Ropa je kvůli možnému zákazu dovozu z Ruska do Evropy nejvýš za 14 let. Vyskočila i cena plynu

Ceny ropy jsou kvůli možnému zákazu dovozu z Ruska do Evropy a Spojených států poblíž maxima z roku 2008. V prvních několika minutách pondělního obchodování přidávala severomořská ropa Brent a americká lehká ropa West Texas Intermediate více než deset dolarů za barel na nejvyšší hodnotu od července 2008, přičemž Brent vystoupal až na 139,13 dolaru a WTI na 130,50 dolaru. Růst cen je znát také na čerpacích stanicích v Česku. Rychle roste také cena plynu, ta pro evropský trh v pondělí poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh), i cena zlata. Ukrajina navíc zavádí kvóty na vývoz některých zemědělských produktů.

Cena severomořské ropy Brent kolem 08:00 SEČ přidávala 9,7 procenta na 125,59 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala 8,8 procenta a prodávala se za 125,86 dolaru za barel.

Spojené státy a jejich evropští spojenci zvažují zákaz dovozu ruské ropy, řekl v neděli americký ministr zahraničí Antony Blinken. Bílý dům pak koordinuje s klíčovými výbory Kongresu postup pro vlastní zákaz.

„Bojkot by vytvořil obrovský tlak na dodávky ropy a plynu, které již pocítily dopad rostoucí poptávky,“ uvedli analytici CMC Markets. „Ceny pravděpodobně v krátkodobém horizontu porostou, přičemž pohyb směrem ke 150 dolarům za barel není vyloučený… Takový krok vyvine další tlak na globální ekonomiky, posouvá inflaci výše a přiměje centrální banky debatovat o tom, jak rychle by se mělo přistoupit ke zvýšení sazeb,“ citovala analytika agentura Reuters.

„O cenách ropy nejvíce rozhoduje nálada na trhu a v tuto chvíli lídři v obchodu s ropou vidí rozstřílená ukrajinská města, vidí, že ta válka a izolace Ruska bude trvat dlouho a nevědí, kam až může Putin dojít. Takže chápu, že cena jde nahoru napříč světem,“ komentoval situaci vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Rusko je jeden z největších těžařů ropy. „Pokud takhle významný hráč na trhu začne válku se svým sousedem, tak je to něco, co s trhem zahýbe,“ dodal.

Nahrávám video

Globální ceny ropy od začátku roku 2022 spolu s dalšími komoditami vzrostly o 67 procent. To vyvolává obavy o světový hospodářský růst. Čína, která je druhou největší světovou ekonomikou, už snížila letošní výhled růstu.

„Pokud neskončí boje, není na obzoru v podstatě nic, co by mohlo (růst cen ropy) zastavit,“ uvedla australská centrální banka.

Ceny plynu

Vzrostla také cena plynu, pro evropský trh poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za nárůstem o 60 procent je ruská invaze na Ukrajinu a související západní sankce. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně uvedl, že dodávky do Evropy přes Ukrajinu pokračují jako obvykle, jsou na vysoké úrovni a odpovídají potřebám evropských zákazníků.

Cena plynu k dodání v květnu se přibližně v 10:30 pohybovala kolem 325 eur. Kontrakt k dodání v dubnu byl na 335 eurech.

Růst cen komodit oživuje obavy z příchodu stagflace, kterou charakterizuje stagnace ekonomiky, vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost.

Zdražování je znát také v Česku

Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 42,77 koruny, litr nafty 44,15 Kč. Nafta zdražuje rychleji, v porovnání s pátkem jsou její ceny vyšší o 1,83 koruny, benzin zdražil za stejnou dobu o 1,19 Kč. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka zdražování odpovídá růstu cen na komoditní burze v Rotterdamu. Právě ta ovlivňuje cenu pohonných hmot v Česku, od polovina února tam vzrostla cena o více než jedenáct korun, analyzuje Indráček.

Kromě burzy v Rotterdamu může podle něj ceny pohonných hmot ovlivňovat také cenotvorba Orlen Unipetrolu, tedy takzvaného Unipetrol Index Czech, podle kterého se někteří prodejci pohonných hmot řídí. Konečnou cenu u čerpacích stanic pak ovlivňuje marže prodejců. Podle Indráčka je možné, že někteří prodejci zdražily výrazně a zbytečně rychle, aktuální burza jejich ceny ale dohání, případně dokonce převyšuje.

Zásoby na devadesát dní

Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr proto vyzval distributory a prodejce pohonných hmot, aby přistupovali ke zvyšování cen uvážlivě. „Byli bychom velmi neradi, aby ta současná situace byla zneužita některými distributory k neobjektivnímu navyšování svých marží,“ řekl.

Situaci kolem dodávek ropy a ropných produktů na český trh SSHR monitoruje. V tuto chvíli je situace se zásobováním v normálu. Národní organizace pro společný postup ve stavu ropné nouze sleduje dodávky ropy a ropných produktů do Česka a její členové nyní SSHR informují o aktuální situaci v zásobování dvakrát denně.

Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu tvrdí, že zásoby distributorů pohonných hmot jsou dostatečně vysoké. „Při rostoucí poptávce určitě není důvod k panickým nákupům. Navíc připomínám, že Česko má strategické rezervy v ropě a pohonných hmotách na devadesát dnů,“ uklidňuje Loula.

Vláda se má růstem cen pohonných hmot zabývat ve středu. Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) v neděli řekl, že ve hře jsou například stanovení nejvyšších možných cen, úpravy daně z přidané hodnoty a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) se stanovením cenové stropu nesouhlasí. „Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů,“ napsal v neděli na Twittru Síkela.

