Komik a kdo? Ukrajinci jdou k nepředvídatelným prezidentským volbám

„Volby skončily v prvním kole a země má nového prezidenta,“ mohl před pěti lety ještě před sečtením všech hlasů prohlásit Petro Porošenko. Tehdy, tři měsíce po začátku ruské agrese, převálcoval ostatní kandidáty a se ziskem téměř 55 procent hlasů vyhrál s obrovským náskokem. Letos je situace úplně jiná. Ukrajinci zřejmě budou muset k oběma kolům – přičemž první se koná právě v neděli 31. března. Porošenko nejenže nemá jisté znovuzvolení, ale nemůže se spolehnout ani na to, že se do rozhodujícího rozstřelu vůbec dostane.

Stávající prezident se už v prosincových průzkumech pohyboval na třetím místě, přičemž vedla expremiérka Julija Tymošenková a mezi oba politiky se vklínil ještě komediální herec Volodymyr Zelenskyj. Poté, co posledně jmenovaný potvrdil spektakulárně o silvestrovské půlnoci svou kandidaturu, vylétly jeho preference vzhůru a Zelenskyj se od té doby drží neohroženě na prvním místě.

Potvrzují to i tři poslední průzkumy zveřejněné tento týden. Velké šetření tří organizací mezi patnácti tisíci voliči přisuzuje Zelenskému 27,7 % hlasů rozhodnutých voličů, kteří půjdou k volbám. Druhá Tymošenková a třetí Porošenko jsou na tom víceméně stejně: Tymošenková by získala 16,6 % a Porošenko 16,4 %.

Druhý zveřejněný průzkum přisuzuje Zelenskému dokonce 32,1 % hlasů rozhodnutých voličů, zatímco Porošenkovi dává s 17,1 % určitý náskok před Tymošenkovou, která by obdržela 12,5 procenta. Třetí šetření opět favorizuje Zelenského, kterého by podle těchto údajů volilo 29,4 % dotázaných, zatímco Tymošenkovou 17,2 % a Porošenka 14,9 procenta.

Horizont ČT24: Ukrajina vybírá v klíčových volbách hlavu státu (zdroj: ČT24)

V druhém kole by podle průzkumů Zelenskyj porazil oba své hlavní protikandidáty, zatímco ze souboje Porošenka s Tymošenkovou by vyšla vítězně expremiérka. Současný prezident má totiž nejvyšší tzv. antirating – za žádných okolností ho nechce volit 49,3 procenta lidí, kteří se k volbám chystají. K Tymošenkové se stejně staví 28,5 % voličů a k Zelenskému 14 procent.

Většina voličů ale zároveň stále nečeká, že se Zelenskyj nakonec stane prezidentem. Na dotaz, kdo má největší šanci volby vyhrát, sice 22,6 % dotázaných řeklo, že Zelenskyj. Největší část lidí, 38,9 %, však nedokázala odpovědět. Každý pátý až každý čtvrtý volič navíc stále nevěděl, čí jméno nakonec do urny hodí.

Preference prezidentských kandidátů před volbami na Ukrajině
Zdroj: Ukrajinskaja pravda / agentura Rating

Porošenkův boj s korupcí vázne

Ve prospěch Porošenka hraje jeho jasná prozápadní orientace a opozice vůči Rusku, stejně jako podpora armádě nebo nedávné osamostatnění ukrajinské pravoslavné církve. Mnozí Ukrajinci ale měli vůči němu i velká – až nerealistická očekávání – směrem k ukončení války či výraznému zlepšení životních podmínek. Zklamáním je pro ně i nedostatečný pokrok v boji s korupcí, což ještě zdůraznila řada kauz, které se objevily během předvolební kampaně.

Investigativní novináři obvinili rodinu bývalého prezidentova obchodního partnera a zástupce šéfa bezpečnostní rady státu Oleha Hladkovského ze zpronevěry v přepočtu asi dvou set milionů korun určených pro armádu. Do systému, který údajně spočíval v podvodném nákupu náhradních armádních dílů z Ruska, byla prý zapojena i firma vlastněná Porošenkem.

