„Ukrajina nezvratně míří do EU a NATO“: návrh prezidenta Porošenka schválili poslanci

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Petra Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a NATO. Pro legislativu hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian. Porošenko označil 7. únor za „historický den pro Ukrajinu“. Ústavní dodatek považuje za „další důležitý krok“ k možnému členství v euroatlantických strukturách.

Návrh na ústavní zakotvení prozápadního směřování Ukrajiny podal prezident loni v září oficiálně proto, že se obává „nebezpečí zvrácení evropského a euroatlantického kurzu Ukrajiny pod vlivem některých vnějších i vnitřních faktorů“. Měl tím očividně na mysli Rusko a proruské síly na Ukrajině.

Porošenkův návrh teď podpořilo 334 poslanců z 385 přítomných. Proti hlasovali jen zákonodárci z proruské strany Opoziční blok. Dodatek posvětil ukrajinský ústavní soud už 22. listopadu loňského roku, ten samý den prošel prvním čtením v parlamentu. V platnost vstoupí poté, co jej podepíše předseda parlamentu a prezident.

Ústavní novela v preambuli potvrzuje evropskou identitu ukrajinského národa a nezvratnost evropského a euroatlantického směřování státu. Zároveň ukládá parlamentu určit „základy domácí i zahraniční politiky, která bude směřovat k plnému členství v EU a NATO“. Praktickým naplňováním této politiky bude pověřena ukrajinská vláda a prezident bude jejím garantem.

Neutralita se podle prezidenta nevyplácí

Podle Porošenka bylo Rusko schopné zaútočit na Ukrajinu kvůli snahám některých ukrajinských politiků zůstat neutrálními a dávat ruce pryč od všech možných spojenectví.

Porošenko se dostal k moci po protestech na Majdanu a útěku tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče ze země před pěti lety. Právě Janukovyč po nátlaku ze strany Kremlu v roce 2013 na poslední chvíli odmítl asociační dohodu s Unií. Porošenko smlouvu podepsal v roce 2014, v platnost vstoupila až o tři roky později, mimo jiné kvůli odmítnutí dohody v Nizozemsku.

Do EU se přihlásíme do pěti let, hlásá Porošenko

Změna ústavy byla iniciativou Porošenka, který se uchází o znovuzvolení v nadcházejících prezidentských volbách. Ty se uskuteční již 31. března. Šéf státu slibuje, že Kyjev v roce 2024 podá přihlášku do EU, jakož i to, že podepíše s NATO akční plán na vstup do Aliance.

Podle serveru BBC většina poslanců, kteří návrh podpořili, uznává, že se může jednat o součást předvolební kampaně, ale obecně se shodli na důležitosti tohoto kroku.

Ukrajinské členství by ale museli podpořit všichni dosavadní členové těchto organizací. Řada zemí si přitom nemyslí, že Ukrajina na to bude v nejbližší době připravená.

Víc Ukrajinců chce do Unie než do NATO

Porošenko v minulosti slíbil, že o vstupu do NATO rozhodnou Ukrajinci v referendu. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění je 44 procent Ukrajinců pro vstup do Aliance, 30 procent jich naopak integraci do vojenského paktu odmítá. Lidé si od členství v NATO slibují zejména „bezpečnostní garance Ukrajině“ a „umožnění čelit ruské agresi“.

Integrace do EU má mezi Ukrajinci oproti NATO vyšší podporu. 53 procent z nich se vyjadřuje pro vstup do Unie, zatímco ho odmítá pouze 13 procent respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal.
před 47 mminutami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 59 mminutami

Policie v L. A. hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 1 hhodinou

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 5 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...