Rus, nebo Ukrajinec? Muzea revidovala národnost malířů Maleviče či Repina

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Mluvčí Stedelijk Musea sdělil serveru The Art Newspaper, že informace o Malevičovi už nizozemské muzeum změnilo v textech ve výstavních sálech i na webových stránkách. Otázka národnosti tohoto zakladatele avantgardního hnutí – suprematismu – je přinejmenším komplikovaná. Malevič se sice narodil v Kyjevě, ale v době jeho narození, v roce 1879, město patřilo k Ruskému impériu.

Také Metropolitní muzeum v New Yorku (MET) změnilo národnostní zařazení nejméně u tří umělců dříve označovaných za Rusy. Všichni tři – Ivan Ajvazovskij, Archip Kuindži a Ilja Repin – působili zejména v devatenáctém století.

Jako ruští, nebo ukrajinští umělci byli označování v závislosti na tom, která instituce jejich tvorbu prezentovala, a také s přihlédnutím k překreslování hranic obou zemí, přičemž malíři během života pobývali v Rusku i na Ukrajině.

Obraz Suprematismus od Kazimira Maleviče na výstavě v Alšově jihočeské galerii (2021)
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Rudý západ slunce s poznámkou

„MET neustále přezkoumává předměty ve své sbírce, aby určila nejvhodnější a nejpřesnější způsob jejich katalogizace a prezentace,“ vysvětlil nové zařazení výtvarníků mluvčí muzea pro ARTnews. „Katalogizace těchto děl byla aktualizována na základě výzkumu provedeného ve spolupráci s vědci z oboru,“ ujišťuje MET.

ArtNews zmiňuje, že změna přišla po nátlaku na sociálních sítích. Zvláště aktivní je v tomto ohledu twitterový účet Ukrainian Art History, který vede kunsthistorička Oksana Semeniková. „Tohle je neuvěřitelná zpráva,“ přivítala s potěšením rozhodnutí MET přiřadit k ukrajinskému umění Archipa Kuindžiho.

Významný krajinář se narodil v Mariupolském újezdu v Jekatěrinoslavské gubernii, která byla součástí Ruského impéria. To znamená, že se narodil v oblasti dnešního města Mariupol na Ukrajině. K malířově obrazu Rudý západ slunce na Dněpru MET připsal větu oznamující, že „v březnu 2022 bylo Kuindžiho muzeum umění v ukrajinském Mariupolu zničeno při ruském náletu“.

Archip Kuindži / Rudý západ slunce nad Dněprem, 1905–8
Zdroj: Wiimedia Commons

„Své“ malíře si nárokují nejen Rusko a Ukrajina

Také Ilja Repin se narodil na území dnešní Ukrajiny, a to ve městě Čuhujiv nedaleko Charkova. Národní galerie v Londýně k jeho původu uvádí: „Repin byl předním umělcem ruského realistického hnutí konce devatenáctého století. Narodil se na Ukrajině a začínal jako malíř ikon.“

Do dějin výtvarného umění se Repin zapsal především působivým velkoformátovým plátnem Burlaci na Volze. Vyobrazil na něm nevolníky využívané v carském Rusku před nástupem parníků a železnice k tahání lodí nebo vorů proti proudu.

Ivan Ajvazovskij, který proslul svými malbami moře, se narodil ve Feodosiji na poloostrově Krym. Národní galerie v Arménii ho označuje za Arména, protože se narodil v arménské rodině, Treťjakovská státní galerie v Moskvě ho vnímá jako Rusa a bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil Aivazovského za „součást ukrajinského dědictví“.

Ivan Ajvazovskij / Mezi vlnami, 1898
Zdroj: Wiimedia Commons

Ukrajina už dříve uvedla, že obrazy tohoto romantického malíře spolu s dalšími více než dvěma tisíci uměleckými díly, včetně třeba tvorby Kuindžiho, byly z ukrajinského území ukradeny ruskou armádou.

Dezinterpretace Ruska z lenosti

Masivní ruská invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku podnítila mnohé instituce k přehodnocení způsobu, jakým hovoří o ruském a ukrajinském umění. Například Národní galerie v Londýně změnila název obrazu k impresionismu řazeného Edgara Degase. Z Ruské tanečnice se stala Ukrajinská tanečnice. Galerie zdůraznila, že název je předmětem diskuse už mnoho let a že přejmenování vzhledem k aktuální situaci lépe odráží téma Degasovy malby.

