme o suverenitu,“ varoval. Zkrocení veřejných rozpočtů je také podmínkou pro přijetí eura, které Fischer ve výroku pro ČTK podpořil. V červnu pro server E15 uvedl, že Česko uvázlo v ruské energetické pasti, podporuje proto investice do jaderné energetiky a zajištění energetické bezpečnosti.

Válka na Ukrajině

Fischer je dlouhodobým kritikem Ruska, invaze podle něj není „jen válkou proti Ukrajincům, ale i válkou proti zastupitelské demokracii,“ napsal v tiskové zprávě. Po rozpoutání války se na Ukrajinu vydal v dubnu a srpnu, válce se věnuje i z funkce šéfa senátního bezpečnostního výboru. V rozhovoru pro Forum 24 kritizoval reakci Západu, která je podle něj „zoufale pomalá“. V Českém rozhlase se vyslovil pro poskytnutí ochrany Rusům, kteří kladou odpor režimu, ale proti přijímání „dezertérů“.

Postoj k současné vládě

Fischer v rozhovoru pro Deník N v souvislosti s hodnocením současného kabinetu zdůraznil, že nikdy nebyl členem politické strany. Podle svých slov je připraven kritizovat jakoukoliv vládu za kroky v rozporu se zájmy Česka, stejně tak je připraven ji podpořit, pokud „dělá správné věci“, a choval se tak jak k vládě Petra Fialy (ODS), tak Andreje Babiše (ANO). Minulý kabinet například podpořil v postupu v kauze Vrbětice, současný zase ve snaze o inventuru vztahů s Ruskem a Čínou, řekl pro Forum 24.

Role prezidenta

V rozhovoru pro Forum 24 Fischer uvedl, že role prezidenta je nenahraditelná, kromě zastupování státu navenek má přispívat i k formování společných postojů. Pro Deník N prohlásil, že hlava státu nemá být solitér, ale týmový hráč, „který by měl umět hrát například s vládou,“ řekl. Miloše Zemana kritizoval za jeho nedostatečnou aktivitu v úřadu. „Ve chvíli, kdy tato instituce chybí, je Česká republika oslabena,“ řekl. Vyslovil se také pro upřesnění kontrolních mechanismů prezidenta, které byly „se zavedením přímé volby dokonce nepochopitelným způsobem oslabeny,“ uvedl pro ČTK.

Kampaň

Pavel Fischer získal pro kandidaturu podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů. Svou kandidaturu oficiálně oznámil 18. října 2022, kdy již měl dostatek podpisů zákonodárců. Už předtím, na začátku října, jej spolu s Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou podpořila koalice SPOLU. Fischer ocenil důvěru, kterou do něj koalice vložila, uvedl však, že nechce být stranickým kandidátem.

Na transparentním účtu měl Fischer na začátku ledna částku přesahující milion korun. Za kampaň na přelomu roku podle pohybů na účtu zaplatil necelé dva a půl milionu korun. Část peněz přišla od drobných dárců. Na účtu se ale objevují i dary ve výši statisíců, mezi těmito donátory figurují například senátor Ladislav Faktor, advokát Ondřej Horázný, advokátní kancelář Becker a Poliakoff nebo společnost ICOM Transport.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.