Kvóty na vývoz produktů

Ukrajina v reakci na ruskou invazi zavádí kvóty na vývoz některých zemědělských produktů. S odkazem na nedělní rozhodnutí úřadů o tom informovala agentura Interfax-Ukrajina. Zvláštní povolení bude potřeba pro export pšenice, drůbežího masa, vajec a slunečnicového oleje. 

Ukrajina dále zavedla kvóty na vývoz dobytka, hovězího masa, soli, cukru, ovsa, pohanky, žita a prosa. Ruská ofenziva narušuje export a ohrožuje ceny zemědělských produktů. Rusko a Ukrajina jsou jedni z nejdůležitějších světových producentů zemědělských surovin.

Cena pšenice a kukuřice je na evropském trhu na maximu. Rusko a Ukrajina společně tvoří asi 29 procent celosvětového vývozu pšenice a také 19 procent vývozu kukuřice. Ukrajinské přístavy zůstávají zavřené a dealeři se po západních sankcích zdráhají obchodovat s ruskou pšenicí, takže kupující hledají alternativní dodavatele.

Cena pšenice na chicagské burze vystoupala nejvýš od března 2008. Trh s pšenicí minulý týden vzrostl o více než 40 procent, což je jeho největší týdenní nárůst v historii, uvedla agentura Reuters.

Evropské akcie jsou na ročním minimu

Kvůli možnému zákazu dovozu ruské ropy jsou pak na ročním minimu evropské akcie. Panevropský index STOXX 600 ztrácel kolem 10:00 SEČ 3,8 procenta na 405,86 bodu. Hlavní index německé burzy DAX odepisoval 4,6 procenta na 12 489,49 bodu.

Od rekordního závěru z 5. ledna už DAX ztratil více než dvacet procent, a dostal se tak do takzvaného medvědího trhu, jak se takový pokles označuje. Do této fáze se zpravidla píše o korekci.

Index STOXX 600 minulý týden ztratil sedm procent. Utrpěl tak nejhorší týden od března 2020, kdy vypukla pandemie covidu-19.

Nejvíce ztrácejí na burze akcie maloobchodních podniků, výrobců automobilů a bank, které klesají o pět až sedm procent. Zisky si připisují pouze akcie ropných a těžařských společností, které těží z rostoucích cen ropy a plynu.

Evropské akciové trhy navázaly na pokles akcií v Asii. Tamní indexy uzavřely na mnohaměsíčních minimech. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 ztratil 2,94 procenta na 25 221,41 bodu, což byl jeho největší pokles za pět týdnů a jeden z nejhorších výsledků v regionu. Čínské akcie uzavřely nejníže za dvacet měsíců, přispěla k tomu i další domácí ohniska nemoci covid-19 a trvající tlak tamní vlády na technologický sektor.

Válka ovlivňuje i pražskou burzu

Také pražský burzovní index PX v pondělí klesl o 5,83 procenta na 1230,04 bodu. Je to jeho nejnižší závěrečná hodnota od loňského 4. srpna a zároveň nejvýraznější denní pokles od poloviny března 2020, kdy Česko začalo uplatňovat první výraznější opatření proti epidemii covidu-19. Ztrácely všechny hlavní emise, vyplývá z údajů na webu burzy.

Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Komerční banky a rakouské bankovní skupiny Erste. Cenné papíry Komerční banky zlevnily o 11,38 procenta na 704,50 koruny. Emise Erste Bank odepsala 11,07 procenta na závěrečných 643 Kč za akcii. „Rakouská banka uzavřela nejníže od konce roku 2020,“ vyčíslil ekonom Vojtěch Boháč.

„Jde především o reakci na sankce. Evropský finanční systém vykazuje s tím ruským značnou dávku propojenosti. Investoři se tak obávají, jak konkrétně se na hospodaření evropských bank projeví odstřižení Ruska od systému SWIFT,“ hodnotí analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Česká měna v pondělí k euru po rozkolísaném obchodování nakonec proti pátečnímu závěru oslabila o dva haléře na 25,71 Kč/EUR. Vůči dolaru ztratila desetník na 23,63 Kč/USD a zůstává nejslabší od července 2020. Výraznějšímu oslabení, které korunu postihlo v předchozích dnech, podle analytiků brání intervence České národní banky.

Drahé kovy

Cena zlata v pondělí přesáhla poprvé po roce a půl 2000 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Kolem 08:45 SEČ cena mírně klesla na 1988,90 dolaru za unci. Investoři hledají ve zlatém kovu bezpečí v důsledku eskalující rusko-ukrajinské války. Zdražují i další drahé kovy, na maximu je palladium.

Palladium ve stejnou dobu přidávalo 8,7 procenta na 3272,15 dolaru za unci. Na maximum se dostalo už na ceně 3173 dolarů. Největším dodavatelem palladia, které výrobci automobilů používají pro výrobu katalyzátorů, je ruská společnost Nornickel.

„Zlato pravděpodobně zaznamená na ceně kolem dvou tisíc dolarů zpočátku silný zájem, ale až ten bude uspokojen a za předpokladu, že nedojde ke změně situace na Ukrajině, se rychle přesune do oblasti 2100 dolarů a na nová historická maxima,“ citovala agentura Reuters analytika OANDA Jeffreyho Halleye.

Stříbro zdražovalo o 0,95 dolaru za unci. Platina měla k dobru 2,25 procenta na 1153,43 dolaru, už dříve přesáhla devítiměsíční maximum. Cena niklu na burze v Londýně stoupla o téměř 31 procent. Tolik tento kov, který se používá na výrobu slitin, během jednoho dne dosud nepřidal. Cena niklu je nejvýše od roku 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 1 hhodinou

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 3 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
13:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
16:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 17 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
včera v 20:21

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
včera v 11:36
Načítání...