Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady

Nahrávám video

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Porišenko čelí obvinění z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Úřady ho podezírají, že se ještě před zvolením prezidentem v roce 2014 dohodl – i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska – na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného Moskvou koordinovanými silami v Donbasu na východě země.

Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost ukrajinské energetiky na Rusku a jím podporovaných separatistech, ztížil diverzifikaci energetických zdrojů a podkopal hospodářskou bezpečnost státu.

Pokus o diskreditaci, tvrdí Porošenko

Porošenko, který svůj přílet z Varšavy živě přenášel na internetu, nejprve obvinil pohraničníky, že mu při celní kontrole zabavili pas. Později oznámil, že cestovní doklad dostal zpět, načež se vyšel přivítat před letištní halu s davem svých příznivců. Někteří podle agentury AP nesli transparenty s nápisy „Potřebujeme demokracii“ a „Zastavte represe“.

Podle ruskojazyčného serveru stanice BBC Porošenko po setkání s příznivci zamířil k soudu, který rozhodne o jeho vzetí do vazby. „Úřady jsou zmatené, slabé a místo toho, aby bojovaly proti (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi, snaží se bojovat s námi,“ prohlásil během pauzy u soudu před davem svých stoupenců, kteří se sešli i před soudní budovou. Stání se nakonec protáhlo do pozdních večerních hodin a soud poté jednání odročil na středu. 

Prokuratura soud žádá, aby poslal Porošenka do dvouměsíční vazby anebo mu v případě propuštění na svobodu vyměřil kauci ve výši jedné miliardy hřiven (asi 757 milionů korun). Obžaloba dále chce pro exprezidenta povinnost nosit elektronický náramek, odebrání pasu a zákaz opouštění Kyjeva bez povolení, napsal server Ukrajinska pravda.

V rámci vyšetřování byl Porošenkovi zmrazen majetek a v případě odsouzení mu hrozí až patnáct let vězení. Bývalý prezident trvá na své nevině a tvrdí, že jeho nástupce Zelenskyj se ho snaží politicky zdiskreditovat, aby odvedl pozornost od četných problémů Ukrajiny.

Zelenského administrativa: Prokuratura a soudy jsou nezávislé

Zelenského administrativa se od vyšetřování distancovala a zdůraznila, že prokuratura a soudy jsou nezávislé. Porošenka zároveň obvinila z toho, že se cítí být nad zákonem.

Zelenskyj tvrdí, že to je akce nezávislé prokuratury, a také státní úřad pro vyšetřování prohlásil, že nejde o politiku a že vyšetřovatelé se zabývají pouze fakty, doplnil zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Kritika současného dění zaznívá i ze Západu, diplomaté říkají, že Ukrajina je kvůli napětí na hranicích v opravdu špatné situaci. Země dle nich v těchto chvílích potřebuje především jednotu a není možné, aby politici podnikali kroky, které by zemi rozdělovaly, dodal Mathé.

Ukrajinistka Víchová: Je to velmi absurdní situace

Ukrajinistka Lenka Víchová považuje kauzu za absurdní. „Jedná se o dodávky uhlí z let 2014 a 2015. V té době, když byla rusko-ukrajinská válka na začátku, bylo více než devadesát procent ukrajinských tepláren závislých na speciálním druhu uhlí – antracitu. Ten se těžil na území, které v té době už fakticky okupovala Ruská federace. A ukrajinská vláda stála před rozhodnutím, odkud ho dovážet a nakupovat,“ řekla v Horizontu ČT24. 

Ukrajina podle ní měla několik možností. „Mohla jej nakupovat v JAR – to se ukázalo jako nekvalitní, nevyhovující. Porošenko k tomu ještě tvrdí, že dokonce mělo být nakupováno přes off-shore společnosti. Nebo mohla nakupovat toto uhlí u Ruské federace, u agresora. Anebo na svém území, které už tehdy bylo fakticky okupováno, ale v dolech pracovali ukrajinští občané a firmy, které uhlí prodávaly ukrajinské vládě, byly registrovány na neokupovaném území Ukrajiny,“ vypočítává Víchová. 

„Takže ano, v roce 2014 a 2015 Ukrajina to uhlí nakupovala. Ale absurdita celé té kauzy spočívá v tom, že dnes, vlastně po celou dobu vlády prezidenta Zelenského, se uhlí nakupuje u Ruské federace, to znamená u agresora,“ uzavřela Víchová. 

Bohatý podnikatel Porošenko byl zvolen do čela prozápadní ukrajinské vlády v roce 2014, když demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Zelenskyj Porošenka porazil ve volbách v roce 2019, když slíbil vypořádat se s korupcí a vlivem oligarchů v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 1 hhodinou

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 4 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 4 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 9 hhodinami
Načítání...