Ceny ropy jsou kvůli možnému zákazu dovozu z Ruska do Evropy a Spojených států poblíž maxima z roku 2008. V prvních několika minutách pondělního obchodování přidávala severomořská ropa Brent a americká lehká ropa West Texas Intermediate více než deset dolarů za barel na nejvyšší hodnotu od července 2008, přičemž Brent vystoupal až na 139,13 dolaru a WTI na 130,50 dolaru. Růst cen je znát také na čerpacích stanicích v Česku. Rychle roste také cena plynu, ta pro evropský trh v pondělí poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh), i cena zlata. Ukrajina navíc zavádí kvóty na vývoz některých zemědělských produktů.
Ropa je kvůli možnému zákazu dovozu z Ruska do Evropy nejvýš za 14 let. Vyskočila i cena plynu
Cena severomořské ropy Brent kolem 08:00 SEČ přidávala 9,7 procenta na 125,59 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala 8,8 procenta a prodávala se za 125,86 dolaru za barel.
Spojené státy a jejich evropští spojenci zvažují zákaz dovozu ruské ropy, řekl v neděli americký ministr zahraničí Antony Blinken. Bílý dům pak koordinuje s klíčovými výbory Kongresu postup pro vlastní zákaz.
„Bojkot by vytvořil obrovský tlak na dodávky ropy a plynu, které již pocítily dopad rostoucí poptávky,“ uvedli analytici CMC Markets. „Ceny pravděpodobně v krátkodobém horizontu porostou, přičemž pohyb směrem ke 150 dolarům za barel není vyloučený… Takový krok vyvine další tlak na globální ekonomiky, posouvá inflaci výše a přiměje centrální banky debatovat o tom, jak rychle by se mělo přistoupit ke zvýšení sazeb,“ citovala analytika agentura Reuters.
„O cenách ropy nejvíce rozhoduje nálada na trhu a v tuto chvíli lídři v obchodu s ropou vidí rozstřílená ukrajinská města, vidí, že ta válka a izolace Ruska bude trvat dlouho a nevědí, kam až může Putin dojít. Takže chápu, že cena jde nahoru napříč světem,“ komentoval situaci vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Rusko je jeden z největších těžařů ropy. „Pokud takhle významný hráč na trhu začne válku se svým sousedem, tak je to něco, co s trhem zahýbe,“ dodal.
Studio 6: Václav Bartuška k budoucnosti energetiky (zdroj: ČT24)
Globální ceny ropy od začátku roku 2022 spolu s dalšími komoditami vzrostly o 67 procent. To vyvolává obavy o světový hospodářský růst. Čína, která je druhou největší světovou ekonomikou, už snížila letošní výhled růstu.
„Pokud neskončí boje, není na obzoru v podstatě nic, co by mohlo (růst cen ropy) zastavit,“ uvedla australská centrální banka.
Ceny plynu
Vzrostla také cena plynu, pro evropský trh poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za nárůstem o 60 procent je ruská invaze na Ukrajinu a související západní sankce. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně uvedl, že dodávky do Evropy přes Ukrajinu pokračují jako obvykle, jsou na vysoké úrovni a odpovídají potřebám evropských zákazníků.
Cena plynu k dodání v květnu se přibližně v 10:30 pohybovala kolem 325 eur. Kontrakt k dodání v dubnu byl na 335 eurech.
Růst cen komodit oživuje obavy z příchodu stagflace, kterou charakterizuje stagnace ekonomiky, vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost.
Zdražování je znát také v Česku
Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 42,77 koruny, litr nafty 44,15 Kč. Nafta zdražuje rychleji, v porovnání s pátkem jsou její ceny vyšší o 1,83 koruny, benzin zdražil za stejnou dobu o 1,19 Kč. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.
Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka zdražování odpovídá růstu cen na komoditní burze v Rotterdamu. Právě ta ovlivňuje cenu pohonných hmot v Česku, od polovina února tam vzrostla cena o více než jedenáct korun, analyzuje Indráček.
Kromě burzy v Rotterdamu může podle něj ceny pohonných hmot ovlivňovat také cenotvorba Orlen Unipetrolu, tedy takzvaného Unipetrol Index Czech, podle kterého se někteří prodejci pohonných hmot řídí. Konečnou cenu u čerpacích stanic pak ovlivňuje marže prodejců. Podle Indráčka je možné, že někteří prodejci zdražily výrazně a zbytečně rychle, aktuální burza jejich ceny ale dohání, případně dokonce převyšuje.
Zásoby na devadesát dní
Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr proto vyzval distributory a prodejce pohonných hmot, aby přistupovali ke zvyšování cen uvážlivě. „Byli bychom velmi neradi, aby ta současná situace byla zneužita některými distributory k neobjektivnímu navyšování svých marží,“ řekl.
Situaci kolem dodávek ropy a ropných produktů na český trh SSHR monitoruje. V tuto chvíli je situace se zásobováním v normálu. Národní organizace pro společný postup ve stavu ropné nouze sleduje dodávky ropy a ropných produktů do Česka a její členové nyní SSHR informují o aktuální situaci v zásobování dvakrát denně.
Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu tvrdí, že zásoby distributorů pohonných hmot jsou dostatečně vysoké. „Při rostoucí poptávce určitě není důvod k panickým nákupům. Navíc připomínám, že Česko má strategické rezervy v ropě a pohonných hmotách na devadesát dnů,“ uklidňuje Loula.
Vláda se má růstem cen pohonných hmot zabývat ve středu. Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) v neděli řekl, že ve hře jsou například stanovení nejvyšších možných cen, úpravy daně z přidané hodnoty a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) se stanovením cenové stropu nesouhlasí. „Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů,“ napsal v neděli na Twittru Síkela.
