Vláda podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného (dříve ANO) udělala chybu, že už vyčerpala většinu rozpočtové rezervy. Jinak by ji prý mohla použít k rychlejšímu řešení škod po povodních, přestože by rezerva celkové náklady pravděpodobně nepokryla. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce. Kalousek s Pilným se domnívají, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se při čerpání rezervy dostatečně nebránil tlaku svých vládních kolegů.
Vládě na sanaci povodní chybí rozpočtová rezerva, shodli se Pilný s Kalouskem
Otázky Václava Moravce: Ivan Pilný a Miroslav Kalousek (22. 9. 2024) (zdroj: ČT24)
Současný ministr financí Stanjura chce na likvidaci škod po povodních přispět z letošního státního rozpočtu třicet miliard. Schodek by tak prohloubil o 282 miliard korun. O deset miliard by vláda měla zvýšit výdaje v rozpočtu na příští rok.
Podle Kalouska je jednou z rozpočtových chyb, kterých se vláda dopustila, to, že v rozpočtu nezbyla rezerva určená na nepředvídatelné události čítající 11,5 miliardy korun. Ke konci srpna zbývala nevyčerpaná zhruba jedna miliarda korun. „Všechno ostatní bylo rozdáno ministrům, kteří řvali, že mají málo peněz, ale na to ta rezerva určená není,“ rýpl si Kalousek s tím, že tyto peníze by bylo možné velice rychle na likvidaci povodněmi napáchaných škod uvolnit.
Ministr financí se požadavkům vládních kolegů na vyčerpání rezervy musí bránit, míní Pilný. „Pokud ministr financí skutečně funguje jako strážce státní kasy, tak tohle nesmí dopustit,“ podotkl. Může sice být přehlasován, ale to je poměrně složitý proces, doplnil. Stanjura podle něj tuto pozici dost tvrdě nezastával.
„Já netvrdím, že by to ta rezerva zachránila, ale mohlo tam zbýt devět miliard, které by teď okamžitě bez jakékoliv novely (státního rozpočtu) mohly téct na sanaci těch povodní,“ podotkl Kalousek. Přiznal, že by ještě bylo potřeba mobilizovat i další zdroje.
„Potřebné prostředky se vždy našly uvnitř“
„Ty disponibilní zdroje potřebuje vláda hned. V této situaci má dvě možnosti, buď využít něco, co z rozpočtu ještě nevyužila, neutratí to a přesune to na sanaci povodní (…), nebo zvýší zadlužení. Mně by se víc líbila ta první varianta. Myslím, že ten prostor tam na to je,“ sdělil Kalousek. Podle Pilného by se mohly dodatečné peníze najít v rezervách ministerstev. „Třicet miliard tam určitě nevidím, ale otázka je, jak veliké budou škody,“ uvedl.
„Ale vláda volí vyšší zadlužení, je to sice legitimní, ale je to na úkor vyšších dluhů a vyšších úroků,“ konstatoval Kalousek. Upozornil také na to, že se jedná o již několikáté vážnější povodně, a žádná z předchozích vlád v jejich důsledku nesáhla do plánovaného rozpočtu. Místo toho vždy potřebné prostředky našla uvnitř, nikdy kvůli tomu nezvyšovala výdaje a deficit.
„Já tu částku (třicet miliard) beru tak, že ji někdo vystřelil a určitě bude potřeba ji nějak mobilizovat. Souhlasím s tím, co říkal Kalousek, že by se nejdřív mělo hledat uvnitř,“ uvedl Pilný.
S Kalouskem se shodli také na tom, že si vláda může na povodních „polepšit“ a získat tak do svých rozpočtů více peněz. „Teď se musí sanovat škody a v rámci sanování těch škod se může stát, že si ministři ‚zasanují‘ i něco jiného. To si myslím, že se odehraje,“ míní Kalousek. Podobně se to podle Pilného stalo i během covidu. V rozpočtu bylo podle obou hostů využito několik účetních triků. Kalousek například zpochybnil, že se podaří všech třicet miliard korun utratit do konce roku. Podle něj se tím vláda snaží snížit schodek rozpočtu na příští rok, jehož výši omezují rozpočtová pravidla.
Oba bývalí ministři se také vyjádřili kriticky k návrhům opozičního ANO na státní reakci po povodních. Pilný považuje za zbytečné vytvářet zvláštní povodňový fond, podle něj k tomuto účelu slouží právě rozpočtová rezerva. Zavedení programu kurzarbeit pro postižené firmy, který má bránit propouštění jejich zaměstnanců, nevnímá žádný z bývalých ministrů jako nutné, firmy podle nich neutrpěly tak dlouhodobé škody, a stát by programem jen financoval umělé udržování zaměstnanosti.