Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady

8 minut
Horizont ČT24: Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady
Zdroj: ČT24

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Porišenko čelí obvinění z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Úřady ho podezírají, že se ještě před zvolením prezidentem v roce 2014 dohodl – i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska – na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného Moskvou koordinovanými silami v Donbasu na východě země.

Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost ukrajinské energetiky na Rusku a jím podporovaných separatistech, ztížil diverzifikaci energetických zdrojů a podkopal hospodářskou bezpečnost státu.

Pokus o diskreditaci, tvrdí Porošenko

Porošenko, který svůj přílet z Varšavy živě přenášel na internetu, nejprve obvinil pohraničníky, že mu při celní kontrole zabavili pas. Později oznámil, že cestovní doklad dostal zpět, načež se vyšel přivítat před letištní halu s davem svých příznivců. Někteří podle agentury AP nesli transparenty s nápisy „Potřebujeme demokracii“ a „Zastavte represe“.

Podle ruskojazyčného serveru stanice BBC Porošenko po setkání s příznivci zamířil k soudu, který rozhodne o jeho vzetí do vazby. „Úřady jsou zmatené, slabé a místo toho, aby bojovaly proti (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi, snaží se bojovat s námi,“ prohlásil během pauzy u soudu před davem svých stoupenců, kteří se sešli i před soudní budovou. Stání se nakonec protáhlo do pozdních večerních hodin a soud poté jednání odročil na středu. 

Prokuratura soud žádá, aby poslal Porošenka do dvouměsíční vazby anebo mu v případě propuštění na svobodu vyměřil kauci ve výši jedné miliardy hřiven (asi 757 milionů korun). Obžaloba dále chce pro exprezidenta povinnost nosit elektronický náramek, odebrání pasu a zákaz opouštění Kyjeva bez povolení, napsal server Ukrajinska pravda.

V rámci vyšetřování byl Porošenkovi zmrazen majetek a v případě odsouzení mu hrozí až patnáct let vězení. Bývalý prezident trvá na své nevině a tvrdí, že jeho nástupce Zelenskyj se ho snaží politicky zdiskreditovat, aby odvedl pozornost od četných problémů Ukrajiny.

Zelenského administrativa: Prokuratura a soudy jsou nezávislé

Zelenského administrativa se od vyšetřování distancovala a zdůraznila, že prokuratura a soudy jsou nezávislé. Porošenka zároveň obvinila z toho, že se cítí být nad zákonem.

Zelenskyj tvrdí, že to je akce nezávislé prokuratury, a také státní úřad pro vyšetřování prohlásil, že nejde o politiku a že vyšetřovatelé se zabývají pouze fakty, doplnil zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Kritika současného dění zaznívá i ze Západu, diplomaté říkají, že Ukrajina je kvůli napětí na hranicích v opravdu špatné situaci. Země dle nich v těchto chvílích potřebuje především jednotu a není možné, aby politici podnikali kroky, které by zemi rozdělovaly, dodal Mathé.

Ukrajinistka Víchová: Je to velmi absurdní situace

Ukrajinistka Lenka Víchová považuje kauzu za absurdní. „Jedná se o dodávky uhlí z let 2014 a 2015. V té době, když byla rusko-ukrajinská válka na začátku, bylo více než devadesát procent ukrajinských tepláren závislých na speciálním druhu uhlí – antracitu. Ten se těžil na území, které v té době už fakticky okupovala Ruská federace. A ukrajinská vláda stála před rozhodnutím, odkud ho dovážet a nakupovat,“ řekla v Horizontu ČT24. 

Ukrajina podle ní měla několik možností. „Mohla jej nakupovat v JAR – to se ukázalo jako nekvalitní, nevyhovující. Porošenko k tomu ještě tvrdí, že dokonce mělo být nakupováno přes off-shore společnosti. Nebo mohla nakupovat toto uhlí u Ruské federace, u agresora. Anebo na svém území, které už tehdy bylo fakticky okupováno, ale v dolech pracovali ukrajinští občané a firmy, které uhlí prodávaly ukrajinské vládě, byly registrovány na neokupovaném území Ukrajiny,“ vypočítává Víchová. 

„Takže ano, v roce 2014 a 2015 Ukrajina to uhlí nakupovala. Ale absurdita celé té kauzy spočívá v tom, že dnes, vlastně po celou dobu vlády prezidenta Zelenského, se uhlí nakupuje u Ruské federace, to znamená u agresora,“ uzavřela Víchová. 

Bohatý podnikatel Porošenko byl zvolen do čela prozápadní ukrajinské vlády v roce 2014, když demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Zelenskyj Porošenka porazil ve volbách v roce 2019, když slíbil vypořádat se s korupcí a vlivem oligarchů v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...