O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Karel Diviš. Podnikatel v oblasti IT a bývalý sportovní redaktor oznámil svůj záměr kandidovat v prezidentských volbách v lednu 2022. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 63 tisíc lidí. Ministerstvo vnitra sice jeho kandidátku původně neregistrovalo pro množství neplatných podpisů, do volby ho ale vrátil Nejvyšší správní soud.
PROFIL: Podnikatel v IT Karel Diviš chce být prezidentem na vrcholu sil, který úřaduje i v regionech
Osobní a profesní život
Narodil se 24. března 1976 v České Lípě. Vystudoval matematiku a management na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Mezi lety 1995 a 2016 působil jako externí redaktor a moderátor ve sportovní redakci České televize. Krátce pracoval také jako analytik cenných papírů v České spořitelně a v oblasti finančního poradenství.
V roce 2000 založil technologickou firmu IDC-softwarehouse, která vytvořila například portál Letuska.cz. Kromě toho provozuje datové centrum a zabývá se i kompletním outsourcingem IT, vývojem software na zakázku nebo projekty především v soukromé zdravotní péči. Je rozvedený a má dva syny.
Dosavadní politická kariéra
Diviš dosud nezastával žádnou volenou politickou funkci.
Politické postoje
Diviš podporuje členství Česka v NATO i EU. Pro Aktuálně.cz v únoru uvedl, že základním nastavením je podnikatel, zároveň ale rozumí tomu, co je sociální stát. Sám sebe označil za „vcelku konzervativního člověka“, který se řídí selským rozumem a vadí mu extrémy jako komunismus, fašismus a islámský radikalismus. V listopadovém rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že je „na celou českou politickou scénu hrdý, že jsme odmítli kvóty na migranty“, a vyslovil se pro přijímání uprchlíků, kteří hledají útočiště nebo politický azyl. Podporuje manželství pro všechny včetně možnosti adopce dětí stejnopohlavními páry.
Volební program
Diviš představil volební program o čtyřech pilířích. Prosazuje v něm reformu školství, které děti připraví na ekonomiku budoucnosti, navýšením platů chce také zvýšit prestiž učitelů. Plánuje přenést prosperitu za hranice Prahy, podle něj se v digitální době neodvíjí od fyzické lokality, a ukončit „zaostávání regionů“. Důraz klade i na bezpečnost, a to jak v rámci NATO, tak na posílení obranyschopnosti samotné české armády i v digitální sféře. Prosazuje také zkvalitnění práce policie, která má podle něj vést ke snížení kriminality. Tyto oblasti však nespadají do pravomocí prezidenta.
Ekonomika
Diviš se v anketě serveru E15 vyslovil pro snižování státního dluhu, což by podle něj pomohlo také v boji s inflací. „Do ekonomiky pumpuje další nové peníze,“ řekl k deficitu. Domnívá se proto, že by mělo zpomalit tempo růstu mezd ve státní správě a také vláda by neměla dalšími výdaji „přidávat pod kotel“ a přispívat tak k růstu inflace. Podporuje vysoké úrokové sazby. Diviš prosazuje i ekonomický rozvoj regionů. Z pozice prezidenta by do nich chtěl prostřednictvím pobídek pozvat „technologicky nadané podnikavé mladé lidi z celého světa,“ napsal ve svém volebním programu.
V oblasti energetické krize nyní Česko doplácí na závislost na Rusku, uvedl v pořadu 360° CNN Prima News. „Vidíme, jak by se vyplatilo něco jako slovenské řešení takzvaného singlebuyera. To znamená, že ČEZ by vyrobil elektřinu, prodal by ji státní firmě, ta by měla možnost zastropovat ceny pro domácnosti, dát elektřinu za výrobní náklady plus rozumnou marži 30 procent českým firmám,“ uvedl s tím, že zbytek vyrobené elektřiny by pak ČEZ mohl obchodovat.
Válka na Ukrajině
Invazi Ruska na Ukrajinu Diviš odsoudil. Vztah Česka a Ukrajiny má podle něj vypadat tak, že „podporujeme a pomáháme, ale nejsme účastníky konfliktu,“ popsal pro E15. Vztahy mezi Prahou a Kyjevem „šly hodně nahoru“, z čehož podle něj můžou v budoucnu těžit například české firmy. Pokud by se stal prezidentem, byla by Ukrajina jednou ze zemí, kam by se vydal na zahraniční cestu. Na CNN Prima News odmítl přímé jednání s Ruskem po vzoru Maďarska. Ačkoliv by mohlo vést k nízké ceně energií, bylo by vykoupené bezpečnostním rizikem, uvedl. V pořadu Divoká karta CNN Prima News uvedl, že základním předpokladem k jednání je odchod ruských jednotek z ukrajinského území. Evropa by podle něj měla mít jednoho vyjednavače s Ruskem, ideální by podle něj byla Angela Merkelová.
Postoj k současné vládě
V srpnovém rozhovoru pro Deník N uvedl, že v současné vládě Petra Fialy (ODS) sedí inteligentní lidé, a proto věří, že „v pudu sebezáchovy“ začnou přijímat kroky v boji s ekonomickou krizí. Prezident by podle něj měl v takové situaci například vyzvat premiéra, „aby lidem jasně vysvětlil, jak se věci mají“. Na CNN Prima News uvedl k záříjovému zastropování cen energií kabinetem, že jde „alespoň o nějaký plán, to je dobře. Ale to je tak jediné, co je na tom dobře“. Přijatý krok označil jako „vytloukání klínu klínem“, protože „někdo bude muset ten rozdíl cen zaplatit“. Problém podle něj politici řeší na poslední chvíli, schází mu dlouhodobé řešení.
Role prezidenta
Prezident by měl být civilní, někdo na vrcholu sil, bez příslušnosti k politickým stranám a bez politické funkce, aby byl skutečně nezávislý a nadstranický, vyjmenoval pro Seznam Zprávy. Měl by také od funkce oddělit osobní antipatie a spolupracovat s jakoukoliv vládou, bez ohledu na to, kdo zastává premiérský post.
V rozhovoru pro Deník N pak poznamenal, že lustrování ministrů po vzoru Miloše Zemana je „pod úroveň“. Pro Aktuálně.cz poznamenal, že prezident by měl být také schopný vnímat potřeby moderního světa, Deníku N řekl, že by měl často vyjíždět do regionů. Úřadovat by chtěl i jinde než na Pražském hradě, například v centru Prahy a vyzkoušet by chtěl i putovní úřadování v regionech.
Kampaň
Ministerstvo vnitra původně Divišovu kandidátku v listopadu nezaregistrovalo, když mu započítalo 49 884 podpisů z 63 210 – hranici pro registraci tvoří padesát tisíc podpisů. Diviš následně podal stížnost proti vyřazení z prezidentské volby k Nejvyššímu správnímu soudu, který po revizi podpisů 13. prosince rozhodl v jeho prospěch a zařadil Diviše do zápasu o Hrad.
Na začátku ledna evidoval na transparentním účtu příjmy ve výši necelých pěti a půl milionu korun, výdaje na kampaň přesáhly 5,2 milionu korun. Většinu příjmů tvoří příspěvky samotného Diviše, mezi donátory se ale objevují i drobní podporovatelé. Seznam Zprávám řekl, že mu s kampaní pomáhá malý tým. ČTK řekl, že celkové náklady na kampaň odhaduje na deset milionů korun.
