Dodávky plynu pokračují, řekl mluvčí Kremlu Peskov. Gazprom oznámil odchod z Německa

2 minuty
Události: Gazprom se stahuje z Německa
Zdroj: ČT24

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Peskov uvedl, že dekret o novém systému plateb by mohl být v budoucnosti zrušen, pokud by nastaly „jiné podmínky“. Za současných okolností je ale podle něj pro Rusko rubl nejvýhodnější a nejbezpečnější měnou. V reakci na dotazy novinářů Peskov také uvedl, že dekret není retroaktivní. To znamená, že Rusko nebude požadovat rubly za plyn, který byl do Evropy již dodaný.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek uvedl, že Rusko nabídlo západním zemím spravedlivý systém placení za plyn v rublech, jehož podmínky jsou přijatelné. „Důvodem přechodu na národní měnu je naprostá nespolehlivost západních protějšků, nechceme být závislí na systému, který nám může být kdykoli uzavřen. A nechceme být závislí na systému, jehož provozovatelé nás mohou okrást o peníze,“ citovala Lavrova agentura TASS. 

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně, za kterou pak Gazprombank nakoupí rubly a uloží je na klientův rublový účet. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. Západní představitelé tento model odmítají.

Analytici upozorňují, že na dosavadním způsobu placení se toho dekretem příliš nezmění, protože odběratelské země budou dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly. Pro Rusko by měl mít systém tu výhodu, že rubl, který se v poslední době dostal pod tlak kvůli západním sankcím, by mohl díky tomu výrazně posílit.

Německo bude platit v eurech

Německo nadále platí za dodávky ruského plynu v eurech. V pátek to novinářům na tiskové konferenci řekla mluvčí německého ministerstva hospodářství Beate Baronová s tím, že Berlín trvá na dodržování uzavřených smluv. Mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner k tomu řekl, že kabinet kancléře Olafa Scholze Putinův dekret podrobně zkoumá.

„Dekret nyní zevrubně prověříme a vyhodnotíme. Pro nás je zcela jasné, že soukromé smlouvy platí. Německo nadále platí v eurech,“ řekla Baronová. Připomenula, že skupina států G7 se rovněž shodla na tom, že je nezbytné znění dohod dodržet.

„Mohu k tomu obecně říci, že německá vláda se v posledních dnech jasně vyjádřila, že většina dohod na dodávky energií stanovuje jako měnu platby euro, případně americké dolary,“ uvedl Büchner. „Spolková vláda nyní dekret prověřuje, a to včetně konkrétních následků,“ řekl.  

 O dopadech dekretu mluvčí odmítli hovořit, neboť toto téma považují za spekulace. Nereagovali ani na otázky možného vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť, což ve čtvrtek naznačil německý list Handelsblatt. „Takové zprávy nekomentuji a nebudu spekulovat,“ řekla Baronová.

Mluvčí také řekla, že dodávky plynu do Německa jsou stabilní. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů u zásobování plynem. Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a se zmíněným ruským požadavkem platit za plyn v rublech.

EK: Evropské podniky by neměly přistoupit na placení v rublech

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to Evropská komise (EK). „Sjednané kontrakty musí být respektovány,“ citovala agentura Reuters mluvčího Komise.

Ten upozornil, že 97 procent příslušných kontraktů výslovně stanovuje platby v dolarech a eurech. „Firmy s takovými kontrakty by neměly ustupovat ruským požadavkům,“ dodal.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela již dopoledne uvedl, že firmy z EU budou pokračovat v platbách za energie Rusku v té měně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Gazprom oznámil odchod z Německa

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram.

Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení, ale Gazprom Marketing & Trading v tiskové zprávě sdělil, že zůstává provozně nezávislý. „Plyn čerpáme na evropském trhu stejným způsobem jako další tržní účastníci,“ uvedla společnost s tím, že novou vlastnickou strukturu nemůže komentovat.

Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.

Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.

O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...