Ceny energií a pšenice vyskočily až o šedesát procent. To nezažili ani pamětníci, říká šéf pekařů

47 minut
90' ČT24: Válka vyhnala cenu pšenice, pečivo podraží
Zdroj: ČT24

Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu a souvztažnému tlaku na energetických trzích se dramaticky prodražuje práce tuzemských pekařů. Souběžně totiž roste cena zemního plynu i pšenice. Podle výkonného ředitele Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého jde až o šedesát procent během tří týdnů a ceny pečiva v řetězcích naprosto neodpovídají nákladům. Zdražování považuje za nezbytné.

Ceny potravin rostly už před válkou. Meziroční inflace v únoru přesáhla jedenáct procent a u jídla byl únorový meziroční růst ještě výraznější; mléko zdražilo o osmnáct procent, máslo o třicet, cukr i mouka o čtvrtinu – aniž by se přitom do ceny poslední zmíněné suroviny promítla ruská válka proti Ukrajině, která v zemědělské velmoci Evropy mění obilná pole v bojiště.

„Největší problémy máme se zvýšením vstupů energií, hlavně zemního plynu, druhým zásadním vstupem je pšeničná mouka, jejíž cena roste v posledních týdnech neuvěřitelným tempem. Tuto situaci nepamatují ani nejstarší pekaři, kteří v oboru pracují desítky let. Bavíme se o růstu až o šedesát procent,“ řekl v 90' ČT24 Bohumil Hlavatý z pekařského svazu.

„Navýšené vstupy se musí promítnout do konečných spotřebitelských cen,“ dodává. Únorové statistiky totiž podle něj ceny energií a pšenice „absolutně nepokrývají“. Na strop podle Hlavatého momentálně narážejí hlavně menší řemeslní pekaři s výběrovými, a tedy dražšími druhy pečiva, kterým se při případném zvyšování cen znatelně snižuje odbyt – lidé už tolik platit nechtějí. Klidnější situace je sice v řetězcích, ale to jen proto, že se do zdejších cen pečiva růst nákladů ještě příliš nepromítl.

Česká pšenice

Poměry na tuzemském potravinářském trhu nereguluje ani skutečnost, že je Česká republika v pěstování pšenice soběstačná a že sklizeň vždy dalece převyšuje domácí spotřebu. „Nadprodukce, která je určena k vývozu, má ve většině případů majitele v zahraničí – obilí už v tuto chvíli bylo prodáno a je vázáno dlouhodobými smlouvami,“ upozorňuje.

Protože kvůli ruské válce na Ukrajině vypadla více než čtvrtina světové nabídky pšenice, ceny rostou globálně – a navíc je podle Hlavatého zvyšuje poptávka zemí, které si mohou dovolit víc zaplatit, zejména nákupčích ze Saúdské Arábie a Egypta, které jsou na ukrajinské sklizni do značné míry závislé a nyní přicházejí s vysokými finančními nabídkami na trhy v Polsku, Rumunsku, Bulharsku i České republice.

„Máme obavy, aby se z České republiky nevyvezlo více pšenice, než kolik potřebujeme, aby pro Českou republiku zůstalo,“ říká Hlavatý.

Drahé maso

Válka na Ukrajině dopadá i na další komodity. Zdražuje například maso. Jeho ceny rostou v celé Evropě včetně Česka. Podle údajů statistického úřadu například loni v únoru zaplatili lidé za kilogram hovězího zadního bez kosti 217 korun a dvacet haléřů. Letos ve stejném období už to bylo skoro o sedmnáct korun více. Cena navíc ještě pravděpodobně poroste. 

Také vepřové maso na burze od začátku války na Ukrajině zdražilo zhruba o šedesát procent. Z původních v přepočtu přibližně třiceti korun za kilogram v období před ruskou invazí na Ukrajinu stoupla cena až na nynějších více než 46 korun. Zdražení se tak pravděpodobně dotkne i konečných zákazníků. Česká republika je v produkci vepřového soběstačná přibližně jen z poloviny - do tuzemska tak musí ve velkém dovážet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB loni zadržela na dva a půl tisíce padělaných bankovek a mincí

Česká národní banka (ČNB) loni zadržela 2358 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Znamená to výrazný pokles proti roku 2023 s počtem 4305. Zhruba polovinu padělků tvořily zahraniční měny. U korun odhalila ČNB 704 padělaných bankovek a 454 mincí, což je přibližně třetina předloňského počtu. Informovala o tom členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
12:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda chce od KHNP garanci zapojení českých firem do dostavby Dukovan

Český kabinet bude po korejské společnosti KHNP, která by měla v Dukovanech postavit dva jaderné reaktory, ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň třicetiprocentního podílu českých firem na stavbě, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Pokud se tak nestane, dokázal by si představit posunutí termínu podpisu. Celkově pak platí požadavek na zapojení českého průmyslu do šedesáti procent projektu.
13:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rostou náklady na bydlení a s nimi i vyplacená státní podpora

Náklady na bydlení loni rostly rychleji než výdělky. Stát vyplatil na příspěvcích přes dvacet miliard, jde o rekordní sumu pro rekordní počet domácností. Dávku na konci minulého roku pobíralo 286 tisíc žadatelů, jejich nárůst ale proti předchozím rokům zpomalil.
před 15 hhodinami

Mařiče energií jsou „úchylné“, shodli se Drábová a Miko

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.
včeraAktualizovánovčera v 20:04

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
včera v 07:00

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
22. 2. 2025

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
21. 2. 2025

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025
Načítání...