Válka dronů na Ukrajině nabírá na síle. Ukrajinští vojáci, kteří ovládají flotilu malých a levných útočných FPV strojů, varují, že Moskva začíná být na poli bezpilotních letounů ve výrazné přesile, píše agentura Reuters. Právě FPV stroje dosud patřily mezi nejúspěšnější obranné strategie Kyjeva v boji proti ruským silám. Kreml ale postupně začal pumpovat značné finanční prostředky do vlastní výroby dronů. Ukrajinu terorizují hlavně ruské kamikadze stroje Lancet, které dokážou po výbuchu prorazit ochranu obrněných vozidel a tanků. Kyjev se nyní snaží urychlit výrobu vlastních strojů a součástek.
Ruské destrukční drony mění pravidla hry. Klíčová strategie Ukrajiny kvůli převaze Moskvy selhává
Použití agilních dronů First Person View (FPV), což je označení pro létání z pohledu první osoby, se ukázalo být jednou z nejúspěšnějších a zároveň levných strategií, které Ukrajina proti ruským agresorům používá. Reuters připomíná, že původně byly tyto stroje určeny pro závody dronových nadšenců, mohou být ale upraveny k bojovým účelům tak, aby nesly výbušniny s ničivým účinkem.
Každý týden obě znepřátelené země zveřejňují záběry z palubních kamer z FPV, které sice stojí jen několik set dolarů, ale cílí na tanky a radarové systémy v hodnotě milionů dolarů a vyřazují je ze hry. Institut Royal United Services odhaduje, že jen Ukrajina přichází ve válce asi o deset tisíc dronů měsíčně.
Zkušenosti z bojů o Bachmut
Ukrajinští piloti z 80. výsadkové útočné brigády bojující u Bachmutu, kteří v Doněcké oblasti prováděli zkušební lety, tvrdí, že Rusko nyní získává převahu díky organizovanějšímu zásobování a také větším výdajům. „Jejich drony jsou neustále ve vzduchu, ve dne i v noci. Zavedli sériovou výrobu dronů pro průzkum, sledování a pro útok,“ upozornil velitel dronové čety dronů, který si říká Komrád.
Jak velkou mají Rusové v oblasti dronů převahu, je podle Reuters těžké určit, nicméně právě zkušenosti ukrajinské jednotky od Bachmutu ukazují, že není zanedbatelná. Podle Komráda nepřátelská armáda disponovala zhruba dvojnásobkem dronů oproti ukrajinským zdrojům na jeho části fronty.
„Drony v této válce mění pravidla. Pokud to pokazíme, bude to těžké,“ obává se velitel. Jeho jednotka dokáže uskutečnit až čtyřicet útočných misí denně, reálný počet je nicméně často nižší, protože není k dispozici dostatek bezpilotních letounů.
Ruský státní obranný podnik letos v květnu oznámil, že plánuje začít vyrábět až tři tisíce strojů měsíčně. Podle experta Samuela Bendetta z Centra pro novou americkou bezpečnost se Moskvě daří výrazně navýšit produkci FPV i díky dobrovolnickým skupinám, které už samy o sobě pravděpodobně vyráběly mnoho tisíc dronů měsíčně. „Letošní rok byl zásadní pro ruské snahy o zavedení této technologie ve velkém množství a v roce 2024 bychom měli ještě větší úsilí,“ řekl Bendett Reuters.
Ke konci loňského roku začali Rusové na Ukrajině hojně používat bezpilotní letouny Lancet. Ty vyrábí od roku 2019 ZALA Aero Group, což je dceřiná společnost ruského zbrojního gigantu Kalašnikov Concern.
Zničená západní technika
Nové typy Lancetu se pohybují maximální rychlostí 300 kilometrů za hodinu a nesou speciální druh munice, neboli EFP. K detonaci dochází už ve vzduchu a střely roztaveného kovu pak prorazí pancéřování, na které ukrajinské jednotky spoléhají, píše Forbes s tím, že odrazit takové útoky dokážou jen nejlépe chráněná vozidla.
Na fotkách a videích z fronty se objevil například útok na bojové vozidlo Bradley. Obětí kamikadze dronů se ale staly už také tanky Leopard, desítky západních houfnic, odpalovacích zařízení protivzdušné obrany S-300 a radarů, píše Kyiv Independent. Letos na podzim Rusové tímto způsobem zničili dva ukrajinské bojové letouny, jeden MiG-29 a jeden Su-25. Tyto cíle se přitom často nacházely desítky kilometrů za frontovou linií.
