Dodávky plynu pokračují, řekl mluvčí Kremlu Peskov. Gazprom oznámil odchod z Německa

Nahrávám video

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Peskov uvedl, že dekret o novém systému plateb by mohl být v budoucnosti zrušen, pokud by nastaly „jiné podmínky“. Za současných okolností je ale podle něj pro Rusko rubl nejvýhodnější a nejbezpečnější měnou. V reakci na dotazy novinářů Peskov také uvedl, že dekret není retroaktivní. To znamená, že Rusko nebude požadovat rubly za plyn, který byl do Evropy již dodaný.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek uvedl, že Rusko nabídlo západním zemím spravedlivý systém placení za plyn v rublech, jehož podmínky jsou přijatelné. „Důvodem přechodu na národní měnu je naprostá nespolehlivost západních protějšků, nechceme být závislí na systému, který nám může být kdykoli uzavřen. A nechceme být závislí na systému, jehož provozovatelé nás mohou okrást o peníze,“ citovala Lavrova agentura TASS. 

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně, za kterou pak Gazprombank nakoupí rubly a uloží je na klientův rublový účet. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. Západní představitelé tento model odmítají.

Analytici upozorňují, že na dosavadním způsobu placení se toho dekretem příliš nezmění, protože odběratelské země budou dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly. Pro Rusko by měl mít systém tu výhodu, že rubl, který se v poslední době dostal pod tlak kvůli západním sankcím, by mohl díky tomu výrazně posílit.

Německo bude platit v eurech

Německo nadále platí za dodávky ruského plynu v eurech. V pátek to novinářům na tiskové konferenci řekla mluvčí německého ministerstva hospodářství Beate Baronová s tím, že Berlín trvá na dodržování uzavřených smluv. Mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner k tomu řekl, že kabinet kancléře Olafa Scholze Putinův dekret podrobně zkoumá.

„Dekret nyní zevrubně prověříme a vyhodnotíme. Pro nás je zcela jasné, že soukromé smlouvy platí. Německo nadále platí v eurech,“ řekla Baronová. Připomenula, že skupina států G7 se rovněž shodla na tom, že je nezbytné znění dohod dodržet.

„Mohu k tomu obecně říci, že německá vláda se v posledních dnech jasně vyjádřila, že většina dohod na dodávky energií stanovuje jako měnu platby euro, případně americké dolary,“ uvedl Büchner. „Spolková vláda nyní dekret prověřuje, a to včetně konkrétních následků,“ řekl.  

 O dopadech dekretu mluvčí odmítli hovořit, neboť toto téma považují za spekulace. Nereagovali ani na otázky možného vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť, což ve čtvrtek naznačil německý list Handelsblatt. „Takové zprávy nekomentuji a nebudu spekulovat,“ řekla Baronová.

Mluvčí také řekla, že dodávky plynu do Německa jsou stabilní. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů u zásobování plynem. Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a se zmíněným ruským požadavkem platit za plyn v rublech.

EK: Evropské podniky by neměly přistoupit na placení v rublech

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to Evropská komise (EK). „Sjednané kontrakty musí být respektovány,“ citovala agentura Reuters mluvčího Komise.

Ten upozornil, že 97 procent příslušných kontraktů výslovně stanovuje platby v dolarech a eurech. „Firmy s takovými kontrakty by neměly ustupovat ruským požadavkům,“ dodal.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela již dopoledne uvedl, že firmy z EU budou pokračovat v platbách za energie Rusku v té měně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Gazprom oznámil odchod z Německa

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram.

Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení, ale Gazprom Marketing & Trading v tiskové zprávě sdělil, že zůstává provozně nezávislý. „Plyn čerpáme na evropském trhu stejným způsobem jako další tržní účastníci,“ uvedla společnost s tím, že novou vlastnickou strukturu nemůže komentovat.

Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.

Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.

O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
před 20 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
11. 9. 2026

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
11. 9. 2026Aktualizováno11. 9. 2026

Některé obory nemůžou fungovat bez zahraničních pracovníků, míní Havlíček

Ukrajinci jsou tvrdí obchodníci a pokud dostanou dobrou čínskou nabídku, tak vám garantuji, že ji vezmou, řekl v Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v souvislosti s významem diplomatických vztahů s Ukrajinou pro byznys. Podpořit české podnikatele v investování na Ukrajině se chystá skrze cestu do válkou sužované země v listopadu, na níž ho budou doprovázet. „Musíme tam přijít s dobrým produktem, s dobrou cenou, s dobrými garančními mechanismy, které připravujeme,“ dodal vicepremiér. Dále odpovídal na otázky Daniela Takáče ohledně rostoucích cen pohonných hmot, inflace či dotací pro Agrofert.
11. 9. 2026

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
10. 9. 2026

Zvýšil se počet lidí bez práce, zdůvodňuje Juchelka plánované snížení podpory

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.
10. 9. 2026

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
10. 9. 2026

Inspekce našla salmonelu v kuřecích paličkách z Lidlu

Kuřecí paličky z Rumunska, které odebrala Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve strakonickém Lidlu, obsahovaly bakterie salmonely, sdělil v tiskové zprávě mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Pokud mají lidé výrobek doma v mrazáku, inspekce jim důrazně doporučuje maso nejíst. Bakterie způsobují salmonelózu, která se projevuje průjmy a zvracením.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.