Podobné posuny napravují to, co ředitelka Ukrajinského institutu v Londýně, historička Olesja Chromejčuková označuje za dezinterpretaci – ať už záměrnou, nebo z lenosti – regionu Sovětského svazu (potažmo Ruského impéria) jako „jednoho nekonečného Ruska“, podobně jak by ho rád viděl současný ruský vůdce Vladimir Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Centrum Prahy je památkovou rezervací už 55 let

Před pětapadesáti lety, 21. července 1971, se historické jádro Prahy stalo městskou památkovou rezervací. Šlo o klíčové rozhodnutí tehdejší vlády, které sice zachránilo stovky unikátních budov před demolicí, zároveň ale přineslo také výzvu, jak skloubit ochranu památek s moderním životem ve městě.
před 3 hhodinami

VideoSuzanne Vega v Praze prošla čtyři dekády své tvorby. Na pódiu se dnes cítí svobodněji

Americká písničkářka Suzanne Vega představila v Praze skladby ze čtyř desetiletí své kariéry i nejnovější album Flying with Angels. Jeho název ji napadl ve snu a nejprve podle něj napsala píseň. Jako zkušenější interpretka se podle svých slov cítí sebevědoměji, na pódiu se více pohybuje a vyjadřuje se způsoby, na které byla před čtyřiceti lety příliš citlivá. Rozhovor se zpěvačkou vedla Alžběta Stančáková.
včera v 08:01

Zemřela oscarová herečka Frickerová, proslavila se i rolí v Sám doma 2

V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela v 81 letech irská oscarová herečka Brenda Frickerová, napsala agentura AP. Čeští diváci ji znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku.
17. 7. 2026

Odysseus od Nolana vplouvá do českých kin

Odyssea, desetiletá cesta zachycená v celovečerním filmu, jde do kin. Očekávaná adaptace antického eposu v podání americko-britského režiséra Christophera Nolana si odbyla tuzemskou premiéru.
16. 7. 2026

Začal festival Masters of Rock. Tahákem prvního dne je kapela Helloween

Návštěvníkům ve čtvrtek otevřel brány festival Masters of Rock – jedna z největších hudebních akcí zaměřených na rockovou a metalovou hudbu v Evropě. Festival ve Vizovicích na Zlínsku potrvá čtyři dny a pořadatelé očekávají na dvacet tisíc fanoušků z celého světa. Hlavní hvězdou úvodního dne je německá kapela Helloween.
16. 7. 2026

Připravte se na rozmary počasí, vyzývají organizátoři návštěvníky Colours

V ostravských Dolních Vítkovicích začal mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava. Brány areálu se návštěvníkům otevřely v poledne. Během čtyř dnů festival nabídne vystoupení 110 interpretů. Přípravy mírně zkomplikoval déšť a proměnlivé počasí má podle předpovědi pokračovat po celou dobu festivalu. Organizátoři proto vyzývají návštěvníky, aby se připravili na jeho rozmary.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Po Číně se i Hollywood zajímá o mikrodramata. Minutové seriály pro mobily

Filmový večer dvou párů naruší hacker a každého ze čtveřice nutí vyzradit jeho nejtemnější tajemství. Seriál Screen Time vznikl pro TikTok a jen během prvního týdne zaznamenal sedmdesát pět milionů zhlédnutí. Je dokladem, že i hollywoodské produkce si všimly potenciálu takzvaných mikrodramat, která už mají své nadšené diváky i zavedené tvůrce v Číně.
15. 7. 2026

Colours of Ostrava nabídne 130 koncertů, dopravci posílí spoje

V Ostravě začne ve středu 23. ročník festivalu Colours of Ostrava. Do areálu Dolních Vítkovic pravidelně míří desítky tisíc lidí. Festival nabídne na 130 koncertů a jeho součástí bude také diskusní fórum, na kterém vystoupí více než 150 řečníků. Organizátoři návštěvníkům doporučují, aby využili hromadnou dopravu. Dopravci posílí vlakové a autobusové spoje i MHD.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.