Až dosud se sociální výhody válečných veteránů přiznávaly jen těm bojovníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA), „kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných zločinů a byli rehabilitováni“.
Nový zákon, který začne platit za tři měsíce, podle deníku Ukrajinska pravda přiznává postavení účastníka bojových akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací, „účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století“. Letos na jaře bylo podle dostupných údajů naživu ještě 1201 někdejších příslušníků ozbrojených jednotek OUN a UPA.
Povstalci vraždili Poláky i Židy
Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Po zatčení gestapem byl vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala.
Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.
Když v roce 2010 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce.
I Brežněv byl lepší, myslí si o Banderovi skoro polovina Ukrajinců
Názor Ukrajinců na osobnost kontroverzního nacionalisty je nejednoznačný. Agentura RBK-Ukrajina zveřejnila výsledky průzkumu, podle nichž 36 procent dotázaných Banderu hodnotí pozitivně, zatímco 34 procent ho jako národního hrdinu odmítá.
Podle listopadového průzkumu agentury Rejting v současnosti více Ukrajinců kladně hodnotí někdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva (47 procent) než Banderu (36 procent).
