Obávám se nutné asistence Mezinárodního měnového fondu (MMF), nastínil černý scénář vývoje české ekonomiky v budoucnosti bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík. Další exšéf resortu financí a poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok ocenil vládní změny v důchodovém systému, ale kritizoval konsolidační balíček. Připojil se k němu i bývalý ministr financí Ivan Pilný, který soubor opatření označil za zklamání. Někdejší správci veřejných financí spolu diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.
Chybí snaha vylepšit ekonomiku, upozorňuje Pilný. Odpovědnost politických reprezentací v čase klesá, míní Mertlík
59 minut
Otázky Václava Moravce: Bývalí ministři financí o konsolidačním balíčku
Rusnok ocenil snahu a cíl vlády zlepšit udržitelnost veřejných financí. Sám se však označil za kritika konsolidačního balíčku, podle něj soubor opatření pouze dorovnává příjmy, které vypadly ze státního rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy. Jako neefektivní označil také změny v sazbách daně z přidané hodnoty.
Vyzdvihl ale „parametrické změny důchodového systému“, které stojí mimo konsolidační balíček. „Budou mít dlouhodobě výrazný fiskální efekt, to oceňuji. Bude to bolestivé, ale bude to nutné, chceme-li udržet základní pilíř důchodového systému,“ řekl Rusnok.
„Je to první krok, v této fázi je dobrý, ale zdaleka nedostatečný,“ okomentoval Mertlík konsolidační balíček a připojil se k Rusnokovi v kladném hodnocení změny důchodového systému.
Pilný oproti tomu označil soubor zákonů za zklamání. „Na jednu stranu vidím pokus zacelit díru po zrušení superhrubé mzdy. Na druhou stranu vidím další legislativně zakódované mandatorní výdaje. To jsou peníze na obranu, na platy učitelů, na valorizace platů státních zaměstnanců,“ řekl Pilný. „Jestliže máme hodně priorit, tak nemáme žádnou,“ dodal.
Zrušení superhrubé mzdy
Podle Pilného bylo zrušení superhrubé mzdy politické rozhodnutí, které motivoval „souboj o střední střídu“ a které ve sněmovně prosadilo hnutí ANO spolu s ODS a SPD. „Státní rozpočet není mantra, která ovlivňuje, jak se žije v naší zemi, je to především ekonomika,“ podotkl a dodal, že podle něj v České republice chybí snaha ekonomiku vylepšit.
„Kdyby vláda udělala razantní kroky, tak by její důvěra nespadla tak nízko, jako padá s těmi polovičatými pokusy něco hasit,“ prohlásil Pilný. Podle Rusnoka bylo zrušení superhrubé mzdy údajně prováděno v zájmu střední třídy, ale v dlouhodobém horizontu vede k „destrukci veřejných financí“, které jsou rovněž zájmem této části společnosti.
Mertlík ve vztahu ke stavu veřejných financí nastínil černý scénář, který podle něj nelze zcela vyloučit. „Obávám se toho, že se budeme sunout k situaci, kdy už to nepůjde jinak a kdy bude nutné řešit fiskální stabilitu v krizovém momentu – za asistence Mezinárodního měnového fondu a dalších obdobných institucí. Bude to samozřejmě mnohem bolestivější,“ prohlásil Mertlík a poukázal na to, že „odpovědnost politických reprezentací v čase klesá“.
Podle něj by k tomu mohlo dojít v horizontu deseti až patnácti let. Jako hlavní varovný signál považuje výši dluhové služby. „Pokud budeme v situaci, že třeba dvacet procent rozpočtu nám požere splátka dluhu, tak to bude věc, kterou podle mě budou pociťovat všichni. Pak nám bude růst zdanění a další faktory, ale výsledky toho nebudou vidět, protože peníze půjdou do kapes věřitelů,“ upozornil.
Rozpočet automatických valorizací
Podle Mertlíka zavedení mandatorních výdajů a automatických valorizací dává smysl, protože odpadnou politické souboje o vyplácení konkrétních částek. „Může to fungovat velice dobře, pokud by se nastavil rozumný parametr valorizace a pokud by se tomu přizpůsobily veřejné finance jako celek,“ dodal.
V souvislosti s mandatorními výdaji Pilný kritizoval především půjčování si peněz. „Jestliže si budeme půjčovat peníze na provoz státu a mandatorní výdaje, tak se nikdy nikam nedostaneme,“ řekl a vyzdvihl například půjčky na stavbu dopravní infrastruktury.
Rusnok by u zavedení mandatorních výdajů rád viděl určitý mechanismus, který by je navázal na růst cen nebo hrubý domácí produkt či příjmy veřejných financí. „Vyzkoušeli jsme si to u penzí,“ upozornil a připomněl, že když se neotestují různé scénáře, tak může dojít k velkému nepoměru mezi částkou vyplácenou na mandatorní výdaje a zbytkem rozpočtu.
