Porošenko podepsal kontroverzní zákon. Z banderovců dělá válečné veterány

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který nově označuje za válečné veterány i ozbrojené síly z Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery, lidově zvané banderovci. Upozornil na to list Ukrajinska pravda. Podle Intefaxu parlament odsouhlasil legislativu začátkem prosince. Názor ukrajinské společnosti na Banderu přitom není jednoznačný. Někteří z povstalců v minulosti pomáhali nacistům a podíleli se na vraždění Židů či Poláků.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko
Zdroj: REUTERS Autor: Valentyn Ogirenko

Až dosud se sociální výhody válečných veteránů přiznávaly jen těm bojovníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA), „kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných zločinů a byli rehabilitováni“.

Nový zákon, který začne platit za tři měsíce, podle deníku Ukrajinska pravda přiznává postavení účastníka bojových akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací, „účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století“. Letos na jaře bylo podle dostupných údajů naživu ještě 1201 někdejších příslušníků ozbrojených jednotek OUN a UPA.

Povstalci vraždili Poláky i Židy

Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Po zatčení gestapem byl vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala.

Povstalecká armáda mimo jiné brutálně vyháněla Poláky z území dnešní západní Ukrajiny – údajně zahynulo přes 100 tisíc lidí. Její příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.

Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.

Když v roce 2010 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce.

I Brežněv byl lepší, myslí si o Banderovi skoro polovina Ukrajinců

Názor Ukrajinců na osobnost kontroverzního nacionalisty je nejednoznačný. Agentura RBK-Ukrajina zveřejnila výsledky průzkumu, podle nichž 36 procent dotázaných Banderu hodnotí pozitivně, zatímco 34 procent ho jako národního hrdinu odmítá.

Podle listopadového průzkumu agentury Rejting v současnosti více Ukrajinců kladně hodnotí někdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva (47 procent) než Banderu (36 procent).