Rusko obvykle řekne, co proti nám použije, ale my jsme k tomu někdy hluší, soudí Landovský

Nahrávám video

Rusko bychom měli studovat, protože zpravidla řekne, co proti nám použije, jakou aktivitu proti nám započne, ale my jsme k tomu jen někdy hluší, řekl v Interview ČT24 končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Reagoval tak mimo jiné na zprávy, že tajné služby v různých evropských zemí varují vlády, že Moskva plánuje sabotážní akce napříč kontinentem.

Landovský doporučuje poslechnout si, co Rusové říkají, a studovat, co dělají. Jejich případné útoky pak pojmenovat, aby věděli, že svou odpovědnost neschovají.

„A pokud to zasáhne náš vitální zájem, tak buďme připraveni zasáhnout zpátky, protože jen tak budeme mít respekt a zajistíme naši obranu,“ podotýká Landovský.

Fond k pomoci Ukrajině

Velvyslanec také věří, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu vznikne fond, navržený generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem. Jeho hodnota by měla být sto miliard eur a sloužil by pro financování pomoci Ukrajině na příštích pět let.

Byl by pod správou Aliance. „NATO je skvělým organizátorem. Jednotlivé členské státy by získaly přehled, co se děje s jejich penězi, ale neztratí nad nimi kontrolu,“ přibližuje Landovský.

Aliance by tak zároveň získala zdroj peněz, který by byl imunní vůči politickým tlakům a působil by jako stabilizační prvek financování pomoci Ukrajině. Zároveň by měl také stabilizovat přechod mezi jednotlivými americkými administrativami.

Česká iniciativa

Landovský rovněž věří, že se podaří zastavit současný ruský postup na frontě a třeba ho dlouhodobě i zvrátit. V této souvislosti zdůraznil i velký význam české muniční iniciativy. „Od partnerů v NATO na ni slyším jen chválu.“

Do iniciativy se dosud zapojilo na dvacet zemí z celého světa, které už přispívají nebo chtějí přispívat. Česko funguje jako zprostředkovatel, který ví, co ukrajinská armáda potřebuje, a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení. První dodávky z této iniciativy by měly na Ukrajinu zamířit začátkem léta.

Iniciativa by měla napomoci zvrátit současnou nepříznivou situaci, kdy u některých druhů munice je poměr 6:1 a u jiných dokonce 12:1 ve prospěch Ruska nad Ukrajinou, uvedl velvyslanec Česka při NATO.

Kritická otázka protivzdušné obrany Ukrajiny

Vedle munice je také nutné posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. „V pozemní válce má obránce velkou výhodu a útočník zaplatí draze za svůj pohyb na zemi. Ve vzduchu to funguje úplně opačně a je mnohem levnější útočit ze vzduchu, než se ze vzduchu bránit,“ řekl Landovský. Proto považuje protivzdušnou obranu Ukrajiny za kritickou záležitost, která spotřebuje velké množství zdrojů.

Mezi současnými úkoly Česka zmínil potřebu vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu, čehož se má podařit dosáhnout až letos. Před tím se to dařilo jen v době před vstupem Česka do Aliance v roce 1999. Musí také plnit různé úkoly při zabezpečení svého území, aby bylo bezpečné pro kolektivní obranu, tedy například pro přepravu vojáků či budování vojenských pracovišť. Výhodu vidí Landovský v tom, že tyto investice půjdou do Česka a nebudou utopeny v konfliktech daleko od našich hranic.

Soudí také, že těžiště pozornosti USA se bude přesunovat do Indopacifiku a Evropané budou přebírat stále větší odpovědnost za svou bezpečnost. Uvedl, že Spojené státy jsou stále ještě nejsilnějším garantem naší bezpečnosti, a měli bychom mít pochopení pro jejich vidění světa a jejich potřeby.

Landovskému po pěti letech u NATO končí mandát. Od srpna povede středoevropskou pobočku mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute. Z jejího vedení v polovině února odešel Milan Vašina, který se stal šéfem kanceláře prezidenta Petra Pavla. Ve funkci velvyslance při NATO vystřídá Landovského nynější vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí David Konecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled