„Ukrajina nezvratně míří do EU a NATO“: návrh prezidenta Porošenka schválili poslanci

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Petra Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a NATO. Pro legislativu hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian. Porošenko označil 7. únor za „historický den pro Ukrajinu“. Ústavní dodatek považuje za „další důležitý krok“ k možnému členství v euroatlantických strukturách.

Návrh na ústavní zakotvení prozápadního směřování Ukrajiny podal prezident loni v září oficiálně proto, že se obává „nebezpečí zvrácení evropského a euroatlantického kurzu Ukrajiny pod vlivem některých vnějších i vnitřních faktorů“. Měl tím očividně na mysli Rusko a proruské síly na Ukrajině.

Porošenkův návrh teď podpořilo 334 poslanců z 385 přítomných. Proti hlasovali jen zákonodárci z proruské strany Opoziční blok. Dodatek posvětil ukrajinský ústavní soud už 22. listopadu loňského roku, ten samý den prošel prvním čtením v parlamentu. V platnost vstoupí poté, co jej podepíše předseda parlamentu a prezident.

Ústavní novela v preambuli potvrzuje evropskou identitu ukrajinského národa a nezvratnost evropského a euroatlantického směřování státu. Zároveň ukládá parlamentu určit „základy domácí i zahraniční politiky, která bude směřovat k plnému členství v EU a NATO“. Praktickým naplňováním této politiky bude pověřena ukrajinská vláda a prezident bude jejím garantem.

Neutralita se podle prezidenta nevyplácí

Podle Porošenka bylo Rusko schopné zaútočit na Ukrajinu kvůli snahám některých ukrajinských politiků zůstat neutrálními a dávat ruce pryč od všech možných spojenectví.

Porošenko se dostal k moci po protestech na Majdanu a útěku tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče ze země před pěti lety. Právě Janukovyč po nátlaku ze strany Kremlu v roce 2013 na poslední chvíli odmítl asociační dohodu s Unií. Porošenko smlouvu podepsal v roce 2014, v platnost vstoupila až o tři roky později, mimo jiné kvůli odmítnutí dohody v Nizozemsku.

Do EU se přihlásíme do pěti let, hlásá Porošenko

Změna ústavy byla iniciativou Porošenka, který se uchází o znovuzvolení v nadcházejících prezidentských volbách. Ty se uskuteční již 31. března. Šéf státu slibuje, že Kyjev v roce 2024 podá přihlášku do EU, jakož i to, že podepíše s NATO akční plán na vstup do Aliance.

Podle serveru BBC většina poslanců, kteří návrh podpořili, uznává, že se může jednat o součást předvolební kampaně, ale obecně se shodli na důležitosti tohoto kroku.

Ukrajinské členství by ale museli podpořit všichni dosavadní členové těchto organizací. Řada zemí si přitom nemyslí, že Ukrajina na to bude v nejbližší době připravená.

Víc Ukrajinců chce do Unie než do NATO

Porošenko v minulosti slíbil, že o vstupu do NATO rozhodnou Ukrajinci v referendu. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění je 44 procent Ukrajinců pro vstup do Aliance, 30 procent jich naopak integraci do vojenského paktu odmítá. Lidé si od členství v NATO slibují zejména „bezpečnostní garance Ukrajině“ a „umožnění čelit ruské agresi“.

Integrace do EU má mezi Ukrajinci oproti NATO vyšší podporu. 53 procent z nich se vyjadřuje pro vstup do Unie, zatímco ho odmítá pouze 13 procent respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 55 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má devět obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí devět mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 5 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 5 hhodinami
Načítání...