Porošenko podepsal kontroverzní zákon. Z banderovců dělá válečné veterány

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který nově označuje za válečné veterány i ozbrojené síly z Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery, lidově zvané banderovci. Upozornil na to list Ukrajinska pravda. Podle Intefaxu parlament odsouhlasil legislativu začátkem prosince. Názor ukrajinské společnosti na Banderu přitom není jednoznačný. Někteří z povstalců v minulosti pomáhali nacistům a podíleli se na vraždění Židů či Poláků.

Až dosud se sociální výhody válečných veteránů přiznávaly jen těm bojovníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA), „kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných zločinů a byli rehabilitováni“.

Nový zákon, který začne platit za tři měsíce, podle deníku Ukrajinska pravda přiznává postavení účastníka bojových akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací, „účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století“. Letos na jaře bylo podle dostupných údajů naživu ještě 1201 někdejších příslušníků ozbrojených jednotek OUN a UPA.

Povstalci vraždili Poláky i Židy

Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Po zatčení gestapem byl vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala.

Povstalecká armáda mimo jiné brutálně vyháněla Poláky z území dnešní západní Ukrajiny – údajně zahynulo přes 100 tisíc lidí. Její příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.

Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.

Když v roce 2010 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce.

I Brežněv byl lepší, myslí si o Banderovi skoro polovina Ukrajinců

Názor Ukrajinců na osobnost kontroverzního nacionalisty je nejednoznačný. Agentura RBK-Ukrajina zveřejnila výsledky průzkumu, podle nichž 36 procent dotázaných Banderu hodnotí pozitivně, zatímco 34 procent ho jako národního hrdinu odmítá.

Podle listopadového průzkumu agentury Rejting v současnosti více Ukrajinců kladně hodnotí někdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva (47 procent) než Banderu (36 procent).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Personální šéfka Bílého domu se pustila do Trumpa, Vance i Muska. Výroky hýbou USA

Personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová časopisu Vanity Fair poodhalila vnitřní napětí v zákulisí administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Hlavu státu popsala jako abstinenta, který má osobnost alkoholika a mstí se nepřátelům. Viceprezidenta JD Vance označila za konspiračního teoretika. Ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou zkritizovala za přístup ke kauze Jeffreyho Espteina. Prezident i členové vlády se po zveřejnění článku Wilesové zastali.
11:24Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Střelce ze Sydney obvinili z terorismu a patnácti vražd

Australská policie obvinila útočníka z pláže Bondi Beach z terorismu a patnáctinásobné vraždy. Celkem čelí 59 různým obviněním. Dvojice střelců, otec a syn, během oslav židovského svátku chanuka zabila patnáct lidí a čtyři desítky dalších zranila. Přes dvacet zraněných stále zůstává v nemocnici, informuje agentura AP. V Sydney již začali pohřbívat oběti nedělního útoku počínaje rabínem Eli Schlangerem.
07:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci znovu ovládli sever Pokrovsku, tvrdí ukrajinský generál

Ukrajinští vojáci ovládají téměř devadesát procent Kupjansku a již 17 měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města. Uvedl to ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj jako příklady úspěchů ukrajinských sil, s nimiž seznámil během videokonference západní partnery. Celkově ale situace na frontě po téměř čtyřech letech války zůstává podle generála složitá.
před 2 hhodinami

Trump doufá ve spolupráci s Babišem v obraně či energetice

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí. Nový premiér ve středu dopoledne sdělil, že je za gratulaci od Trumpa rád.
04:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 3 hhodinami
Načítání...