Miroslav Karas

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Blíží se roční výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu. Kořeny samotného konfliktu však sahají mnohem hlouběji. Jakou roli sehrály události roku 2014 a sesazení tehdejších proruských politiků během Euromajdanu? Jak ovlivnil vpád Ruskem popíraných okupačních jednotek na Krym neuznávané referendum a celou následnou protiprávní anexi poloostrova? Hostem pořadu byl Miroslav Karas, ředitel televizního studia ČT v Ostravě a bývalý zpravodaj v Polsku, Rusku a na Ukrajině.

Do Polska odjel v roce 1992, ještě jako zpravodaj Československého rozhlasu. Už jako nejdéle působící zahraniční zpravodaj České televize se Miroslav Karas vrátil loni, bohatší o zkušenosti z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí regionu. Západ ho prý nikdy nelákal, i když Východ ho občas postavil do nezáviděníhodných situací. Polská a ruská média sleduje vedle těch českých každý den, k obědu si pak místo knedlo-vepřo-zelo dá radši zelí se zelím a ruský boršč. Svůj novinářský život za hranicemi přiblížil Miroslav Karas v podcastu Background ČT24.

Účast agentů GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích oznámená českou vládou není velkým překvapením, služba má diverzních akcí v zahraničí na kontě řadu, říká dlouholetý zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas. Upozornil také na reakci ruských režimních médií. Ta informovala v zásadě jen o vyhoštění diplomatů, explozím se téměř nevěnovala.

Festival Polské dny v Ostravě je letos kvůli vládním opatřením proti pandemii koronaviru on-line. Na internetových stránkách festivalu najdou diváci odkazy na koncerty přenášené z ostravských klubů nebo debaty se zajímavými osobnostmi. Výstavy se konají venku, jedna z nich například na plotě polského konzulátu.

Ruská ústřední volební komise oznámila, že změny ústavy podpořilo v plebiscitu téměř 78 procent voličů. Sečtené jsou podle ní všechny okrsky. Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila, někteří voliči a média upozorňují na podvody. Navrhované změny ústavy umožní šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení prezidentem. Mluvčí Kremlu výsledek označil za triumf podpory Putinovi. Diplomacie EU ale vyzvala Moskvu, aby vyšetřila podezření na „nesrovnalosti“.

Do pátku potrvá v Rusku a v Tádžikistánu masivní vojenské cvičení bezmála 130 tisíc vojáků. Manévry s názvem Střed 2019 cílí hlavně na boj proti teroristům na souši, ve vzduchu i na vodě. Ukazují také pokročilé systémy protivzdušné obrany, které Rusové už prodali Turkům a nabízejí je i Saúdům. Na polygony za vojáky zamířil zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij se v rozhovoru se zpravodajem České televize v Moskvě Miroslavem Karasem obsáhle vyjádřil ke sporu ohledně sochy maršála Ivana Koněva v Praze.

Ruští hasiči stále bojují s rozsáhlými požáry na Sibiři. Rozloha, kde živel řádil, se zmenšila trojnásobně, přesto je v plamenech stále ještě milion hektarů, tedy území odpovídající asi osmině rozlohy Česka. Plameny často řádí v neobydlených a nepřístupných oblastech. Se skupinou hasičů se na jedno takové místo dostal i zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas se štábem.

Sbírá literární ceny a nebojí se veřejně kritizovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Čtenáři a kritiky uznávaná, ale ruským režimem zatracovaná spisovatelka Ljudmila Ulická je dobře známá i českému publiku. Nyní česky vychází její román Případ Kukockij, který je oslavou svobodného rozhodnutí. Nejen o něm s proslulou autorkou v jejím moskevském bytě hovořil zahraniční zpravodaj České televize Miroslav Karas. Celý rozhovor odvysílá sobotní Interview ČT24.

Změny vlád, nedodržování zákonů i konflikt na jihovýchodě země. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase je současná Ukrajina rozpolcená, zničená vlastní neschopností vypořádat se s korupcí a lidé jsou vyčerpaní. Ve společnosti pak rostou nacionalistické tendence, které podporují i politici. Lidé věřili, že změnu přinese prezident Petro Porošenko. To se ale nestalo a projevit se to může i na blížících se prezidentských volbách, podotýká zpravodaj ČT.