Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Evropě nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války, uvedla OSN

Nahrávám video

Během neděle uprchlo do Polska před válkou na Ukrajině dalších více než 142 tisíc lidí. To je nejvíc za den od vypuknutí bojů, poznamenal server Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Celkem kvůli nynější válce uteklo z Ukrajiny více než 1,7 milionu lidí, z toho celkem 1,1 milionu uprchlo právě do Polska. Míří také do Německa, Berlín kvůli rostoucímu počtu běženců požádal spolkovou vládu o pomoc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Od 24. února přijelo z Ukrajiny do Polska 1 067 000 osob,“ oznámila polská pohraniční stráž na Twitteru. „Provoz na hranici mezi Polskem a Ukrajinou roste, v pondělí do 7:00 přišlo z Ukrajiny do Polska 42 tisíc lidí,“ poznamenali pohraničníci. 

Podle zpravodaje ČT v Polsku Richarda Samka čekalo v pondělí večer na hraničním přechodu Korczowa asi tisíc aut a zhruba osm set pěších a na nedalekém přechodu Medyka devět set aut. Z Medyky do Přemyšle převážejí uprchlíky dodávky a autobusy, tam se zaregistrují a náhlásí, do jaké destinace chtějí odjet. V Přemyšli je pro to 14 sálů uzpůsobených i na přespání, kde stovky žen a dětí čekají, než k nim přijde informace, že mohou do své zvolené destinace odjet.

V pondělí se v Přemyšli zaregistrovalo zhruba 15 tisíc lidí, kteří z Ukrajiny odjeli. Polská vláda proto vyzývá uprchlíky, kteří chtějí zůstat v Polsku, aby se nechali převézt do větších měst jako Varšava, Krakov nebo Vratislav. Tam jsou pro ně připravené podmínky k tomu, aby v Polsku mohli zůstat. „Chceme, aby mohli v naší zemi legálně pracovat, aby měli legální přístup ke zdravotní péči, aby se ukrajinské děti, které k nám přišly kvůli válce, mohly u nás vzdělávat,“ prohlásil Mariusz Kamiński, polský ministr vnitra.

S náporem příchozích se potýká také ukrajinské město Lvov, které leží na západě země nedaleko hranic s Polskem. Starosta Andrij Sadovyj v pondělí uvedl, že město téměř vyčerpalo své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Lvovem podle něj od zahájení ruského útoku prošlo již několik set tisíc lidí. Ve městě podle starosty nyní pobývá asi dvě stě tisíc vnitřně vysídlených osob, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců. „Vyzýváme mezinárodní humanitární organizace, aby sem přijely a pomohly,“ citovala Sadového agentura Reuters.

Celkový počet Ukrajinců utíkajících před boji i do dalších zemí dosáhl podle OSN už 1,7 milionu. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippa Grandiho je to nejrychleji rostoucí uprchlická krize v Evropě od konce druhé světové války.

„Jedná se o největší jednolitý migrační proud od těch, co nastaly po ukončení dopadů druhé světové války v Evropě, a pravděpodobně nejrychlejší v dějinách tohoto kontinentu,“ komentoval také odborník na migraci Robert Stojanov z Mendelovy univezity v Brně. Očekává, že z Ukrajiny odejde tři až pět milionů lidí, možná i více, v závislosti na míře eskalace konfliktu.

Německá města žádají spolkovou vládu o pomoc

Kromě Polska utíkají Ukrajinci i do dalších sousedních zemí – na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Moldavska, ale také do Ruska. Před konfliktem ale prchají lidé z Ukrajiny i dále na Západ. Do Německa se uchýlilo již více než 50 tisíc běženců, uvedlo německé ministerstvo vnitra. Za neděli se tak počet ukrajinských uprchlíků v zemi zvýšil o více než 10 tisíc a úřady počítají s tím, že počty v nadcházejících dnech výrazně porostou.

Berlínská primátorka Franziska Giffeyová již vyzvala kancléře Olafa Scholze, aby spolková vláda přispěchala regionům na pomoc. „Berlín sám to nezvládne,“ řekla Giffeyová. Německá metropole je ústředním místem, kam zatím většina běženců míří.

Tisíce Ukrajinců denně přijíždí vlaky z Polska, řada běženců cestuje do Berlína vlakem také z Prahy. Pomoc Scholzovy vlády a zajištění peněz na péči o Ukrajince již žádají vedle Berlína i další spolkové země a také města.

Kvůli rostoucímu přílivu běženců vyzval šéf Německého policejního odborového svazu (DPolG) Rainer Wendt k obnovení hraničních kontrol na pomezí s Českem a Polskem. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale v neděli v televizi ARD rozhodnutí ponechat hranice otevřené hájila s tím, že současná situace se odlišuje od migrační krize v roce 2015, kdy do Německa mířili především syrští váleční uprchlíci.

Na dotaz ČTK německé ministerstvo vnitra uvedlo, že země považuje za důležité udržet v Evropě pro ukrajinské běžence otevřené vnitřní hranice. Německo se tak ke znovuzavedení kontrol nechystá.

Slovensko požádalo Česko o policejní posily na hranicích

S náporem na hranicích se potýká také s Ukrajinou sousedící Slovensko, do země dosud podle UNHCR přijelo zhruba 128 tisíc lidí. Země požádala Českou republiku o navýšení počtu policistů, kteří monitorují situaci na hranicích. 

Podle prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška aktuálně na slovensko-ukrajinských hranicích slouží 55 českých policistů, po žádosti slovenského ministerstva vnitra jich Česko vyšle dalších třicet. Podle Vondráška jsou připraveni k odjezdu v úterý odpoledne. „Máme připraveno deset policistů z cizinecké policie, deset z pořádkové a deset z dopravní. Čekáme na signál slovenské strany, že jsou na příjezd připraveni,“ uvedl Vondrášek.

Celkem je v zahraničí aktuálně 175 českých policistů, kromě Slovenska jsou nasazeni i v Maďarsku, Severní Makedonii a ve službách unijní agentury Frontex.

V Česku se v neděli cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků. Celkem jich úřady evidují 46 tisíc. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Speciálních víz udělilo vnitro více než 57 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahuje letecká mise Severoatlantické aliance.
09:56Aktualizovánopřed 17 mminutami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 49 mminutami

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 3 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 4 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 5 hhodinami
Načítání...