Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexandr Novak. Řekl, že z takové situace by nikdo neměl prospěch. Americký prezident Joe Biden a bristký ministr energetiky v úterý oznámili zákaz dovozu ruské ropy.
Moskva hrozí zavřením plynovodu Nord Stream 1, Biden zakázal dovoz ruské ropy
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
„Máme plné právo přijmout reciproční rozhodnutí a uvalit embargo na dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1, který je dnes vytížen až na sto procent,“ prohlásil Novak. „Ale ještě toto rozhodnutí nepřijímáme. Nikdo tím nezíská,“ zdůraznil. Rusko se však podle něj cítí být evropskými politiky a jejich nařčeními tlačeno tímto směrem.
Paralelní a nedávno dokončený plynovod Nord Stream 2 německá vláda zastavila, když ruský prezident Vladimir Putin před dvěma týdny uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Nord Stream 1 je už více než deset let důležitým zdrojem plynu pro Německo, připomíná časopis Der Spiegel. Plynovod vede z Ruska přes Baltské moře na sever Německa.
Podle Novaka sleduje Rusko vyjádření západních politiků, kteří se chtějí odstřihnout od ruského plynu a ropy. Unijní politici podle něj svým počínáním přispívají k růstu cen energií.
Evropská unie letos sníží dodávky plynu z Ruska o dvě třetiny
Na pohrůžku Moskvy reagovala v úterý Evropská unie. Závislosti na ruském plynu se chce zbavit „mnohem dříve než v roce 2030“, jak původně plánovala. Evropská komise (EK) plánuje už v letošním roce snížit dodávky o dvě třetiny. „Dvě třetiny do konce letošního roku. To je tvrdé. Zatraceně tvrdé. Ale je to možné,“ řekl místopředseda EK Frans Timmermans.
Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států, vyplývá z prohlášení EK. Jednou z možností, jak nahradit ruský plyn, je odbírání více zkapalněného plynu ze Spojených států, Alžíru nebo Kataru. K tomu je ale potřeba navýšit kapacitu zásobníků.
Unie chce také zavést povinné minimální zásoby všech surovin. Analytici se shodují, že krátkodobý výpadek ruských energií Evropa zvládne, zásoby má na měsíc až dva. Obávají se ale o příští zimu.
Odklon od ruského plynu ale neznamená odklon EU od obnovitelných zdrojů. Právě naopak, zelená energie by měla Evropě pomoci k větší soběstačnosti. „Místo toho, abychom dál financovali dovoz fosilních paliv a ruské oligarchy, obnovitelné zdroje vytváří nové pracovní možnosti tady,“ poznamenal Timmermans.
Do EU ročně proudí 155 miliard metrů krychlových zemního plynu. Nové větrné a solární projekty by mohly letos nahradit 20 miliard metrů krychlových plynu. Ztrojnásobení kapacity těchto elektráren do roku 2030 by mohlo snížit spotřebu plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.
Někteří europoslanci však vyzývají k úplnému a okamžitému zastavení dodávek plynu z Ruska. Osm desítek se jich v úterý připojilo k otevřenému dopisu, který inicioval europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius.
„Není pochyb, že EU a některé členské státy jsou silně závislé na ruském plynu a dodávkách ropy. (Ruský) prezident (Vladimir) Putin využívá tuto závislost jako nástroj k vyvíjení geopolitického tlaku na Evropu,“ uvádí se v otevřeném dopise Kubiliuse.
Pod dopis připojilo podpis i několik českých europoslanců. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je plán na snížení závislosti na plynu z Ruska „slabý“. „Je to chyba, protože my tímto Rusku oznámíme dopředu, že na něm závisíme, místo toho, abychom to hráli trochu jako poker. Evropa se mentálně nenastavila do světa, který nás teď čeká,“ řekl ČTK.
Dopis kromě Vondry podepsalo i několik českých europoslanců, včetně Martiny Dlabajové (ANO), Michaely Šojdrové (KDU-ČSL), Luďka Niedermayera (TOP 09) a Evžena Tošenovského (ODS). Dlabajová ČTK sdělila, že ruská invaze na Ukrajinu mimo jiné odhalila obrovskou slabinu Evropy, kterou je její závislost na dodávkách plynu z Ruska.
Německo bojkot plynu odmítá
Ostřejší sankce proti Rusku prosazuje přijmout ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nutný je podle něj bojkot ruských exportů včetně ropy a plynu. S takto rázným postupem ale nesouhlasí Německo, protože podle kancléře Olafa Scholze nemá Evropa náhradní řešení.
„V současné době neexistuje žádný jiný způsob, jak Evropě zajistit zásobování energiemi pro vytápění, mobilitu, zajištění elektřiny a průmysl,“ uvedl v pondělí Scholz. To je podle něj důvod, proč Německo podporuje cílené sankce, ze kterých jsou záměrně vyjmuty dodávky energií.
Kancléř řekl, že Evropská unie sice hledá alternativy, ale překonání energetické závislosti na Rusku nebude rychlé. „Nestane se tak přes noc,“ dodal.
V úterý oznámila německá ministerstva hospodářství a životního prostředí, že země patrně neprodlouží životnost zbývajících jaderných elektráren. Ve společném prohlášení úřady uvedly, že náklady a rizika takového kroku převažují nad omezenými přínosy. Největší evropská ekonomika koncem minulého měsíce přitom zvažovala, že by si jaderné elektrárny ponechá jako součást svého energetického mixu a snížení tak svou energetickou závislost na Rusku
Proti prodloužení životnosti posledních fungujících reaktorů v zemi se v úterý v rozhovoru s televizí n-tv vyslovil ministr hospodářství Robert Habeck. „Ke zvážení máme minimální produkci elektrické energie za maximálně vysoká bezpečnostní rizika,“ řekl a dodal, že je z tohoto důvodu přesvědčen o nesprávnosti cesty prodloužení chodu jaderných elektráren.
Plyn proudí stále ve velkém
Ruského plynu proudí nyní do Evropy přes Ukrajinu i přes Polsko navzdory válečnému konfliktu stále dost. Vyplývá to z dat operátora plynovodu Jamal–Evropa i ze sdělení ruského dodavatele Gazprom.
Objem plynu proudícího přes tranzitní bod Mallnow z Polska do Německa činil v noci zhruba 11,9 milionu kilowatthodin za hodinu (kWh/h), pak ale zvolnil na 7,9 milionu kWh/h, uvádějí data německého operátora Gascade. Podle údajů společnosti Refinitiv Eikon byl tok plynovodem Nord Stream 1 pod Baltským mořem ráno na stabilní úrovni.
Ruský plyn také nadále proudí přes Ukrajinu na Slovensko. Dodávky jsou podle úterního vyjádření Gazpromu vysoké, průtok činí dohodnutých 109 milionů metrů krychlových za 24 hodin. Mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov podle agentury Interfax také řekl, že evropští zákazníci od doby, kdy vstoupily v platnost sankce proti Rusku, výrazně zvýšili objednávky.
Biden oznámil zákaz dovozu ruské ropy
Americký prezident Joe Biden v úterý oznámil zákaz dovozu ruské ropy do Spojených států. „S našimi partnerskými státy budeme rozvíjet spolupráci tak, aby se i ony vymanily ze závislosti na ruských energetických zdrojích,“ uvedl Biden v úterním projevu. Jde o další z kroků, který americká administrativa podniká proti Rusku v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu.
Biden upozornil, že rozhodnutí bude mít dopad i ve Spojených státech a že ceny pohonných hmot nadále porostou. „Dal jsem jasně najevo, že obrana svobody něco stojí a něco stojí i ve Spojených státech,“ uvedl. Dodal, že to chápe jak jeho Demokratická strana, tak republikáni, a že udělá vše pro to, aby pro Američany zmírnil dopady „Putinova zdražování“. Už nyní je ve Spojených státech nejvyšší inflace za 40 let.
Ceny ropy kvůli očekávání, že USA zakážou dovoz ropy z Ruska, výrazně vzrostly na 128 dolarů za barel. Zemní plyn se z Ruska do Spojených států nedováží.
K ukončení dovozu ropy z Ruska se přidá i Spojené království
Kromě Spojených států ukončí postupně dovoz ruské ropy a ropných produktů také Spojené království, stát by se tak mělo do konce roku 2022. Británie zvažuje také ukončení dovozu zemního plynu, řekl ministr obchodu a energetiky Kwasi Kwarteng.
Firmy mají do konce roku čas přejít na jiné zdroje, s přechodem jim podle ministra vláda pomůže. „Přechodné období poskytne trhu, podnikům a dodavatelským řetězcům více než dostatek času na nahrazení ruského dovozu,“ uvedl Kwarteng na Twitteru. Firmy by podle ministra měly zajistit, aby zákaz nepocítili spotřebitelé.
Londýn bude jednat s ostatními dodavateli, aby nahradili chybějící ropu z Ruska. „Británie je významným producentem ropy a ropných produktů, navíc má značné zásoby. Kromě Ruska pochází naprostá většina našeho dovozu od spolehlivých partnerů, jako jsou USA, Nizozemsko a Perský záliv. V letošním roce s nimi budeme spolupracovat na zajištění dalších dodávek,“ napsal Kwarteng.
Ruská ropa v současnosti pokrývá osm procent poptávky v Británii, ruský plyn čtyři procenta, dodal ministr.
Ukrajinský prezident Zelenskyj naléhá na Spojené státy a další západní země, aby energetické suroviny od Ruska přestaly odebírat. Díky jejich vývozu Moskva získává peníze navzdory jinak tvrdým sankcím uvaleným na ruský finanční sektor. „Nebudeme se podílet na dotování Putinovy války,“ reagoval v úterý šéf Bílého domu.
Biden připustil, že někteří spojenci USA nejsou v takové situaci, aby si mohli podobný krok dovolit. Třetina zemního plynu spotřebovaného v Evropě pochází z Ruska.
