Česko má zásoby plynu přibližně na měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Firmy z EU budou podle něj pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení smluv. Dodal, že Česko je připraveno na všechny varianty vývoje dodávek z Ruska.
Hrozba zastavení plynu je hra, Česko se ale musí připravit, míní politici a experti
Brífink ministra průmyslu Síkely k platbám ČR za plyn (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
„Všichni přítomní mi potvrdili, že v současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní a nepozorujeme žádné další výpadky,“ řekl Síkela na tiskové konferenci po pátečním jednání.
Zástupci energetiky se mají kvůli současné situaci podle něj znovu sejít příští týden. Jednání krizového štábu se zúčastnil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), zástupci společnosti Net4Gas, která je provozovatelem přepravní soustavy pro zemní plyn v Česku, zástupci Správy státních hmotných rezerv (SSHR), společnosti Čepro, ČEPS a zástupci všech významných obchodníků a výrobců energií.
Domácnosti by v případě krize měly plyn nejdéle
V tuzemsku se vytěží dvě procenta spotřeby plynu, většina suroviny se dováží právě z Ruska. Česko je podle ministra připraveno na všechny možné varianty vývoje dodávek plynu a ropy z Ruska. V případě nouze by bylo prioritou zajištění chodu základní infrastruktury a dodávek tepla pro domácnosti – krizový plán počítá s tím, že ty by plyn dostávaly nejdéle.
„Všechny státy, stejně tak jako naše firmy v tuhle chvíli nesignalizují žádné omezení dodávek, ať už plynu, nebo ropy. Všechny dodávky jsou v tuhle chvíli stabilní, a tím pádem proudí plyn podle nasmlouvaných kontraktů,“ konstatuje náměstek sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
Události: České plány pro případný výpadek dodávek plynu (zdroj: ČT24)
Zákazníky uklidňují i tuzemští dodavatelé, zásob mají dostatek. „V tuhle chvíli se pro zákazníky nic neděje, nic se nemění, plyn do Evropy proudí a my máme pro naše zákazníky zásoby na několik týdnů dopředu,“ avizuje mluvčí ČEZu Roman Gazdík.
„Předpokládám, že by to mohlo nastat a důvodem je fakt, že je chladné počasí. Rusové vždycky rádi využívají situace překvapení, nicméně si myslím, že i kdyby k tomu došlo, tak to nebude mít dlouhého trvání, že dodávku bude Rusko nuceno opět obnovit, protože zoufale potřebuje peníze,“ uklidňuje poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.
Unijní stanovisko
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách pozastaveny.
Česko je podle Síkely od pátečního rána ve spojení s úřadem předsedy Evropské rady, Evropská unie má v pátek zveřejnit společný výstup na ruský požadavek na platby za energie v rublech, ve kterém ho odmítne.
„Příští týden 7. dubna na tento postup naváže jednání expertních ministerských skupin Evropské unie. A jejím úkolem bude dopracovat to, na čem jsme se už předběžně dohodli, a sice detail společných nákupů energií v rámci Evropské unie a koordinace přípravy na zimu. Česká republika samozřejmě od začátku tento jednotný postup na úrovni Evropské unie podporuje,“ řekl Síkela.
V pátek odpoledne jednala Mezinárodní energetická agentura na ministerské úrovni o dalším dobrovolném uvolňování ropy na trh ze strany členských států. Uvolněním 120 milionů barelů suroviny chtějí země předejít vysokým cenám pohonných hmot.
Je to mocenská hra, shodují se politici
Exministr průmyslu a obchodu a místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) míní, že je třeba se připravit na všechny scénáře. „Jakkoliv vládě nedáváme žádnou vinu za to, že dnes jsou ceny tam, kde jsou, případně že hrozí nedodávky ze strany Ruska, tak bych nebyl tak klidný, být na místě pana ministra Síkely,“ řekl.
Domnívá se, že Česko nemá zásoby na měsíc, ale pouze na asi dvacet dní. „Vycházíme z průměrné denní spotřeby, samozřejmě to záleží na počasí,“ zdůvodnil. Podle něj také měl kabinet už před měsícem dokoupit zásoby plynu. „Nejenže ho o to žádala opozice, ale současně to byl návrh ministerstva průmyslu a obchodu. Vláda to shodila ze stolu s tím, že se budou dokupovat zásoby společně na bázi Evropské unie,“ vytknul. Navrhuje, aby vláda dokoupila zásoby plynu do Správy státních hmotných rezerv.
Hrozbou pozastavení dodávek plynu ruský prezident Vladimir Putin podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) jen testuje jednotu Západu – ve skutečnosti se nechce o příjmy z nerostných surovin připravit. „Osobně se domnívám, že se jedná o mocenskou hru Vladimira Putina. Zkrátka vidí, že jako Evropa nejsme ochotni přitvrdit v sankcích a chceme své pohodlí. On tedy přechází do ofenzivy a zkouší tlačit na Evropu,“ míní. Dodal, že pokud bude Evropa jednotná a neustoupí, Putin plyn nepřestane dodávat.
Podobně situaci vnímá předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Jde o stupňování tlaku, možná o mediální hry v zájmu snahy prezentovat se pro ruské publikum jako tvrdý vyjednavač,“ řekl Michálek ČT. Na dohlednou dobu je podle něj plyn v Česku zajištěn, a proto nemá smysl spekulovat a strašit jeho nedostatkem.
