Nizozemci odmítli sbližování EU s Ukrajinou, referendum je platné

Nizozemci řekli „NE“ asociační dohodě EU a Ukrajiny většinou přibližně 61 procent hlasů. Účast těsně překročila 32 procent, referendum je tak platné. Mnozí interpretují hlasování jako zkoušku postoje Nizozemců k celé unijní politice. Nizozemský premiér Mark Rutte už prohlásil, že vláda ratifikaci dohody přehodnotí.

Snahy Ukrajinců přiblížit svůj trh k Západu vyústily před dvěma a půl roky v revoluci, diplomatický rozchod s Moskvou i vleklý konflikt s povstalci na východě země. Kyjev věřil, že mnohé z těchto problémů následně „vykoupí“ obchodní dohoda s EU – podepsaná v březnu 2014. Dohodu už schválilo 27 členů Unie – kromě Nizozemska, aktuálně předsedající země.

„Pokud je referendum platné, nemůžeme dohodu jen tak ratifikovat,“ prohlásil Rutte v nizozemské televizi po výsledcích hlasování. Výsledky plebiscitu sice nejsou pro vládu závazné, nicméně, jak upozorňuje týdeník The Economist, na výsledky bude muset reagovat. Nizozemské „NE“ ještě víc nahlodá společnou evropskou diplomacii a ukáže její mezery směrem k situaci na východě Evropy.

„Ukazuje se, nakolik byly dlouhodobě podceňovány politické proudy, které se snaží používat tento prostředek ke svým vlastním politickým ziskům, jež mohou být v krátkodobém horizontu výhodné, ale z dlouhodobého hlediska jsou velmi destruktivní,“ okomentoval výsledek hlasování Michal Vít z Institutu pro evropskou politiku, který se ale domníval, že v zemi nakonec vyhraje pragmatismus. „Nizozemsko je právě tou zemí, která by byla nejvíce postižena jakýmkoli odklonem od užšího směřování Evropské unie,“ podotkl analytik.

Dezintegrační síly v Nizozemsku a v Evropě dostaly svoji legitimizační náplast. Je třeba je brát v potaz mnohem více než jenom jakási sranda hnutí, která se snaží zaplnit díru na politickém trhu.
Michal Vít
Institut pro evropskou politiku

Řešte Ukrajinu, ne Brusel, apeloval na Nizozemce Kyjev

„Mám velkou prosbu: soustřeďme se na Ukrajinu, soustřeďme se na asociační dohodu, a ne na Brusel,“ prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. „Jasně se ukazuje, že Evropská unie je v krizi a že Evropané jak na území Visegrádu, tak i v západní Evropě jsou čím dál více skeptičtí k dalšímu posilování a rozšiřování Unie,“ podotkl europoslanec Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09). Podle něj jde o velmi špatnou zprávu pro prodemokratické síly na Ukrajině, pro něž byla dohoda signálem, že Západ je nenechá padnout. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko varoval, aby se jeho země, toužící se vymanit ze sféry ruského vlivu, nestala rukojmím „interní debaty v Nizozemsku o budoucnosti Evropské unie“. Před krizí až kontinentálních rozměrů už v březnu varoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Na výsledky Porošenko reagoval slovy, že Ukrajina bude ve své cestě k EU pokračovat, informovala agentura Reuters.

Do Amsterdamu přijel podpořit dohodu i ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin
Zdroj: ČTK/AP

S úsilím pohřbít unijně-ukrajinský pakt přišlo loni v létě občanské hnutí GeenPeil. Jejich kampaň získala na sociálních sítích rychle 470 tisíc podpisů, tedy mnohem více než předepisovaná kvóta 300 tisíc pro vypsání referenda. V posledních měsících se euroskeptická GeenPeil soustředí hlavně na to, aby přiměla k hlasování alespoň 30 procent obyvatel. Právě tehdy by totiž měl nizozemský parlament k výsledku přihlížet.

Antikampaň v čele s Wildersem

V čele vzpoury kráčel kontroverzní krajně pravicový politik Geert Widers. „Právě dnešek může být začátkem konce Evropské unie, jak ji známe, a to by byla velmi dobrá zpráva,“ konstatoval vůdce krajně pravicové Strany pro svobodu.

Propagátor britské nezávislosti, nacionalista Nigel Farage, se přijel podívat osobně. „Je to velký symbolický okamžik, protože britské referendum bude ani ne za 80 dní a zdejší odmítnutí by si mnoho lidí v Británii vykládalo jako důkaz, že růst euroskepticismu není jen v naší zemi, ale děje se to i jinde,“ podotkl britský politik.

