Rusko bychom měli studovat, protože zpravidla řekne, co proti nám použije, jakou aktivitu proti nám započne, ale my jsme k tomu jen někdy hluší, řekl v Interview ČT24 končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Reagoval tak mimo jiné na zprávy, že tajné služby v různých evropských zemí varují vlády, že Moskva plánuje sabotážní akce napříč kontinentem.
Rusko obvykle řekne, co proti nám použije, ale my jsme k tomu někdy hluší, soudí Landovský
29 minut
Interview ČT24: Jakub Landovský (10. 5. 2024)
Landovský doporučuje poslechnout si, co Rusové říkají, a studovat, co dělají. Jejich případné útoky pak pojmenovat, aby věděli, že svou odpovědnost neschovají.
„A pokud to zasáhne náš vitální zájem, tak buďme připraveni zasáhnout zpátky, protože jen tak budeme mít respekt a zajistíme naši obranu,“ podotýká Landovský.
Fond k pomoci Ukrajině
Velvyslanec také věří, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu vznikne fond, navržený generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem. Jeho hodnota by měla být sto miliard eur a sloužil by pro financování pomoci Ukrajině na příštích pět let.
Byl by pod správou Aliance. „NATO je skvělým organizátorem. Jednotlivé členské státy by získaly přehled, co se děje s jejich penězi, ale neztratí nad nimi kontrolu,“ přibližuje Landovský.
Aliance by tak zároveň získala zdroj peněz, který by byl imunní vůči politickým tlakům a působil by jako stabilizační prvek financování pomoci Ukrajině. Zároveň by měl také stabilizovat přechod mezi jednotlivými americkými administrativami.
Česká iniciativa
Landovský rovněž věří, že se podaří zastavit současný ruský postup na frontě a třeba ho dlouhodobě i zvrátit. V této souvislosti zdůraznil i velký význam české muniční iniciativy. „Od partnerů v NATO na ni slyším jen chválu.“
Do iniciativy se dosud zapojilo na dvacet zemí z celého světa, které už přispívají nebo chtějí přispívat. Česko funguje jako zprostředkovatel, který ví, co ukrajinská armáda potřebuje, a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení. První dodávky z této iniciativy by měly na Ukrajinu zamířit začátkem léta.
Iniciativa by měla napomoci zvrátit současnou nepříznivou situaci, kdy u některých druhů munice je poměr 6:1 a u jiných dokonce 12:1 ve prospěch Ruska nad Ukrajinou, uvedl velvyslanec Česka při NATO.
Kritická otázka protivzdušné obrany Ukrajiny
Vedle munice je také nutné posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. „V pozemní válce má obránce velkou výhodu a útočník zaplatí draze za svůj pohyb na zemi. Ve vzduchu to funguje úplně opačně a je mnohem levnější útočit ze vzduchu, než se ze vzduchu bránit,“ řekl Landovský. Proto považuje protivzdušnou obranu Ukrajiny za kritickou záležitost, která spotřebuje velké množství zdrojů.
Mezi současnými úkoly Česka zmínil potřebu vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu, čehož se má podařit dosáhnout až letos. Před tím se to dařilo jen v době před vstupem Česka do Aliance v roce 1999. Musí také plnit různé úkoly při zabezpečení svého území, aby bylo bezpečné pro kolektivní obranu, tedy například pro přepravu vojáků či budování vojenských pracovišť. Výhodu vidí Landovský v tom, že tyto investice půjdou do Česka a nebudou utopeny v konfliktech daleko od našich hranic.
Soudí také, že těžiště pozornosti USA se bude přesunovat do Indopacifiku a Evropané budou přebírat stále větší odpovědnost za svou bezpečnost. Uvedl, že Spojené státy jsou stále ještě nejsilnějším garantem naší bezpečnosti, a měli bychom mít pochopení pro jejich vidění světa a jejich potřeby.
Landovskému po pěti letech u NATO končí mandát. Od srpna povede středoevropskou pobočku mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute. Z jejího vedení v polovině února odešel Milan Vašina, který se stal šéfem kanceláře prezidenta Petra Pavla. Ve funkci velvyslance při NATO vystřídá Landovského nynější vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí David Konecký.
