Změny vlád, nedodržování zákonů i konflikt na jihovýchodě země. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase je současná Ukrajina rozpolcená, zničená vlastní neschopností vypořádat se s korupcí a lidé jsou vyčerpaní. Ve společnosti pak rostou nacionalistické tendence, které podporují i politici. Lidé věřili, že změnu přinese prezident Petro Porošenko. To se ale nestalo a projevit se to může i na blížících se prezidentských volbách, podotýká zpravodaj ČT.
Ukrajina je rozpolcená a vyčerpaná. V zemi pak rostou nacionalistické tendence, upozorňuje Karas
27 minut
Interview ČT24 se zahraničním zpravodajem Miroslavem Karasem
Ukrajina je ve válce téměř pět let, vyčerpaná však byla podle Karase už předtím. „Ukrajina nepatřila k výspám bohatství a luxusního života v evropské části, ve které se nachází. Prakticky od oranžové revoluce je zmítaná změnami vlád, změnami zákonů a jejich nedodržováním a rostoucí mírou korupce,“ říká.
Život všech lidí samozřejmě ovlivňuje také stav, který trvá na jihovýchodě země. „Mimo jiné tím, že v tom konfliktu přišlo o život přes 10 tisíc lidí. Mladí Ukrajinci musí rukovat do armády, což není nejpříjemnější zážitek. Lidé jsou po těch pěti letech vyčerpaní,“ popisuje situaci zpravodaj ČT.
Mír a naděje. Dvě slova, která znějí nejčastěji
„Nejčastěji slyším mezi lidmi dvě slova – ať už v Doněcku, který je v rukou separatistů, nebo Mariupolu, který je v rukou ukrajinské vlády. Jsou jimi mír a naděje: 'My všichni chceme mír a všichni máme naději a věříme.' Jim nic jiného nezbývá. Ukrajinci věřili, že nástupem Porošenka se situace změní, nezměnila se, což se může odrazit na výsledku prezidentských voleb na konci března,“ upozorňuje Karas.
Mezi takzvaně vážné kandidáty podle něj patří současný ukrajinský prezident Petro Porošenko a Julija Tymošenková, která sází na hlasy z venkova a na hlasy od lidí starší generace, kteří si ji pamatují jako premiérku. V kampani například slibuje levnější plyn, což je problém, který ukrajinskou společnost zajímá.
„Ukrajinská společnost dnes nehledá nějaké politické ideály a vzdušné zámky. Ukrajince trápí mrtví v Donbase, to, zda narukují synové do armády a zda budou mít teplo ve svých domovech. To jsou pro ně zásadní volební témata,“ podotýká Karas a upozorňuje, že v zemi rostou nacionalistické tendence.
„Je to pochopitelné. Země je rozdělená, rozpolcená, zničená vlastní neschopností vypořádat se s korupcí a dodržovat zákony, v takové společnosti pak rostou nacionalistické tendence,“ upozorňuje Karas. „V poslední době je vnímáme oslavou Bandery, oslavou výročí, na něž by si Ukrajinci možná ani nevzpomněli,“ podotýká. Řada politiků včetně Porošenka i Tymošenkové ví, že slovo o vlasti, o hrdosti padne na úrodnou půdu, připomíná.
Naopak třeba v otázce členství v NATO jsou politici ve vyjádřeních před veřejností opatrnější. „Vědí, že členství v NATO je ožehavější téma – nejen pro sousední Rusko, ale i doma. Pro řadu Ukrajinců je to stále členství v něčem, co si země kdysi přece nepřála,“ říká Karas. Co se týká EU, značná část současné ukrajinské politické scény by chtěla být její součástí. „Zároveň si ale v Kyjevě všichni uvědomují, že na to Ukrajina ještě není zralá,“ říká Karas.