Letos v červenci vyvolala mezi Ukrajinci poplach zpráva ruského státního televizního kanálu Rossija-1 o tom, že Rusko svou výrobu dronů navýšilo a přeměnilo na továrnu i prostor nákupního centra opuštěného západními společnostmi, včetně jednoho v Iževsku, kde sídlí výrobce lancetů.
Ukrajinský vrchní velitel Valerij Zalužnyj ve svém nedávném komentáři pro The Economist, v němž se věnoval technologickým výzvám v současném stavu pozičního válčení, právě lancety označil za výzvu, které je „obtížné čelit“.
Proražené pancéřování
Senzor na palubě sebevražedného ruského dronu Lancet vyzbrojeného EFP vypočítává vzdálenost k cíli. Zhruba 4 až 4,5 metru před nárazem senzor spustí výbušnou nálož uloženou za zakřivenou kovovou deskou. Ta následně vystřelí ven v podobě delší střely, která prorazí cíl, popisuje Forbes.
Stejně jako u ruských raket dlouhého doletu je palubní elektronika v dronech Lancet poháněna mikročipy vyráběnými Západem, které i přes sankce nadále proudí do Ruska přes třetí země.
EFP není sice tak výkonná jako vysoce výbušná protitanková hlavice Heat, která přímo zasáhne cíl, dokáže ale prorazit ochranu, jako jsou našroubované lamely čí pancéřované klece. Zmodernizované drony Lancet se tak liší od svých předchůdců, které využívaly hlavice vybuchující až při dopadu. Původní lancety se mohly zamotat do kovových protidronových sítí a nedetonovat správně, vysvětluje Business Insider.
Nové lancety jsou vybaveny lidarovou technologií zahrnující laserový dálkoměr vyrobený ze dvou optických kamer, které mohou pomoci odpálit hlavice na optimální vzdálenost, uvádí ukrajinský vojenský portál Militarnyj.
Omezené možnosti ochrany
Proti výbušným dronům existuje ochrana – kompozitní pancéřování, které používala kupříkladu americká armáda v Iráku. Hlavním problémem této dodatečné ochrany je ovšem vysoká hmotnost, která následně snižuje pohyblivost vozidla, píše Forbes.
Ukrajinci pomohou také zintenzivnit snahy o uzemnění a zachycení dronů, jako jsou rušičky či zbraně protivzdušné obrany. Lancety jsou ovšem malé a spolu s nízkou tepelnou charakteristikou velmi obtížně detekovatelné pro tradiční radary protivzdušné obrany.
Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat řekl serveru LIGA.net, že nejlepším způsobem, jak čelit ruským dronům, je sestřelit je během letu nebo je zastavit pomocí elektronického boje. Ukrajinské síly také mohou cílit na průzkumné drony Orlan-10, jež pomáhají lancetům nalézt a rozpoznat cíle.
Snahy sestřelit ruské stroje ale často padají na posádky polní protivzdušné obrany, které obsluhují protivzdušné autokanóny ZU-23 ještě ze sovětských dob. Ačkoli ukrajinské posádky obsluhující tento systém občas v rozhovorech s médii hlásí úspěšné zásahy, takové triumfy jsou spíše vzácností, protože stroje jsou malé a nejsou moc slyšet. Jedná se tak spíše o náhody, podotýká Kyiv independent.
Když vše ostatní selže, ukrajinské dělostřelecké posádky často vztyčují drátěné pletivo kolem svých houfnic, aby je chránily před údery ruských kamikadze dronů. Následky výbuchu poté nejsou tak zničující.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko začátkem letošního listopadu oznámil crowdfundingovou kampaň ve výši 4,2 milionu dolarů na výrobu nového modelu výkonné EW stanice, která může účinnou nepřátelskou zbraň pomoci zastavit. „Tento EW může vypnout ruská bezpilotní letadla na vzdálenost až dvacet kilometrů, oslepit drony Zala (Lancet) a Orlan, takže už nebudou moci nastavit své lancety na naše pozice,“ píše se v Porošenkově příspěvku.
Ukrajinská vláda se mezitím snaží financovat výrobu větších bezpilotních letounů s delším dosahem pro průzkum a útok, ale drtivá většina malých strojů na bojišti byla během války zakoupena občanskými organizacemi a dary od soukromých osob. Podle pilotů 80. brigády to tak je stále, i když nyní už některé FPV dodává i stát.