Například Německo se k podobnému kroku uchýlit nemůže, plyne z vyjádření tamních představitelů. Zákaz dovozu ruské ropy do Německa by v této zemi měl za následek chaos, řekla v úterý podle agentury Reuters německá ministryně Annalena Baerbocková. „Pokud bychom ho (dovoz ropy z Ruska) okamžitě zastavili, druhý den bychom v Německu nikam nedojeli,“ řekla Baerbocková televizi deníku Bild.
Německo z Ruska odebírá asi třetinu ropy, kterou spotřebuje, tedy výrazně více než Spojené státy a Británie, kde ruská ropa představuje asi osm procent spotřeby.
Shell v Rusku končí a nebude obchodovat
Britsko-nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell pak také přestane kupovat ruskou ropu a zemní plyn, uzavře i své čerpací stanice, které v Rusku má. Za to, že ropu nakupovala ještě minulý týden, se firma po kritice ve svém úterním oznámení omluvila. Západní firmy jsou pod sílícím tlakem, aby své obchodní vztahy s Ruskem zpřetrhaly za to, že Rusko vojensky napadlo Ukrajinu.
Shell uvedl, že jeho odchod z Ruska bude postupný. Firma nejprve omezí nákupy na takzvaném promptním trhu, kde se nakupují suroviny k okamžitému dodání. Aktuální smlouvy už neprodlouží.
Po dohodě se zainteresovanými vládami pak začne ze svého dodavatelského řetězce co nejrychleji vyřazovat ruský zemní plyn. To podle Shellu ale může trvat až týdny a vést k problémům s dodávkami v některých rafineriích.
Firma bude postupně utlumovat rovněž obchod s ruským plynem, a to jak s tím, který se dodává sítí plynovodů, tak s tím ve zkapalněné formě. Shell zdůraznil, že to závisí na spolupráci s vládami a s dodavateli energií.
„Tyto společenské výzvy představují dilema mezi vyvíjením tlaku na ruskou vládu kvůli jejím zvěrstvům na Ukrajině a zajištěním stabilních a bezpečných dodávek energií v Evropě,“ uvedl generální ředitel Shellu Ben van Beurden. Zisk z prodeje ropy nakoupené minulý týden Shell věnuje na humanitární účely.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dříve napsal, že mu bylo řečeno, že Shell v pátek diskrétně nakoupil ropu. Apeloval proto na veřejnost, aby na tuto společnost i na další mezinárodní firmy tlačila a snažila se je přimět, aby takové nákupy zastavily.
Ropa z Venezuely
Spojené státy se snaží od vypuknutí války hledat i v souvislosti s oznámením o zákazu dovozu ropy z Ruska jiné dodavatele této suroviny. I proto se jejich diplomaté vydali o víkendu jednat s venezuelskou vládou, která by mohla dodávky suroviny částečně nahradit.
Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro následně v pondělí prohlásil, že je pro obnovení dialogu s opozicí o řešení politické a ekonomické krize, který jeho vláda přerušila loni v říjnu. Spojené státy podle zdrojů televize CNN na pozadí ukrajinské krize zvažují zrušení části sankcí, které vůči Madurově režimu, blízkému vládě ruského prezidenta Vladimira Putina, zavedly v roce 2019 a jež se týkají i exportu venezuelské ropy.
„Rozhodli jsme se obnovit národní dialog se všemi politickými skupinami v zemi. Mexický dialog utrpěl tvrdou ránu, ale pokud vyzýváme k dialogu ve světě, musíme jít v naší zemi příkladem,“ prohlásil v pondělí Maduro ve státní televizi.
V Mexiku začaly rozhovory Madurovy vlády a opozice vedené Juanem Guaidóem loni v srpnu, zatím byly ale neúspěšné, stejně jako všechny předchozí pokusy. Část opozice je navíc kritizovala s tím, že delegace nezastupuje celou opozici.
Maduro neoznámil, kdy by měly být rozhovory obnoveny, a opozice se k tomu zatím nevyjádřila. I opozice vedená Guaidóem o víkendu jednala s americkou delegací, ale podrobnosti ke schůzce, stejně jako Maduro, neoznámila.
Spojené státy přerušily diplomatické vztahy s Venezuelou začátkem roku 2019, když Maduro zahájil svůj další prezidentský mandát, a zavedly vůči zemi sankce. Volby z roku 2018 ale opozice, USA, EU a některé země regionu označily za nesvobodné a tehdejší parlament, ovládaný opozicí, za prozatímní hlavu Venezuely prohlásil svého šéfa Guaidóa.
Spojené státy by nyní podle některých zdrojů mohly zmírnit sankce týkající se venezuelského exportu ropy, aby zvýšily její množství na světovém trhu, a nepřímo ještě více izolovaly Rusko po jeho invazi na Ukrajinu. Venezuela v současné době těží zhruba 800 tisíc barelů ropy denně, zatímco před sankcemi to byly asi tři miliony barelů denně. Americké sankce vedle dlouhodobě zanedbané ropné infrastruktury přiměly Madurovu socialistickou vládu více se přimknout k Rusku či k Íránu.