Ukrajinský prezident Petro Porošenko hodlá v březnových prezidentských volbách obhajovat svůj mandát. Očekávané oznámení o kandidatuře obsahoval prezidentův projev k účastníkům konference v Kyjevě. Třiapadesátiletý politik, jeden z nejbohatších ukrajinských podnikatelů, na konferenci rovněž prohlásil, že Ukrajina podá za pět let přihlášku do Evropské unie.
Porošenko bude obhajovat post prezidenta. Ukrajina podle něj podá za pět let přihlášku do EU
Porošenka vynesla k moci v roce 2014 kyjevská vzpoura proti politice proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který po převratu uprchl do Ruska a nedávno byl na Ukrajině v nepřítomnosti odsouzen na 13 let za velezradu a napomáhání cizí agresi.
Podle průzkumu však v nadcházejících volbách nebude patřit k favoritům, o postup do druhého kola zřejmě bude muset bojovat s expremiérkou Julijí Tymošenkovou, která průzkumy vede, a zřejmě i s oblíbeným hercem a bavičem Volodymyrem Zelenským.
„Rozhodl jsem se kandidovat ještě jednou,“ řekl delegátům mezinárodní konference prezident, který bude post obhajovat na příštích pět let jako nezávislý kandidát. Cítí prý hlubokou odpovědnost „za osud země, za své současníky, za minulá i budoucí pokolení“.
„Kyjev podá přihlášku do EU a bude plnit akční plán NATO“
Porošenko řekl, že jeho země podá v roce 2024 přihlášku ke vstupu do EU. „A není pochyb o tom, že dostaneme a začneme plnit akční plán členství v NATO,“ dodal.
O vítězi prezidentských voleb bude podle Porošenka rozhodovat mimo jiné vztah s Ruskem, které před pěti lety anektovalo ukrajinský Krym a které Kyjev a jeho západní spojenci obviňují z podpory donbaských vzbouřenců.
„Téma války a míru bude jedním z hlavních, protože národ nebude volit jen prezidenta, ale i vrchního velitele,“ konstatoval. „Mír s Ruskem samozřejmě potřebujeme. Bude to studený mír, ale přece jenom mír,“ zdůraznil.
Porošenko slíbil protikorupční soud
Ukrajinský prezident slíbil, že protikorupční soud, jehož vytvoření je jedním z hlavních požadavků ukrajinských západních sponzorů, začne fungovat během letošního roku.
Korupce je jedním z nejbolestnějších ukrajinských problémů a zároveň důvodem silné kritiky ukrajinské opozice na adresu Porošenka. V celosvětovém žebříčku vnímané korupce, který v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI), Ukrajina skončila na 120. místě, o které se dělí s Libérií, Malawi a Mali. Ještě hůř dopadlo Rusko, které se umístilo na 138. příčce stejně jako Guinea, Írán, Libanon, Mexiko a Papua-Nová Guinea.
Narodil se 26. září 1965 v jihoukrajinském Bolhradu v Oděské oblasti. Vystudoval ekonomii a po studiu začal obchodovat s kakaovými boby. V 90. letech ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven a všechny je spojil do holdingu Rošen, který je největší čokoládovnou na Ukrajině a patří i k největším na světě. Název vznikl z jeho jména – PoROŠENko – a díky svému podnikání dostal přezdívku „čokoládový král“.
Porošenko patří k nejbohatším lidem na Ukrajině a k bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5, který sehrál klíčovou úlohu při takzvané oranžové revoluci, která koncem roku 2004 vynesla k moci prozápadního Viktora Juščenka.
Za Juščenkova vládnutí byl Porošenko šéfem prezidentské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), později byl poslancem, šéfem bankovní rady centrální banky a ministrem zahraničí. Za vládnutí sesazeného proruského prezidenta Viktora Janukovyče byl ministrem hospodářství.
Prezidentem se stal v roce 2014 po takzvaném Euromajdanu. Hned po nástupu do funkce odmítl ruskou anexi Krymu z března 2014 a zdůraznil, že Ukrajina bude jednotným státem, což později několikrát důrazně zopakoval. Proruské povstalce na východě země ihned vyzval ke složení zbraní a nabídl amnestii těm vzbouřencům, kteří nemají krev na rukou. Nabídku však vůdcové separatistů odmítli.
Davá také najevo, že stojí o plné členství své země v EU, a právě podpis ekonomické části asociační dohody mezi EU a Ukrajinou 27. června 2014 byl asi největším úspěchem Porošenka, který to označil za možná nejdůležitější den pro Ukrajinu po vyhlášení nezávislosti. Podporuje i členství země v NATO.
Kritici mu vyčítají nedostatečný pokrok v prosazování reforem, špatnou situaci hospodářství či zákon udělující statut válčených veteránů někdejším příslušníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Rozpačitě jsou vnímány i jeho slibované tažení proti oligarchům nebo lustrační zákon a rozhodnutí o likvidaci komunistických symbolů. Popularitu mu naopak vyesl jeho nekompromisní postoj v kerčské krizi, kdy na měsíc dokonce vyhlásil v části země válečný stav, nebo osamostatnění ukrajinské pravoslavné církve.
Zdroj: ČTK