Petro Porošenko strana 3 z 3

Většina Ukrajinců považuje za důležité, aby budoucí prezident pokračoval v proevropské orientaci země. Na prozápadní kurz, který jde ruku v ruce s reformami, kladou v souvislosti s volbami důraz i Evropská unie a Spojené státy a je to právě prezident, kdo má v ukrajinském politickém systému hlavní slovo v zahraniční politice. Všichni hlavní favorité sice tvrdí, že chtějí směřování, které Ukrajina po Euromajdanu sleduje, zachovat. Z vyjádření některých kandidátů ale vyplývá, že by ho mohli přinejmenším zkomplikovat. Ukrajinci půjdou volit 31. března a k pravděpodobnému druhému kolu pak 21. dubna.

V Donbasu operuje 2100 aktivních příslušníků ruské armády a 35 tisíc ozbrojených proruských vzbouřenců. Na schůzi Valného shromáždění OSN to řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko s tím, že Moskva navíc udržuje u hranic s Ukrajinou více než 87 tisíc ozbrojenců. „Ruská vojska rozmístěná na hranicích jsou útočnou armádní formací,“ tvrdí Porošenko.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý podepsal ústavní dodatek, který zavazuje zemi k členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Slavnostní akt se odehrál na mimořádné schůzi parlamentu věnované pátému výročí pádu proruského režimu někdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. V projevu označil Porošenko členství země v obou organizacích za své „strategické poslání“.

Ukrajinci už mají jasno, jaká jména budou na lístcích při prvním kole prezidentských voleb 31. března. Centrální volební komise ukončila proces registrace kandidátů. Nabídka je nejpestřejší v dějinách. Favorité jsou zatím tři a rozhodovat se bude především o tom, jestli občané chtějí pokračovat v nastoupeném kurzu, vyzkoušet naprostou nejistotu, nebo dát další šanci zkušené politické harcovnici. Jedno je však téměř jisté. Prozápadní orientace země se po volbách výrazně nezmění.

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Petra Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a NATO. Pro legislativu hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian. Porošenko označil 7. únor za „historický den pro Ukrajinu“. Ústavní dodatek považuje za „další důležitý krok“ k možnému členství v euroatlantických strukturách.

Televizní komik Volodymyr Zelenskij se stal nečekanou hvězdou prezidentské kampaně na Ukrajině. Podle posledních průzkumů s drobným náskokem vede před současným prezidentem Petrem Porošenkem a jeho vyzyvatelkou Julií Tymošenkovou. O kompletním seznamu uchazečů o prezidentský úřad bude mít země sužovaná korupcí, hlemýždí ekonomikou i konfliktem s mocným ruským sousedem jasno do konce týdne.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko hodlá v březnových prezidentských volbách obhajovat svůj mandát. Očekávané oznámení o kandidatuře obsahoval prezidentův projev k účastníkům konference v Kyjevě. Třiapadesátiletý politik, jeden z nejbohatších ukrajinských podnikatelů, na konferenci rovněž prohlásil, že Ukrajina podá za pět let přihlášku do Evropské unie.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se při návštěvě Ukrajiny setká s prezidentem Petrem Porošenkem i s představiteli krymských Tatarů. Příslušníci tatarské menšiny v minulých letech opakovaně protestovali proti ruské okupaci ukrajinského poloostrova Krym – a podpora územní jednoty země má být podle resortu i jedním z hlavních témat ministrovy cesty. Třídenní návštěva začne v neděli 27. ledna.

Změny vlád, nedodržování zákonů i konflikt na jihovýchodě země. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase je současná Ukrajina rozpolcená, zničená vlastní neschopností vypořádat se s korupcí a lidé jsou vyčerpaní. Ve společnosti pak rostou nacionalistické tendence, které podporují i politici. Lidé věřili, že změnu přinese prezident Petro Porošenko. To se ale nestalo a projevit se to může i na blížících se prezidentských volbách, podotýká zpravodaj ČT.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který nově označuje za válečné veterány i ozbrojené síly z Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery, lidově zvané banderovci. Upozornil na to list Ukrajinska pravda. Podle Intefaxu parlament odsouhlasil legislativu začátkem prosince. Názor ukrajinské společnosti na Banderu přitom není jednoznačný. Někteří z povstalců v minulosti pomáhali nacistům a podíleli se na vraždění Židů či Poláků.

NATO poskytne Ukrajině během prosince techniku pro šifrované spojení. Oznámil to šéf Aliance Jens Stoltenberg po schůzce s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Podle agentury TASS jde o odpověď NATO na incident v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci a vojáci minulý měsíc ostřelovali lodě ukrajinského vojenského námořnictva. Plavidla stále zůstávají v Rusku, stejně jako 24 zajatých ukrajinských námořníků.

Ukrajinští námořníci, které v neděli zadržely ruské síly při incidentu v Kerčském průlivu, byli letecky přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dva obhájce 24 Ukrajinců, na které soud v krymském Simferopolu uvalil v uplynulých dnech dvouměsíční vazbu. Není ale jasné, kolika zadržených námořníků se přesun týká.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se hned po incidentu v Kerčském průlivu snažil spojit s Vladimirem Putinem, šéf Kremlu ale na výzvy nereagoval, oznámil Porošenko v televizním projevu. Výjimečný stav už podle něj formálně trvá od pondělí a bude platit do 26. prosince. Ukrajinský prezident zároveň národu sdělil, že hrozba války s Ruskem je reálná.

Německo bude usilovat o prodloužení sankcí Evropské unie proti Rusku, protože nedošlo k pokroku při uskutečňování minských dohod a konflikt na Donbasu stále trvá. V Kyjevu to uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Eu vyhlásila sankce po ruské anexi ukrajinského Krymu v březnu 2014. Od té doby je Unie pravidelně obnovuje, jejich nynější termín vyprší příští rok v lednu.

Ukrajinský parlament drtivou většinou rozhodl, že se chce zabývat zakotvením západního směřování země do ústavy. Před poslanci také vystoupil prezident Petro Porošenko, který připustil, že se mu nedaří bojovat proti korupci tak, jak sliboval. Postěžoval si, že rozvoj země brzdí ruská vojenská agrese, a varoval před politiky, kteří hledají usmíření s režimem Vladimira Putina.