Ruská ústřední volební komise oznámila, že změny ústavy podpořilo v plebiscitu téměř 78 procent voličů. Sečtené jsou podle ní všechny okrsky. Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila, někteří voliči a média upozorňují na podvody. Navrhované změny ústavy umožní šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení prezidentem. Mluvčí Kremlu výsledek označil za triumf podpory Putinovi. Diplomacie EU ale vyzvala Moskvu, aby vyšetřila podezření na „nesrovnalosti“.
Změny v ústavě podpořilo 78 procent Rusů, tvrdí volební komise. Opozice výsledky zpochybnila
Podle ústřední volební komise podpořilo příslušné ústavní dodatky 77,9 procenta Rusů, sčítání už skončilo. Proti změnám ústavy se podle ní vyslovilo 21,27 procenta hlasujících. Práva hlasovat využilo 67,97 procenta z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.
Kreml může být s výsledky spokojený, míní Ondřej Soukup z Hospodářských novin. „Už v únoru publikovala ruská média interní materiál Kremlu, v kterém se nařizovalo gubernátorům, že musí zajistit, aby volební účast byla 65 procent a 75 procent z těch, kteří přijdou hlasovat, tak aby hlasovali pro,“ přiblížil novinář.
Kreml oznámené údaje nadšeně uvítal. „Jednoznačně (v Kremlu výsledky hlasování o úpravách v ústavě) považují za triumf. V podstatě se fakticky konalo referendum o důvěře prezidentovi Putinovi,“ řekl podle agentury TASS prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.
Zpravodaj polské televize TVP v Rusku Tomasz Dawid Jedruchów ale míní, že to tak být nemusí. „Volební účast byla 65 procent (podle dřívějších údajů – pozn. red.), což když vezmeme v potaz, že se hlasování konalo v průběhu skoro celého týdne, tak to spíš znamená, že bylo velmi obtížné takové účasti dosáhnout. Což zase ukazuje, že ruští občané nemají příliš zájem na podpoře změn. Čili cíl byl dosažen, ale čekala se úplně jiná čísla.“
GALERIE
Rusko
V Moskvě i v Petrohradu se hlasovalo proti, tvrdí opozice
Plebiscit začal 25. června a skončil ve středu ve 20 hodin místního času každého časového pásma. Dílčí výsledky přitom začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo.
Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová prohlásila, že nebyla zjištěna žádná vážná narušení a že se vyskytly jen „určité provokace“. Hlasování se podle ní obešlo bez mimořádných událostí s výjimkou „velmi, velmi bezvýznamných případů“. Dodala, že zcela zrušeny byly výsledky v jediném středisku, kde byl předseda komise přistižen, jak vhazuje hlasovací lístky do urny pro hlasy.
Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila. Proti změnám v ústavě se vyslovující projekt Ne! provedl vlastní exit polly, z nichž vyplývá, že v Moskvě bylo proti změnám 55 procent voličů a v Petrohradě 63 procent, uvádí web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL).
Také někteří voliči a média upozornili na podvody. Uvádějí například, že někteří voliči přišli hlasovat, a komise přitom měla zapsáno, že již hlasovali. Další informují o nátlaku ze strany úřadů. Někteří státní zaměstnanci si třeba stěžovali, že byli nuceni se registrovat pro internetové hlasování.
Objevila se také upozornění na možnost dvojího hlasování – osobně v hlasovacím středisku a pak elektronicky. Na autora upozornění, který to sám udělal, aby tuto možnost dokázal, si policie následně „posvítila“.
„Existují fotografie volebních uren, v nichž jsou vidět celé balíky lístků, a nikoliv jednotlivé lístky, což se dalo pozorovat už při předchozích volbách. Dokonce i na kamerách je zaznamenáno, jak někdo přišel a hodil tam třicet, padesát či sto lístků,“ doplnil Jedruchów.
Navalnyj: Putin vyhraje, jen když si výsledky sám namaluje
Významný ruský odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj označil ohlášené výsledky za „faleš a obrovskou lež“. Tato čísla podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů.
Putin podle něj celé „hlasování“ od začátku prohrál: netroufl si na „skutečné referendum podle pravidel a s pozorovateli“, protože mu bylo jasné, že „vyhrát může jen tam, kde si čísla sám namaluje“.
Evropská unie vyjádřila naději, že všechna podezření ruské úřady důsledně vyšetří. „Jsme si vědomi poukazů na nesrovnalosti… Proto očekáváme, že tyto informace budou plně vyšetřené, protože se jedná o závažná obvinění,“ řekl podle agentury AFP Peter Stano, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Počty let ruských prezidentů ve funkci (1991–2020)
Něněcký region hlasoval proti ústavním změnám
Něněcký autonomní okruh jako jediný z 85 ruských regionů hlasoval proti přijetí změn v ruské ústavě. Úřadující gubernátor Jurij Bezdudnyj listu RBK vysvětlil toto hlasování jako protest místních obyvatel proti plánům na spojení okruhu s Archangelskou oblastí.