Poslanec ODS Vojtěch Munzar považuje stávající situaci za hru nervů a ostrých loktů, která znervózňuje trhy. Finance z prodeje plynu jsou ale podle něj pro Moskvu příliš důležité, než aby se jich dlouhodobě vzdala. Munzar v Devadesátce ČT24 zdůraznil, že by se Česko mělo připravit na příští topnou sezonu, mimo jiné navýšením kapacit v zásobnících.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla ve čtvrtek poslancům bezpečnostního výboru řekl, že pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu. Jediným možným postupem by byl společný nákup plynu v rámci Evropské unie a jeho poměrné přídělové rozdělení mezi členské státy, jako tomu bylo v případě vakcín proti covidu, podotkl.
Plyn nelze jednoduše zastavit
Bývalý ministr financí Ivan Pilný se domnívá, že dojde ke kompromisu, protože zastavení dodávek plynu by bylo velice rizikové pro Putinův režim, zatímco například Německo se rovněž bude snažit najít řešení. Odstřihnout od ruských energií se Evropa může, ale dopad na ekonomiku v krátkodobém horizontu bude drastický, zdůraznil Pilný v Interview ČT24.
Interview ČT24: Ekonom Ivan Pilný (zdroj: ČT24)
Poradce v energetice Milan Kajtman se domnívá, že asi měsíční zásoby plynu mají i jiné země v Evropě. „Možná že ta situace, především na straně Německa, může být ještě horší. Protože zásobníky v západní Evropě si pronajal před několika lety Gazprom,“ podotkl.
Úplné zastavení ruských dodávek by podle odborníků bylo problematické i pro Kreml. „Jednak vyschnou zdroje, které potřebuje Putin pro svou agresi, zadruhé plyn není možné jen tak jednoduše zastavit,“ upozornil Kajtman.
Poradce v energetice Milan Kajtman o ruském požadavku platit za plyn v rublech (zdroj: ČT24)
Ohrožení dodávek plynu do zemí střední Evropy je vyšší než v případě západu Evropy, protože máme minimum alternativ, domnívá se řídicí konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek. Upozorňuje, že nyní nelze čerpat ze zásobníků, ale je potřeba je doplňovat.
Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka je ohrožená nejen střední, ale i severozápadní Evropa. Podotýká, že tuzemskou energetickou koncepci kritizuje od roku 2008 za to, že Česko příliš spoléhá na zahraniční dodávky. „Česká republika přijala riskantnější strategii než celý zbytek Evropské unie. Roste naše energetická dovozní závislost, zavíráme své energetické zdroje dříve, než jsme je zvládli nahradit jinými,“ upozorňuje.
Investiční bankéř Ondřej Jonáš upozorňuje, že Gazprom by nikdy jednostranně nerozhodl, že bude za plyn přijímat pouze rubly. Nemá to totiž smysl – i proto, že kvůli Putinově nedávnému dekretu musí společnost ihned konvertovat 80 procent příjmů do ruské měny. Vládce Kremlu tedy promlouvá především politicky k domácímu publiku, je přesvědčen bankéř.
90’ ČT24 - Evropa řeší závislost na ruském plynu (zdroj: ČT24)
Smlouva s Norskem
Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík se domnívá, že zastavení dodávek ruského plynu do Evropy by nastat mohlo. „Nicméně si myslím, že i kdyby k tomu došlo, tak to nebude mít dlouhého trvání. Dodávku bude nuceno Rusko opět obnovit, protože potřebuje peníze,“ míní. Odhaduje, že zastavení dodávek by bylo otázkou do deseti dnů. Taková doba by podle něj nebyla pro Evropu problém.
Ten by nastal, pokud by pauza trvala déle než měsíc nebo se stala trvalou, řekl. „Pak je samozřejmě nutné udělat řadu opatření,“ podotkl s tím, že ho zaráží, že se na jejich přípravě v rámci Evropy intenzivně nepracuje. Domnívá se, že Česká republika by měla okamžitě začít jednat s Norskem. „A snažit se obnovit kontrakt, který jsme s Nory mívali, na dovoz zemního plynu,“ navrhl.
Přerušení ruského plynu by Česko zasáhlo velmi významně. „Každá molekula plynu, který u nás potřebujeme pro vytápění a průmysl, pochází z Ruska. Ne, že bychom snad odebírali smluvně sto procent dodávek z Ruska, teče sem také norský plyn. Ve skutečnosti je to ale tak, že ten plyn se smísí v přepravní soustavě, většina norského plynu se tak spotřebuje už v Německu a k nám reálně proudí ruský plyn,“ vysvětlil Filip Černý z redakce aktuální publicistiky ČT.
Evropa by podle něj musela urychleně řešit, který plyn kam patří. Pokud by se vypnul ten ruský, fyzicky do Česka žádný nepoteče. Kritická situace by tak podle Černého nastala na podzim.
Nord Stream 1 i Jamal bez přerušení
Dodávky ruského plynu zatím pokračují bez přerušení i do dalších evropských zemí. Průtoky dvěma ze tří hlavních plynovodů přivádějících ruský plyn do Evropy – Nord Stream 1 přes Baltské moře a přes Ukrajinu na Slovensko, zůstaly stabilní. Průtoky druhou hlavní trasou, plynovodem Jamal přes Bělorusko, změnily směr a přivádějí plyn z Německa do Polska. To však není neobvyklé a nemusí to nutně znamenat novou politiku, upozornila agentura Reuters.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom oznámil, že pokračuje v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu podle požadavků evropských zákazníků. Údaje slovenského provozovatele plynovodů Eustream ukazují, že denní nominace, tedy požadavky na dodávky ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu, vzrostly v pátek na nejvyšší hodnotu od 30. listopadu, uvedla agentura Reuters.