Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady

8 minut
Horizont ČT24: Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady
Zdroj: ČT24

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Porišenko čelí obvinění z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Úřady ho podezírají, že se ještě před zvolením prezidentem v roce 2014 dohodl – i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska – na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného Moskvou koordinovanými silami v Donbasu na východě země.

Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost ukrajinské energetiky na Rusku a jím podporovaných separatistech, ztížil diverzifikaci energetických zdrojů a podkopal hospodářskou bezpečnost státu.

Pokus o diskreditaci, tvrdí Porošenko

Porošenko, který svůj přílet z Varšavy živě přenášel na internetu, nejprve obvinil pohraničníky, že mu při celní kontrole zabavili pas. Později oznámil, že cestovní doklad dostal zpět, načež se vyšel přivítat před letištní halu s davem svých příznivců. Někteří podle agentury AP nesli transparenty s nápisy „Potřebujeme demokracii“ a „Zastavte represe“.

Podle ruskojazyčného serveru stanice BBC Porošenko po setkání s příznivci zamířil k soudu, který rozhodne o jeho vzetí do vazby. „Úřady jsou zmatené, slabé a místo toho, aby bojovaly proti (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi, snaží se bojovat s námi,“ prohlásil během pauzy u soudu před davem svých stoupenců, kteří se sešli i před soudní budovou. Stání se nakonec protáhlo do pozdních večerních hodin a soud poté jednání odročil na středu. 

Prokuratura soud žádá, aby poslal Porošenka do dvouměsíční vazby anebo mu v případě propuštění na svobodu vyměřil kauci ve výši jedné miliardy hřiven (asi 757 milionů korun). Obžaloba dále chce pro exprezidenta povinnost nosit elektronický náramek, odebrání pasu a zákaz opouštění Kyjeva bez povolení, napsal server Ukrajinska pravda.

V rámci vyšetřování byl Porošenkovi zmrazen majetek a v případě odsouzení mu hrozí až patnáct let vězení. Bývalý prezident trvá na své nevině a tvrdí, že jeho nástupce Zelenskyj se ho snaží politicky zdiskreditovat, aby odvedl pozornost od četných problémů Ukrajiny.

Zelenského administrativa: Prokuratura a soudy jsou nezávislé

Zelenského administrativa se od vyšetřování distancovala a zdůraznila, že prokuratura a soudy jsou nezávislé. Porošenka zároveň obvinila z toho, že se cítí být nad zákonem.

Zelenskyj tvrdí, že to je akce nezávislé prokuratury, a také státní úřad pro vyšetřování prohlásil, že nejde o politiku a že vyšetřovatelé se zabývají pouze fakty, doplnil zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Kritika současného dění zaznívá i ze Západu, diplomaté říkají, že Ukrajina je kvůli napětí na hranicích v opravdu špatné situaci. Země dle nich v těchto chvílích potřebuje především jednotu a není možné, aby politici podnikali kroky, které by zemi rozdělovaly, dodal Mathé.

Ukrajinistka Víchová: Je to velmi absurdní situace

Ukrajinistka Lenka Víchová považuje kauzu za absurdní. „Jedná se o dodávky uhlí z let 2014 a 2015. V té době, když byla rusko-ukrajinská válka na začátku, bylo více než devadesát procent ukrajinských tepláren závislých na speciálním druhu uhlí – antracitu. Ten se těžil na území, které v té době už fakticky okupovala Ruská federace. A ukrajinská vláda stála před rozhodnutím, odkud ho dovážet a nakupovat,“ řekla v Horizontu ČT24. 

Ukrajina podle ní měla několik možností. „Mohla jej nakupovat v JAR – to se ukázalo jako nekvalitní, nevyhovující. Porošenko k tomu ještě tvrdí, že dokonce mělo být nakupováno přes off-shore společnosti. Nebo mohla nakupovat toto uhlí u Ruské federace, u agresora. Anebo na svém území, které už tehdy bylo fakticky okupováno, ale v dolech pracovali ukrajinští občané a firmy, které uhlí prodávaly ukrajinské vládě, byly registrovány na neokupovaném území Ukrajiny,“ vypočítává Víchová. 

„Takže ano, v roce 2014 a 2015 Ukrajina to uhlí nakupovala. Ale absurdita celé té kauzy spočívá v tom, že dnes, vlastně po celou dobu vlády prezidenta Zelenského, se uhlí nakupuje u Ruské federace, to znamená u agresora,“ uzavřela Víchová. 

Bohatý podnikatel Porošenko byl zvolen do čela prozápadní ukrajinské vlády v roce 2014, když demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Zelenskyj Porošenka porazil ve volbách v roce 2019, když slíbil vypořádat se s korupcí a vlivem oligarchů v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 9 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...