Kvóty na vývoz produktů
Ukrajina v reakci na ruskou invazi zavádí kvóty na vývoz některých zemědělských produktů. S odkazem na nedělní rozhodnutí úřadů o tom informovala agentura Interfax-Ukrajina. Zvláštní povolení bude potřeba pro export pšenice, drůbežího masa, vajec a slunečnicového oleje.
Ukrajina dále zavedla kvóty na vývoz dobytka, hovězího masa, soli, cukru, ovsa, pohanky, žita a prosa. Ruská ofenziva narušuje export a ohrožuje ceny zemědělských produktů. Rusko a Ukrajina jsou jedni z nejdůležitějších světových producentů zemědělských surovin.
Cena pšenice a kukuřice je na evropském trhu na maximu. Rusko a Ukrajina společně tvoří asi 29 procent celosvětového vývozu pšenice a také 19 procent vývozu kukuřice. Ukrajinské přístavy zůstávají zavřené a dealeři se po západních sankcích zdráhají obchodovat s ruskou pšenicí, takže kupující hledají alternativní dodavatele.
Cena pšenice na chicagské burze vystoupala nejvýš od března 2008. Trh s pšenicí minulý týden vzrostl o více než 40 procent, což je jeho největší týdenní nárůst v historii, uvedla agentura Reuters.
Evropské akcie jsou na ročním minimu
Kvůli možnému zákazu dovozu ruské ropy jsou pak na ročním minimu evropské akcie. Panevropský index STOXX 600 ztrácel kolem 10:00 SEČ 3,8 procenta na 405,86 bodu. Hlavní index německé burzy DAX odepisoval 4,6 procenta na 12 489,49 bodu.
Od rekordního závěru z 5. ledna už DAX ztratil více než dvacet procent, a dostal se tak do takzvaného medvědího trhu, jak se takový pokles označuje. Do této fáze se zpravidla píše o korekci.
Index STOXX 600 minulý týden ztratil sedm procent. Utrpěl tak nejhorší týden od března 2020, kdy vypukla pandemie covidu-19.
Nejvíce ztrácejí na burze akcie maloobchodních podniků, výrobců automobilů a bank, které klesají o pět až sedm procent. Zisky si připisují pouze akcie ropných a těžařských společností, které těží z rostoucích cen ropy a plynu.
Evropské akciové trhy navázaly na pokles akcií v Asii. Tamní indexy uzavřely na mnohaměsíčních minimech. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 ztratil 2,94 procenta na 25 221,41 bodu, což byl jeho největší pokles za pět týdnů a jeden z nejhorších výsledků v regionu. Čínské akcie uzavřely nejníže za dvacet měsíců, přispěla k tomu i další domácí ohniska nemoci covid-19 a trvající tlak tamní vlády na technologický sektor.
Válka ovlivňuje i pražskou burzu
Také pražský burzovní index PX v pondělí klesl o 5,83 procenta na 1230,04 bodu. Je to jeho nejnižší závěrečná hodnota od loňského 4. srpna a zároveň nejvýraznější denní pokles od poloviny března 2020, kdy Česko začalo uplatňovat první výraznější opatření proti epidemii covidu-19. Ztrácely všechny hlavní emise, vyplývá z údajů na webu burzy.
Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Komerční banky a rakouské bankovní skupiny Erste. Cenné papíry Komerční banky zlevnily o 11,38 procenta na 704,50 koruny. Emise Erste Bank odepsala 11,07 procenta na závěrečných 643 Kč za akcii. „Rakouská banka uzavřela nejníže od konce roku 2020,“ vyčíslil ekonom Vojtěch Boháč.
„Jde především o reakci na sankce. Evropský finanční systém vykazuje s tím ruským značnou dávku propojenosti. Investoři se tak obávají, jak konkrétně se na hospodaření evropských bank projeví odstřižení Ruska od systému SWIFT,“ hodnotí analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Česká měna v pondělí k euru po rozkolísaném obchodování nakonec proti pátečnímu závěru oslabila o dva haléře na 25,71 Kč/EUR. Vůči dolaru ztratila desetník na 23,63 Kč/USD a zůstává nejslabší od července 2020. Výraznějšímu oslabení, které korunu postihlo v předchozích dnech, podle analytiků brání intervence České národní banky.
Drahé kovy
Cena zlata v pondělí přesáhla poprvé po roce a půl 2000 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Kolem 08:45 SEČ cena mírně klesla na 1988,90 dolaru za unci. Investoři hledají ve zlatém kovu bezpečí v důsledku eskalující rusko-ukrajinské války. Zdražují i další drahé kovy, na maximu je palladium.
Palladium ve stejnou dobu přidávalo 8,7 procenta na 3272,15 dolaru za unci. Na maximum se dostalo už na ceně 3173 dolarů. Největším dodavatelem palladia, které výrobci automobilů používají pro výrobu katalyzátorů, je ruská společnost Nornickel.
„Zlato pravděpodobně zaznamená na ceně kolem dvou tisíc dolarů zpočátku silný zájem, ale až ten bude uspokojen a za předpokladu, že nedojde ke změně situace na Ukrajině, se rychle přesune do oblasti 2100 dolarů a na nová historická maxima,“ citovala agentura Reuters analytika OANDA Jeffreyho Halleye.
Stříbro zdražovalo o 0,95 dolaru za unci. Platina měla k dobru 2,25 procenta na 1153,43 dolaru, už dříve přesáhla devítiměsíční maximum. Cena niklu na burze v Londýně stoupla o téměř 31 procent. Tolik tento kov, který se používá na výrobu slitin, během jednoho dne dosud nepřidal. Cena niklu je nejvýše od roku 2007.