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) dále obvinil Porošenkem jmenovaného regionálního gubernátora Valerije Holovka z korupce a ministr vnitra Arsen Avakov zase prezidenta z toho, že využíval státní prostředky k nákupu hlasů. S podobným obviněným přišli už předtím zástupci občanské společnosti i někteří protikandidáti včetně Tymošenkové, která dokonce na prezidenta podala trestní oznámení.

Expremiérka také podala na Porošenka ústavní žalobu, jejímž cílem má být jeho odvolání. Zdůvodnila to výše zmíněným podezřením ze zpronevěry prostředků na obranu země. Podle ukrajinských médií je však záměr Tymošenkové problematický. Ústava sice možnost odvolání hlavy státu žalobou připouští, ale prováděcí zákon neexistuje. Expremiérka chce návrh zákona teprve předložit, a to až po „vítězných“ prezidentských volbách.

Tymošenková symbolem populismu

Prezident na armádní kauzu reagoval vyhozením Hladkovského a požádal vládu, aby i gubernátora Holovka uvolnila po čas vyšetřování z funkce. Porošenkův tým také kategoricky popřel obvinění z kupčení s hlasy.

Kontrarozvědka SBU naopak oznámila, že podnikla přes třicet domovních prohlídek po celé zemi v rámci vyšetřování podezření z ovlivňování voleb, a jeden z poslanců ze strany Tymošenkové potvrdil, že tajní agenti prohledávali i kanceláře dobrovolníků zapojených do expremiérčiny kampaně. Investigativní novináři navíc upozornili na podezřelé dary pro její kampaň.

Tymošenková platí za charismatickou osobnost, která sází na kritiku současného prezidenta a vlády a na velkorysé sliby o zlepšení životní úrovně, k jejichž provedení ale nemá prezident pravomoci. Právě výrazný populismus a skutečnost, že je „provařenou“ osobností ukrajinské politiky, patří k expremiérčiným slabinám, protože kvůli své dlouholeté přítomnosti ve veřejném životě je spjata s řadou skandálů včetně podpisu nevýhodné smlouvy o dodávkách ruského plynu z roku 2009.

Velká neznámá Zelenskyj

Oproti tomu favorit voleb Zelenskyj si pěstuje image jediného čistého mezi ostatními zkorumpovanými politiky, nové tváře mezi starými zkompromitovanými strukturami. Slibuje radikální změny politického systému, které ale dostatečně nevysvětlil, a nejasná jsou i jeho zahraničněpolitická vyjádření.

Sám navíc čelí podezření, že je jen loutkou oligarchy Ihora Kolomojského, který je nepřítelem Porošenka a na jehož televizním kanále 1+1 běží seriál Služebník lidu, v němž Zelenskyj hraje prezidenta. Kolomojskyj i Zelenskyj to odmítají.

Novináři si ale všimli, že na den před volbami, kdy už nesmí podle zákona probíhat kampaň, naplánoval kanál do svého programu dva díly Zelenského komediální show a také dokument o Ronaldu Reaganovi vyprávěný Zelenským. Právě k americkému exprezidentovi, který byl také původní profesí herec, bývá Zelenskyj někdy přirovnáván.

Kolomojského kanál 1+1 se v poslední fázi kampaně objevil ještě jednou, a to jako terč žaloby, kterou na něj podal prezident Porošenko. Hlava státu viní kanál z vysílání „systematických lží“ a „dezinformací“ o své osobě, což vnímá jako pomstu za znárodnění PrivatBank, největší ukrajinské komerční banky, která patřila Kolomojskému, ale kvůli podezření z masivních podvodů ji v roce 2016 převzal stát.

Je Porošenko pořád menší zlo?

Podle průzkumů to vypadá, že především souboj o druhé postupové místo bude velmi těsný. A vzhledem k tomu, že většina Ukrajinců stále nevěří, že favorit Zelenskyj skutečně bude prezidentem, zůstává otázkou, jestli se voliči nakonec opravdu zachovají tak, jak napovídají průzkumy.

Někteří komentátoři a analytici proto stále věří, že prezident Porošenko nakonec mandát obhájí. Analytik Ruslan Kermač z kyjevského think-thanku Democratic Initiatives Foundation například tvrdí, že Zelenského podporují hlavně mladí lidé, kteří nepatří k disciplinovaným voličům, zatímco Porošenko i Tymošenková mají v tomto ohledu spolehlivější voličskou základnu.

