Na Expu v Ósace se mají představit originální české vynálezy

Nahrávám video

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.

Na první pohled úplně obyčejná deka je ve skutečnosti napuštěná speciálním roztokem, díky kterému dokáže bezpečně uhasit drobné požáry. „Obsahuje i tepelný štít, který vás ochrání před žárem. Takže ji dokážete použít k uhašení požáru, ale zároveň i jako ochranný prostředek proti tomu, abyste byl spálen,“ vysvětluje Michal Jedlička, který je spolumajitelem společnosti, jež deku vyrábí.

Její použití je velmi jednoduché, až intuitivní. Stačí ji za poutko vytáhnout a během několika sekund svého majitele ochrání před plameny. A právě tato hasební deka je jednou z technologií, které šest českých spin-offů přiveze v červenci do japonské Ósaky, aby tam ukázaly celému světu, jaké nápady dokáže proměnit ve skutečnost český univerzitní výzkum.

Konkrétně tyto deky vznikaly ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou univerzity Karlovy a výzkumným centrem Biocev. Do Japonska se dostaly i díky tomu, že splňují téma veletrhu. „Což je záchrana životů a posilování životů. Do toho spadají například technologie, které nějakým způsobem pomáhají ochraňovat lidské zdraví nebo dostupnější a bezpečnější energie,“ vysvětluje analytik Pavel Švec z Karlovy univerzity.

A to řeší i další startup, který do Japonska zavítá – plzeňský Pinflow. Za inovaci průtokových baterií získala firma v roce 2022 i cenu Neuron za propojení vědy a byznysu. Zatímco u klasických lithiových baterií jsou výkon a kapacita neoddělitelnými parametry, u průtokových baterií fungují samostatně.

„Díky našemu vývoji na univerzitách jsme byli schopni docílit velkých proudových hustot, zhruba o třicet až čtyřicet procent větších, než jsou současná řešení na trhu,“ konstatuje spolumajitel společnosti Jaromír Pocedič. Baterie tak můžou být levnější a větší. I tady doufají, že jejich nápad v Japonsku zaujme a české řešení se tak dostane do světa.

Expo v Ósace

Expo 2025 bude světová výstava, která se bude konat v roce 2025 v Ósace v Japonsku. Výstava proběhne od dubna do října na umělém ostrově a zaměří se na to, jak lze využívat roboty a umělou inteligenci pro veřejné blaho. Půjde o druhou světovou výstavu pořádanou v Ósace. První se zde konala v roce 1970.

Česko bude mít na výstavě vlastní pavilon, který navrhlo studio Apropos Architects. Během výstavy se tam má představit více než dvě stě umělců ve více než třiceti hudebních, scénických a cross-žánrových projektech. Česko tam takto zastoupí především projekty z oblasti klasické hudby, jako je například Česká filharmonie, Komorní sólisté Českého rozhlasu nebo Komorní orchestr Plzeňské filharmonie.

Pomyslnou vlajkovou lodí českého kulturního programu se má stát Národní den 24. července 2025, na kterém se představí ve společném vystoupení Cirk La Putyka a Česká filharmonie, Dětský sbor Českého rozhlasu a hudebnice Aiko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.