Rusko obvykle řekne, co proti nám použije, ale my jsme k tomu někdy hluší, soudí Landovský

Nahrávám video
Interview ČT24: Jakub Landovský (10. 5. 2024)
Zdroj: ČT24

Rusko bychom měli studovat, protože zpravidla řekne, co proti nám použije, jakou aktivitu proti nám započne, ale my jsme k tomu jen někdy hluší, řekl v Interview ČT24 končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Reagoval tak mimo jiné na zprávy, že tajné služby v různých evropských zemí varují vlády, že Moskva plánuje sabotážní akce napříč kontinentem.

Landovský doporučuje poslechnout si, co Rusové říkají, a studovat, co dělají. Jejich případné útoky pak pojmenovat, aby věděli, že svou odpovědnost neschovají.

„A pokud to zasáhne náš vitální zájem, tak buďme připraveni zasáhnout zpátky, protože jen tak budeme mít respekt a zajistíme naši obranu,“ podotýká Landovský.

Fond k pomoci Ukrajině

Velvyslanec také věří, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu vznikne fond, navržený generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem. Jeho hodnota by měla být sto miliard eur a sloužil by pro financování pomoci Ukrajině na příštích pět let.

Byl by pod správou Aliance. „NATO je skvělým organizátorem. Jednotlivé členské státy by získaly přehled, co se děje s jejich penězi, ale neztratí nad nimi kontrolu,“ přibližuje Landovský.

Aliance by tak zároveň získala zdroj peněz, který by byl imunní vůči politickým tlakům a působil by jako stabilizační prvek financování pomoci Ukrajině. Zároveň by měl také stabilizovat přechod mezi jednotlivými americkými administrativami.

Česká iniciativa

Landovský rovněž věří, že se podaří zastavit současný ruský postup na frontě a třeba ho dlouhodobě i zvrátit. V této souvislosti zdůraznil i velký význam české muniční iniciativy. „Od partnerů v NATO na ni slyším jen chválu.“

Do iniciativy se dosud zapojilo na dvacet zemí z celého světa, které už přispívají nebo chtějí přispívat. Česko funguje jako zprostředkovatel, který ví, co ukrajinská armáda potřebuje, a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení. První dodávky z této iniciativy by měly na Ukrajinu zamířit začátkem léta.

Iniciativa by měla napomoci zvrátit současnou nepříznivou situaci, kdy u některých druhů munice je poměr 6:1 a u jiných dokonce 12:1 ve prospěch Ruska nad Ukrajinou, uvedl velvyslanec Česka při NATO.

Kritická otázka protivzdušné obrany Ukrajiny

Vedle munice je také nutné posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. „V pozemní válce má obránce velkou výhodu a útočník zaplatí draze za svůj pohyb na zemi. Ve vzduchu to funguje úplně opačně a je mnohem levnější útočit ze vzduchu, než se ze vzduchu bránit,“ řekl Landovský. Proto považuje protivzdušnou obranu Ukrajiny za kritickou záležitost, která spotřebuje velké množství zdrojů.

Mezi současnými úkoly Česka zmínil potřebu vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu, čehož se má podařit dosáhnout až letos. Před tím se to dařilo jen v době před vstupem Česka do Aliance v roce 1999. Musí také plnit různé úkoly při zabezpečení svého území, aby bylo bezpečné pro kolektivní obranu, tedy například pro přepravu vojáků či budování vojenských pracovišť. Výhodu vidí Landovský v tom, že tyto investice půjdou do Česka a nebudou utopeny v konfliktech daleko od našich hranic.

Soudí také, že těžiště pozornosti USA se bude přesunovat do Indopacifiku a Evropané budou přebírat stále větší odpovědnost za svou bezpečnost. Uvedl, že Spojené státy jsou stále ještě nejsilnějším garantem naší bezpečnosti, a měli bychom mít pochopení pro jejich vidění světa a jejich potřeby.

Landovskému po pěti letech u NATO končí mandát. Od srpna povede středoevropskou pobočku mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute. Z jejího vedení v polovině února odešel Milan Vašina, který se stal šéfem kanceláře prezidenta Petra Pavla. Ve funkci velvyslance při NATO vystřídá Landovského nynější vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí David Konecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 25 mminutami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 29 mminutami

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 55 mminutami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 5 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 10 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 13 hhodinami
Načítání...