Kalousek míní, že by se ceny energií neměly řešit plošně. Takové opatření mi v této situaci nevadí, oponuje Pilný

24 minut
UK: Kalousek a Pilný k cenám enegií a uprchlické krizi
Zdroj: ČT24

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že vysoké ceny energií v Česku by se neměly řešit plošně. Podle něj je vhodnější cílená pomoc domácnostem. Druhý exministr financí Ivan Pilný si ale myslí, že v této situaci je plošné opatření vhodné. Podle něj totiž vyšší ceny dopadají na každého. Oba se vyjádřili také k současné uprchlické krizi. Shodli se na tom, že situace není tak vážná, že by v Česku hrozil vznik ghett.

Proti plošnému řešení cen energií se vyslovil Kalousek. „Tady se určitá část domácností, patnáct až dvacet procent, dostane do situace opravdové chudoby a těm se musí adresně pomoct. Opravdová chudoba je nedostatek jídla, oblečení, obuvi, tepla a přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Všechno ostatní, co nás čeká, je snížení životního standardu, ten se nedá kompenzovat všem,“ uvedl Kalousek. 

„V tomto případě mi to plošné opatření až tolik nevadí. Ty ceny energií prostě dopadají na všechny. Dopadají na ně buď přímo, nebo nepřímo, protože se zdražuje doprava, zdražují se potraviny a všechno,“ řekl Pilný s tím, že plošný zásah nemá smysl odkládat. 

Kalousek ale upozornil na to, že ceny energií se nesníží na úroveň, na jaké byly před krizí. „My jsme tady patnáct let měli poměrně nízké ceny energií, prožili jsme šok při jejich nárůstu. Nemůžeme si myslet, že se v následujících letech zase vrátí zpátky,“ upozornil a dodal, že Čechům nezbyde nic jiného, než si na vyšší ceny zvyknout.

S tím souhlasí i Pilný. „Musí se na to připravit podniky, musíme se na to připravit my. Je potřeba šetřit, je třeba hledat výroby, které nejsou tak energeticky náročné, je třeba to akceptovat jako reálný fakt. Ale v tomto okamžiku je to podle mě 'přepísknuté',“ dodal. 

Zanedbává vláda české občany?

Opoziční hnutí SPD tvrdí, že vláda dělá málo pro české občany. Pilný si myslí, že nadšení mezi Čechy, kteří nyní ukrajinským uprchlíkům pomáhají, časem opadne. „Budou se otevírat otázky: 'Proč tohle ukrajinské dítě šlo do školky a nešlo tam moje dítě, proč dostávají tolik peněz a já ne?' Myslím, že SPD patří ke stranám, které se na tom budou přiživovat,“ míní Pilný. 

„Každý pochopí, když upeču kuře a pozvu pana Pilného na oběd, tak to nemůže dopadnout tak, že pan Pilný se nají a mně zbyde to kuře celé, nebo že ho mám dokonce víc. Ale když se jedná o veřejné statky, tak to najednou někdo není schopen pochopit. Ale i ty veřejné statky jsou konečné,“ reagoval Kalousek.

Doplnil, že Česko je šťastná země, protože se dělí jenom o peníze nebo kapacity veřejných služeb, nikoliv o oběti na životech. „Nemůže na nás zbýt to kuře celé,“ dodal. 

Kalousek ani Pilný se vzniku ghett neobávají

Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni upozornil na to, že vláda v souvislosti s migrační krizí neposlouchá odborníky, což údajně může vést ke vzniku ghett.

Podle Kalouska je tento názor přehnaný. „Nevidím vznik žádných ghett. Má pravdu v tom, co já si myslím také, že nás nejlevněji vyjde ubytování v rodinách. Budování ubytování pro uprchlíky vyjde dráž. Tam (v rodinách) i ta sociální integrace probíhá rychleji,“ řekl Kalousek. Myslí si, že vláda dělá maximum možného. 

Žádný větší problém s uprchlíky neočekává ani Pilný. Domnívá se ale, že problémem není jenom ubytování, komplikace podle něj mohou nastat i ve vzdělávání dětí nebo v zajištění zdravotní péče. „To je prostě systémový problém, který je potřeba nějak řešit, bude to stát nějaké peníze,“ upozornil. S tím souhlasí i Kalousek, jenom ve zdravotnictví může jít o vyšší náklady až o desítky miliard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
15:04Aktualizovánopřed 37 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 9 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 20 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 20 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...