Různé typy techniky
Ve válce na Ukrajině se používají různé druhy dronů, popisuje v této souvistloti nevládní think tank Evropská rada pro zahraniční vztahy. Například Black Hornet má rozpětí křídel pouhých 12 centimetrů, ty největší drony mají přitom rozpětí přes 15 metrů. Malé letouny ale hrají na Ukrajině obzvláště důležitou roli. Kvadrokoptéry a další rotorové drony vyrábí především komerční firmy jako čínská DJI.
Ozbrojené systémy, jako je turecký Bayraktar TB2 nebo ruský Orion, nesou rakety, které lze použít k útokům na pozemní jednotky. Jednorázové sebevražedné drony používá Ukrajina v poslední době třeba při útocích na ruském území včetně Moskvy, leteckých základen nebo cílů na okupovaném Krymu.
Nejpozoruhodnějším aspektem použití dronů v této válce je ale velké množství civilních dronů, které byly původně určeny pro komerční účely nebo pro fanoušky této techniky. Stroje sice dlouho nevydrží, pro bránící se zemi jsou nicméně díky nízké ceně a dostupnosti nepostradatelné.
Útok dronu z pohledu první osoby (zdroj: EBU)
Většinu těchto systémů vyrábí čínský výrobce DJI. Ten oficiálně pozastavil své působení na Ukrajině po velké ruské invazi, avšak jeho drony, zejména typ Mavic, zůstávají mezi nejpoužívanějšími a nejžádanějšími.
Ukrajinský ministr pro digitální technologie Mykhailo Fedorov pak v září oznámil, že země letos zvýšila svou celkovou výrobu bezpilotních letounů více než stokrát. Z Kyjeva později také zaznělo, že Ukrajina bude do konce letošního roku vyrábět „desítky tisíc“ dronů měsíčně.
Nová čínská pravidla
Současný nedostatek strojů ukrajinské armádě působí na bojišti čím dál větší potíže. Soustředění se na lokální výrobu zemi umožní odstínit proměnlivou geopolitickou situaci. Sektor dronů FPV spoléhá na komplexní zásobovací linky, aby dostal komerčně dostupné elektronické součástky, vyráběné převážně v Číně, do ukrajinských start-upů.
Peking totiž v září zavedl nové kontroly exportu týkající se dronů a jejich součástek. Čínské společnosti v reakci omezily prodej dronů a komponentů Ukrajincům, vyplývá podle listu The New York Times z analýzy obchodních údajů a rozhovorů s více než tuctem ukrajinských výrobců, pilotů a školitelů dronů.
Největší čínský výrobce dronů DJI má přitom podle výzkumné skupiny DroneAnalyst více než 90procentní podíl na celosvětovém spotřebitelském trhu s drony. Čínské firmy, které jsou stále ochotné prodávat, teď často vyžadují, aby kupující využívali složité sítě zprostředkovatelů, podobné těm, které Rusko použilo k obcházení amerických a evropských exportních kontrol.
Tyto obchodní překážky pomáhají zejména Rusku. Přímé dodávky dronů čínskými společnostmi na Ukrajinu činily letos do června podle obchodních údajů jen něco málo přes 200 tisíc dolarů. Ve stejném období Rusko obdrželo od čínských firem přímé dodávky dronů v hodnotě nejméně 14,5 milionu dolarů. Většina dronů a součástek pro Kyjev pocházela od evropských zprostředkovatelů, upozorňuje The New York Times.
Situace vzbuzuje mezi Ukrajinci nervozitu. Domácí výrobci již vytvářejí vlastní FPV motory, řídicí jednotky, rámy a kabeláž. Fedorov řekl agentuře Reuters, že přechod na domácí výrobu komponentů je pomalý, ale nezbytný proces. „Myslím, že to dokážeme udělat za několik let a že se to musí stát, abychom mohli rychleji rozšířit naši vlastní výrobu,“ uvedl ministr.
Obávaný autonomní dron Izdelie-53
Znepokojení mezitím vyvolávají další kroky Moskvy. Ta se v současné době snaží vyvinout nový druh dronu Lancet s názvem Izdelie-53, o kterém se tvrdí, že je schopen létat v rojích a autonomně vyhledávat a zasahovat cíle, píše Kyiv Independent.
Podle tvrzení společnosti ZALA Aero spolu drony v roji vzájemně autonomně komunikují prostřednictvím „neuronových sítí“, což jim umožní, aby samy lokalizovaly a zasáhly více cílů, čímž zahltí místní protivzdušnou obranu. Kyjev má tak před sebou stále nové a obtížné výzvy k řešení.