Pro stávajícího prezidenta mluví podle Balasze Jarabika z moskevského centra Carnegie poměrně velké množství nerozhodnutých voličů. Spíš než nezkušenému Zelenskému či polarizující Tymošenkové dají nakonec přednost osvědčenému Porošenkovi, domnívá se Jarabik. A dodává, že stávající prezident si na udržení image jediného opravdového státníka dává v kampani záležet.

Také podle Oleksije Harana z Kyjevsko-mohyljanské akademie má Porošenko šanci na vítězství. „Lidé, kteří podporují Porošenka, jsou si vědomi korupčních skandálů. Ale považují ho za menší zlo,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda.

Právě otázka, zda je pro Ukrajince Porošenko stále menším zlem, bude pro výsledek voleb rozhodující. Pokud se ukáže, že už se stal zlem větším, je dost dobře možné, že v čele země stane kontroverzní expremiérka nebo komik, který si na prezidenta dosud jen hrál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenský katastr po masivním kyberútoku nefunguje. Vláda ukazuje na Ukrajinu

Slovenský katastr nemovitostí čelil největšímu kybernetickému útoku v historii země. Fungovat by dle vládních představitelů mohl opět během příštího týdne. Situací se zabývala bezpečnostní rada státu. Slovenský premiér Robert Fico, ministr zemědělství Richard Takáč (oba Smer) a šéf resortu vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) naznačili, že za útok by mohli být odpovědní aktéři z Ukrajiny.
12:15Aktualizovánopřed 8 mminutami

Dva největší požáry v Los Angeles spálily nejméně deset tisíc budov

Dva největší požáry, které pustoší oblast amerického Los Angeles a jeho okolí, spálily nejméně deset tisíc budov, uvedly místní úřady. Podle regionálního soudního lékaře si oheň vyžádal nejméně deset obětí. Hasiči zasahují minimálně v pěti oblastech, informoval odpoledne redaktor ČT Jan Řápek s tím, že evakuace by se měla týkat až dvou set tisíc lidí.
05:40Aktualizovánopřed 24 mminutami

Kyjev a Bratislava do sebe tepou kvůli vypnutí plynu

Podle slovenského premiéra Roberta Fica se ruský vůdce Vladimir Putin zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to sdělil poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před nimiž hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Fico také znovu kritizoval Ukrajinu. Ta reagovala, že neochota „jistých politiků“ ukončit závislost na ruském plynu je skutečným problémem.
před 36 mminutami

Scholz blokuje další pomoc Ukrajině. Mají dost, tvrdí

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard korun).
před 4 hhodinami

Obětí v Gaze může být přes sedmdesát tisíc, uvádí britská studie

Během bojů mezi Izraelem a palestinskou teroristickou skupinou Hamás zemřelo v Pásmu Gazy mnohem víc lidí, než uvádějí místní úřady, vyplývá z recenzované studie dvou britských univerzit, kterou publikoval vědecký časopis The Lancet. Od začátku útoku na Izrael předloni 7. října zahynulo během izraelské odvety v enklávě podle studie přes sedmdesát tisíc osob, přičemž ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem ve čtvrtek oznámilo nejméně 46 tisíc obětí.
před 5 hhodinami

Globální teplota byla loni poprvé o 1,5 stupně vyšší než v předprůmyslové době

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.
před 7 hhodinami

„Biblické požáry“ v Los Angeles zabily nejméně pět lidí

Lesní požáry, které na několika místech pustoší oblast amerického Los Angeles, si vyžádaly životy pěti lidí. Informovala o tom kancelář šerifa v tomto městě. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom řekl, že obětí je pravděpodobně více. Požáry jsou označovány za nejničivější v moderní historii Los Angeles. Plameny už zničily přes dva tisíce staveb. Mnoho lidí podle záchranářů utrpělo zranění, jejich přesný počet ale není znám.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Italská novinářka držená v Íránu je doma

Itálie zatím podle ministra spravedlnosti nedostala od Spojených států oficiální žádost o vydání Íránce podezřelého z terorismu. V Miláně zadržený inženýr zatím zůstává za mřížemi. Jeho propuštění chtěl Teherán dosáhnout i tím, že uvěznil italskou novinářku Cecilii Salovou. Ta je od středy zpět ve vlasti.
před 16 hhodinami
Načítání...