Nizozemci řeknou ne. To není problém. Tím ale je, jestli přijde volit 30 procent lidí. To je největší problém dneška pro celou Evropu. Lidé si o politice říkají, že je už nezajímá, protože si myslí, že politici se nezajímají o ně.
Jan Roos
lídr kampaně proti dohodě s Ukrajinou z hnutí GeenPeil

„Jsem pro asociační dohodu, protože je podle mě nezbytná pro zvýšení stability na hranicích Evropské unie,“ prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte, který nedal na vědomí, jak se po referendu zachová. Pro jeho vládu i parlament by ale bylo politicky neúnosné ignorovat výsledek vůbec prvního podobného referenda. „Takže vláda i parlament nejspíš výsledek přijmou,“ míní Adriaan Schout z Nizozemského institutu mezinárodních vztahů.

Odpůrci smlouvy tvrdí, že Brusel dohodou pouze dobrovolně nechá utápět miliardy ve zkorumpované zemi. Jde hlavně o obchod, kdy dohoda Ukrajincům například nijak nezaručuje volný přístup na pracovní trh EU. Přesto se mnozí Nizozemci obávají, že jejich místa ohrozí levnější konkurence z Východu.

Záběr z propagandistického videa
Zdroj: youtube.com

Emoce kolem referenda vyvolává i provokace na webu - údajně proruská

Kyjev upozorňuje také na velký tlak Moskvy, které by se nizozemské NE Ukrajině hodilo. Dokazuje to podle něj i propagandistické video umístěné na YouTube. Údajní ukrajinští ozbrojenci na něm pálí nizozemskou vlajku a vyhrožují tamním obyvatelům – mimo jiné i teroristickými útoky.

Symboly nechvalně proslulého batalionu Azov
Zdroj: youtube.com

Jako autor videa je uvedena známá ukrajinská polovojenská jednotka Batalion Azov, která vznikla při vyhrocené krizi v březnu 2014. Její stoupenci se netají ultrapravicovými názory a používají také symboly odkazující k nacismu. Video je však podle britského analytického centra Bellingcat falešné a jde prý o další produkt ruské továrny internetových provokatérů.

  • Asociační dohodu odmítl v listopadu 2013 podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. 
  • Následné demonstrace proti jeho rozhodnutí odstartovaly krizi, která skončila Západem neuznaným připojením ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci - a také dosud trvající odboj separatistů v Donbasu.
  • Podle znění politické dohody z března 2014 (ekonomická část v červnu 2014) se Ukrajina zavázala k reformám a dodržování právního státu či demokratických hodnot.
  • Unie naopak slíbila otevřít svůj trh pro naprostou většinu ukrajinského zboží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěLipavský hovoří před odletem na zasedání ministrů zahraničí zemí NATO

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) odlétá do Bruselu na dvoudenní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO. Diskutovat budou o posilování kolektivní obrany a pokračující podpoře Ukrajiny. Součástí programu je také formát Rady NATO – Ukrajina, při kterém ministři projednají aktuální situaci v napadené zemi. Dále se uskuteční jednání s vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou.
před 3 mminutami

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent.
05:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

„Vysokorychlostní roky,“ bilancuje končící šéfka německé diplomacie

Končící německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se má nově přesunout do New Yorku, kam ji sousední země nominovala do role předsedkyně Valného shromáždění OSN. Její zvolení se považuje za formalitu. Tři a půl roku ve funkci šéfky německé diplomacie hodnotí jako „vysokorychlostní roky“ provázené agresí Moskvy vůči Ukrajině, válkou na Blízkém východě a konfrontací s Ruskem, které kritizovala mnohem důrazněji než její předchůdci.
před 2 hhodinami

Americké univerzity přicházejí na popud Bílého domu o peníze

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.
před 2 hhodinami

Putinův zmocněnec jednal ve Washingtonu, tvrdí Reuters

Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitrijev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, pozval ho Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.
před 3 hhodinami

Katar podle policie platil spolupracovníkům Netanjahua za zlepšování své pověsti

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu začátkem týdne vypovídal před soudem v kauze, která dostala název Katargate. Dva jeho blízcí spolupracovníci jsou totiž podezřelí, že s tímto emirátem udržovali nezákonné vazby a snažili se vylepšovat jeho obraz v očích veřejnosti. Katar má přitom blízko k Íránu – úhlavnímu izraelskému nepříteli.
před 3 hhodinami

Trump oznámil vysoká cla na dovoz z řady zemí

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské rakety zabily v Kryvém Rihu čtyři lidi, drony mířily na Charkov

Při ruském raketovém útoku na Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti ve středu zemřeli čtyři lidé, dalších čtrnáct se zranilo, informují úřady. Po útoku podle nich vypukl požár. Rusko už dříve v noci podle letectva bránící se země na Ukrajinu vyslalo 74 dronů. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila více než čtyřicet z nich, dvě desítky nedosáhly cíle. Rusové zase tvrdí, že zničili 93 ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...