Něněcký autonomní okruh se tak stal jediným regionem, kde většina – 55,25 procenta – hlasovala proti. Změny podpořilo 43,78 procenta místních účastníků referenda. „Ano, většina obyvatel okruhu byla proti. Ale jejich hlasy nebyly proti změnám ústavy, ale byly reakcí na nastolení tématu sjednocení s Archangelskou oblastí,“ prohlásil gubernátor.
Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov upozornil, že počet voličů v Něněckém autonomním okruhu, kteří hlasovali proti, je „naprosto, ale naprosto nepatrný“ oproti více než 58 milionům voličů, kteří hlasovali pro změny. Výsledek referenda označil za triumf podpory Vladimiru Putinovi.
Soukup: Jde o legitimitu v očích elity
Všelidové hlasování nebylo pro potvrzení ústavních změn nutné, protože je už schválily obě komory parlamentu i 75 procent regionálních parlamentů, a jsou platné. Nešlo tedy o referendum, ale o všelidové hlasování, které dává změnám legitimitu, a to ani ne tak v očích samotné ruské společnosti či Západu, ale spíše v očích elity kolem Putina, míní Soukup.
„Vladimir Putin potřeboval těmto lidem říct: podívejte se, já ještě nikam neodcházím, já sám rozhodnu, kdy budu odcházet, a vy do té doby pracujte a nesnažte se spekulovat, kdo bude mým nástupcem; možná to bude někdo z vás, možná ne, ale vás to nemusí zajímat, rozhodovat budu já,“ přiblížil redaktor Hospodářských novin.
Jedruchów se domnívá, že hlasování bylo důležitým signálem jak pro domácí odpůrce režimu, tak i pro mezinárodní společnost, které tím dává Kreml najevo, že Rusko má pro příštích několik let „cestu naplánovanou“ a že „svět nemůže počítat s jakoukoliv změnou politiky Ruské federace“.
Elita je ta, na které záleží. Velká většina Rusů do fungování ruského státu nemá co mluvit, volby jsou velmi omezené. Všechno se řídí pomocí nějakých průzkumů veřejného mínění, nějakých manažerských názorů, kvůli kterým (se) musejí gubernátoři (z)odpovídat prezidentovi, protože to je ten člověk, který rozhoduje.
Putin může zůstat u moci do roku 2036
Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili „stabilitu, bezpečnost a prosperitu“ vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.
Změny v základním zákoně umožní Putinovi opětovná zvolení i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024, a to na dvě další šestiletá období. Mohl by tak setrvat u moci až do května 2036.
Kreml také nově může vyhlásit region nebo kus regionu federálním územím a zavést tam přímou federální správu. „Třeba na místě čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova bych se možná začal cítit nervózně, protože tento nástroj umožní prezidentovi (Putinovi), aniž by žádal o souhlas parlamentu, říct – tento region bude teď řízen přímo od nás z Moskvy,“ upozornil Soukup, byť podotkl, že tato změna byla zavedena zřejmě v souvislosti s těžbou v arktickém šelfu.
Ústavní balík obsahuje i celou řadu deklaratorních změn typu, že rodina je výhradně svazkem ženy a muže, že úcta k obráncům vlasti nesmí být nijak zpochybňována, či povinné indexace penzí. „To jsou věci, které jsou ve stávajících zákonech velmi dobře ošetřené, nebylo to nutné, ale je to ta věc, kvůli které měli lidé k těm volbám přijít,“ vysvětlil redaktor Hospodářských novin.
Kreml potřeboval razítko od společnosti, tvrdí bývalý zpravodaj
Podle bývalého zahraničního zpravodaje ČT Miroslava Karase je ruské hlasování pro Kreml legitimizujícím projevem důvěry veřejnosti v prezidenta Putina. „Potřeboval razítko od společnosti, aby mohl směle a bez dalších otázek a průtahů vládnout. Může se teď odvolávat, že ho národ podporuje,“ konstatoval Karas v Interview ČT24.
Zároveň uvedl, že každý autoritativní režim potřebuje čas od času hlasování, které by potvrdilo, že člověk stojící v čele státu má stále důvěru obyvatel. Podle Karase se Putin už dlouhodobě připravuje na to, že v Rusku bude vládnout velmi dlouho, svého případného nástupce si ale zatím prý nevychovává.
„Putin se obklopuje prověřenými lidmi, ať už to jsou jeho bývalí spolužáci, spolupracovníci nebo známí. Je totiž velmi těžké si představit, že by mu čelil někdo, kdo je v jeho blízkosti. Pokud někdo v Rusku začíná být politicky populární, je velmi jednoduše poslán někam na druhou kolej nebo povýšen do funkce, která nic neznamená,“ připomíná Karas.
Interview ČT24: Miroslav Karas o ruském hlasování (zdroj: ČT24)