Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady

Nahrávám video
Horizont ČT24: Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady
Zdroj: ČT24

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Porišenko čelí obvinění z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Úřady ho podezírají, že se ještě před zvolením prezidentem v roce 2014 dohodl – i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska – na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného Moskvou koordinovanými silami v Donbasu na východě země.

Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost ukrajinské energetiky na Rusku a jím podporovaných separatistech, ztížil diverzifikaci energetických zdrojů a podkopal hospodářskou bezpečnost státu.

Pokus o diskreditaci, tvrdí Porošenko

Porošenko, který svůj přílet z Varšavy živě přenášel na internetu, nejprve obvinil pohraničníky, že mu při celní kontrole zabavili pas. Později oznámil, že cestovní doklad dostal zpět, načež se vyšel přivítat před letištní halu s davem svých příznivců. Někteří podle agentury AP nesli transparenty s nápisy „Potřebujeme demokracii“ a „Zastavte represe“.

Podle ruskojazyčného serveru stanice BBC Porošenko po setkání s příznivci zamířil k soudu, který rozhodne o jeho vzetí do vazby. „Úřady jsou zmatené, slabé a místo toho, aby bojovaly proti (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi, snaží se bojovat s námi,“ prohlásil během pauzy u soudu před davem svých stoupenců, kteří se sešli i před soudní budovou. Stání se nakonec protáhlo do pozdních večerních hodin a soud poté jednání odročil na středu. 

Prokuratura soud žádá, aby poslal Porošenka do dvouměsíční vazby anebo mu v případě propuštění na svobodu vyměřil kauci ve výši jedné miliardy hřiven (asi 757 milionů korun). Obžaloba dále chce pro exprezidenta povinnost nosit elektronický náramek, odebrání pasu a zákaz opouštění Kyjeva bez povolení, napsal server Ukrajinska pravda.

V rámci vyšetřování byl Porošenkovi zmrazen majetek a v případě odsouzení mu hrozí až patnáct let vězení. Bývalý prezident trvá na své nevině a tvrdí, že jeho nástupce Zelenskyj se ho snaží politicky zdiskreditovat, aby odvedl pozornost od četných problémů Ukrajiny.

Zelenského administrativa: Prokuratura a soudy jsou nezávislé

Zelenského administrativa se od vyšetřování distancovala a zdůraznila, že prokuratura a soudy jsou nezávislé. Porošenka zároveň obvinila z toho, že se cítí být nad zákonem.

Zelenskyj tvrdí, že to je akce nezávislé prokuratury, a také státní úřad pro vyšetřování prohlásil, že nejde o politiku a že vyšetřovatelé se zabývají pouze fakty, doplnil zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Kritika současného dění zaznívá i ze Západu, diplomaté říkají, že Ukrajina je kvůli napětí na hranicích v opravdu špatné situaci. Země dle nich v těchto chvílích potřebuje především jednotu a není možné, aby politici podnikali kroky, které by zemi rozdělovaly, dodal Mathé.

Ukrajinistka Víchová: Je to velmi absurdní situace

Ukrajinistka Lenka Víchová považuje kauzu za absurdní. „Jedná se o dodávky uhlí z let 2014 a 2015. V té době, když byla rusko-ukrajinská válka na začátku, bylo více než devadesát procent ukrajinských tepláren závislých na speciálním druhu uhlí – antracitu. Ten se těžil na území, které v té době už fakticky okupovala Ruská federace. A ukrajinská vláda stála před rozhodnutím, odkud ho dovážet a nakupovat,“ řekla v Horizontu ČT24. 

Ukrajina podle ní měla několik možností. „Mohla jej nakupovat v JAR – to se ukázalo jako nekvalitní, nevyhovující. Porošenko k tomu ještě tvrdí, že dokonce mělo být nakupováno přes off-shore společnosti. Nebo mohla nakupovat toto uhlí u Ruské federace, u agresora. Anebo na svém území, které už tehdy bylo fakticky okupováno, ale v dolech pracovali ukrajinští občané a firmy, které uhlí prodávaly ukrajinské vládě, byly registrovány na neokupovaném území Ukrajiny,“ vypočítává Víchová. 

„Takže ano, v roce 2014 a 2015 Ukrajina to uhlí nakupovala. Ale absurdita celé té kauzy spočívá v tom, že dnes, vlastně po celou dobu vlády prezidenta Zelenského, se uhlí nakupuje u Ruské federace, to znamená u agresora,“ uzavřela Víchová. 

Bohatý podnikatel Porošenko byl zvolen do čela prozápadní ukrajinské vlády v roce 2014, když demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Zelenskyj Porošenka porazil ve volbách v roce 2019, když slíbil vypořádat se s korupcí a vlivem oligarchů v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 17 mminutami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami
Načítání...